Afrika na Pionieri
Through Africa on a Pioneer
VOD (4)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
Méně organizované, jako poslední trabanti, ale za to v mnohem uvolněnější dobrodružné atmosféře. Marek Slobodník mi ze všech těch kluků z trabantí party přišel jako ten nejvíc pohodový a sympatický, takže samostatný film z vlastního dobrodružství velmi vítám. A jsem mile překvapen jak obsahovou stránkou, tak kvalitou zpracování a příjemným doprovodným komentářem. O páté hvězdě rozhodlo finální drama, které pro Marky určitě příjemné příliš nebylo, ale po stránce filmařské to bylo nečekané vyvrcholení a bylo fajn vidět, že všude existují nezištní lidé s ochotou pomoci i tam, kde by to člověk čekal nejméně. Paní Ester hluboká poklona. ()
nakonec tomu ty čtyři hvězdy dám,nicméně dávám je spíš proto,že mám podobné "cestopisy" rád (a ano je to hlavně díky Trabantům).Afrikou na pionýru totiž v mých očích není tak dobré jako již zmíněné kusy Trabantí skvadry.Nebo možná je,ale má blíže spíš k prvním,ne ještě tak vystajlovaným dokumentům a těch víc jak 100 minut se v jednu chvilku lehce vleklo.Každopádně je opravdu třeba ocenit že tlupa kolem Marka Slobodníka se toho vážně nebojí (a to včetně vážnějších momentů) a hlavně že je vidět,že tenhle dokument nevzniknul z nějakého kalukulu,ale spíš jako památka na místy hodně drsnou cestu...70% ()
Cesta na Pionýrech byla ještě chytlavější než všemi dosavadními trabanty, ale spíš to bude tím, že je to novější dokument, který má zas o něco lepší kameru a víc zkušeností účastníků. Jako vždy se dovíme relativně málo, ale koncept je spíš o svobodě, odvaze a dobrodružství. Tohle už jsou hodně silné 4 hvězdy. ()
Hold dobrodružství a cestovatelské svobodě. 1) Dozvěděli jsme se, že parta od pohledu prima chlápků si vyrazila na recesní výlet. Viděli jsme silnice, měnící se počasí a krajinu, pár setkání s místními lidmi a pár lokálních institucí (třeba nemocnice). Na dvouhodinový film a pětiměsíční cestu mi to přijde dost málo._____ 2) O Africe se nedozví divák prakticky nic. Stejný objem informací vás čeká, pokud jde o Jawu 250, o účastníky výpravy či o malárii. Vlastně i samotné zážitky jsou prezentovány bez výrazného komentáře a vysvětlování - typicky třeba okolnosti přechodu hranic do Keni._____ 3) Na druhé straně výborná kamera, střih a divácky vděčné režijní nápady spolu s neokoukaným prostředím a barvitými zážitky poskytne potěšení těm divákům, kterým stačí atmosféra nezávislého do značné míry improvizovaného cestování._____ 4) 28letý Marek Svobodník (vedoucí výpravy, scénář, režie) a Martin Kochaník nezjištěného věku (kamera, střih, zvuk, produkce) vytvořili nevěrohodně působící, nicméně příjemný záznam své cesty plný pohody a radosti._____ 5) Černá Afrika mě nikdy nelákala. Ani v tomto snímku jsem nenašel jediný důvod, proč tam jet._____ 6) Věk Marka Svobodníka uvádím k roku konání cesty - 2017._____ 7) Zajímavý koment: Othello**. ()
Je mi vlastne hrozne ľúto, čo teraz poviem, ale mňa už to nebaví. Možno som urobila veľkú chybu, že som si nedala medzi poslednými trabantami a pioniermi väčšiu pauzu, ale príde mi to už len ako pokus o rekapituláciu toho, čo sa stalo. Vykradnuté svojim spôsobom. Na druhú stranu som rada, že je tento seriál/film tak úspešný, chlapci si zaslúžia veľký rešpekt a obdiv. Tuná kokot drevený, plechom pobitý je stále výborný chalanisko so skvelým humorom a odhodlaním. Je to mnou, a preto sama pre seba po nejakej tej pol hodinke uzatváram pioniera, a možno sa k nemu raz, v lepšej nálade, vrátim. ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- Marek Slobodník dostal v Mozambiku maláriu, na ktorú v Afrike umiera ročne pol milióna ľudí. Niekoľko dní to s ním vyzeralo beznádejne a hrozilo, že cesta bude musieť byť ukončená. Pobyt v nemocnici ako aj celý priebeh choroby zachytil na kameru Marek Duranský, ktorý bol hospitalizovaný spolu s Marekom Slobodníkom s rovnakou diagnózou. (ČSFD)
- Marek Slobodník přiznal, že vyjet v únoru při minus dvanácti stupních na motorkách nebyl logisticky šťastný nápad. Když dorazili Do Vráblů byli zmrzlí na kost. Nakonec dostali nabídku od kamaráda, který jel s prázdnou dodávkou do Itálie, že je tam odveze. Markovi to přišlo ponižující, ale nakonec pochopil, že by jinak nejspíš umrzli. (sator)
- V Keni navštívili chlapci najväčší africký mestský slum Kibera, kde žije väčšina obyvateľov v extrémnej chudobe a zarába menej ako 1 dolár za deň. Väčšina ľudí je drogovo závislá a mnohí žijú s výrusom HIV. Prípady napadnutia a znásilnenia sú tu bežné. (ČSFD)
Reklama