Pinocchio

Na prvý pohľad by som mohlo zdať, že Pinocchia by mohlo hrať veľa kandidátov. Taký Miro Noga má napríklad teraz viac dlhov než roboty. Adela Banášová má zas práce až priveľa. Ryan Gossling by bol tiež ideálny kandidát, keby si on hlúpy nenechal v minulosti nos zmenšiť, podobne ako jeho kolegovia Zac Efron, Robert Pattinson (tomu to nejak nevyšlo) ši Shia LaBeouf, hoci ten mal nozdry skôr do šírky než do dĺžky. Nuž nič, ostal ešte Ben Stiller, ale to už by bol asi Pinocchio dôchodca, a tak sme sa zase museli uspokojiť len s drevenou verziou. Hoci pri pomyslení si na vyššie uvedených hercov možno poznamenať, že väčšina z nich je určite schopná podávať drevené herecké výkony. Keďže tvorcovia veľmi nešpekulovali, dostali sme v sumáre len podpriemerné fantasy, kdesi na úrovni Fantaghira 4. Väčšina ksichtov bola skôr hororových a otravných, neviem si predstaviť, že by to malo pozerať dieťa. (16.06.2020)

Pohádka pohádek byla o chlup lepší a barvitější, ale Pinocchio nabídl taky pár dost bizarních výjevů, které zůstanou v hlavě. Nejvíc cením asi určitě masky a děsivé scény, které pokud vidělo nějaké dítě, dost dobře z toho bude asi chvíli traumatizované. Škoda jen přepálené stopáže, která přispívala k tomu, že byly scény zbytečně zdlouhavé a mělo to utahané tempo. Jinak se ale jedná o osobitý italský kousek, jehož režiséra budu nadále sledovat. (07.02.2023)

Čo viedlo tvorcu Gomory a Dogmana k tomu, aby nakrútil detský film na motívy dôverne známej predlohy, vie snáď len on sám. Každopádne nakrútil absolútne prefabrikovanú verziu známych scén, s nie príliš úchvatným vizuálom a prapodivnými maskami. V tomto smere určite vedie halucinogénne-dadaisticky vytvorená slimáčia žena a ak ste sa tešili na veľrybu, asi budete so šedého-nijakého výsledku sklamaní. Prečo má film pre deti vyše dve hodiny, je ďalším zvláštnym autorským rozhodnutím, ktoré nechápem. Ako dospelý divák, ktorý sa ocitol v kine ako jeden z mála bez detí, to bolo subjektívne dosť utrpenie. Objektívne ale uznávam rozporuplné kvality tohto filmíku a aj to, že ak by som mal vedľa seba dieťa, ktoré Pinocchio baví, bavil by som sa aj ja viac. (01.09.2020)

Režisér Garrone ve své kariéře střídá sociální dramata s pohádkami. Benigni je zde jak vyžaduje tradice této nejslavnější italské národní pohádky pohádek křehký a dobrosrdečný. Pinocchio je digitální. Má ukazovat touhu každého vytvořit něco lepšího než je naše okolí. Tu obří hlemýždici, která zanechává klouzavou slizovou stopu bych chtěl mít doma. Garrone pohádku odkouzluje a zpomaluje, což samozřejmě neuvítají široké masy. Garrone režijně zbavuje pohádku magična a kouzelnosti a dělá ji méně odsýpavou. Minusem je ponurá popisnost a umělé atelierové prostředí. Vyniknly bídné životní podmínky předchozích generací. Pohádka klade otázky jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem, mezi náhlým stvořením Bohem a postupnou evolucí. O pocitech sociálního vyloučení, vracení se ze světa zpět za rodiči a neschopnosti jim vyjádřit lásku a vděk. Žánrově to je směs sociálního dramatu a fantasy. Je zde hodně výchovných řečí a strašení dětí. (28.11.2020)

Pokus o návrat ke kořenům slavné literární předlohy získal v Garroneho pojetí podobu mixu moderní fantasy pohádky a uměleckého realismu, stojícího především na poetickém vykreslení chudého italského venkova a na ponurých výjevech, vyvedených v režisérově již tradiční a osobité vizuální stylizaci, kterou obdařil i Pohádku pohádek a svá syrová dramata. Alegorické příhody neposlušného, roztěkaného a příliš důvěřivého hlavního hrdiny, která mu způsobují dočasná traumata a následně i uštědřují morální lekce, však působí rozporuplně a neprovázaně a některá jejich ponaučení si dokonce vzájemně protiřečí, nehledě na přítomnost několika vyloženě infantilních a nesnesitelně úmorných vedlejších postav. Kouzelná víla a cvrček se ve filmu objevují jen sporadicky a nemají proto takový vliv na utváření morálního kompasu titulního Pinocchia, jehož ztvárnění je zásadním nedostatkem, neb není dostatečně zajímavý a prakticky si k němu nelze vybudovat sympatie, jako kdyby Garrone až příliš sázel na dokonalost jeho fyzického vzezření a už se nesnažil diváky okouzlit též jeho osobností, chováním a pocity. Film tudíž kromě několika dějových zaškobrtnutí zápolí i s nedostatkem emocí a vzhledem k pomalému tempu vyprávění často i s rozvláčností. Kupředu jej táhnou herci a výborná technická realizace, leč výsledek obstojí díky řadě neotřelých momentů spíš pro svou pozoruhodnou bizarnost než pro své kvality. (29.09.2020)