Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství

"Jiný kraj, jiný mrav." _____________ Sam Raimi, ikonický režisér kultovní Spider-manovské trilogie s Tobeym Maguirem která definovala žánr komiksových filmů, v jednom z interview o svém nejnovějším celovečerním příspěvku, který lze spíš chápat jako pomyslný tvůrčí fuck-off, řekl doslova toto: "Já těm děckám ukážu jak se maj točit superhrdinský filmy." – a mnohovesmíre div se nebo ne, tenhle chlap očividně umí držet slovo. Sam Raimi si nejenže natočil blockbuster k obrazu svému a všem se tak vysmál do xichtu, ale v neposlední řadě se ten blázen naprosto utrhl ze řetězu. Pro dobro věci je si však nutno uvědomit následující: jestliže komiksový žánr něco akutně potřebuje, jsou to výrazný tvůrčí rukopisy. V dnešní době, kdy v Hollywoodským mainstreamu převládají neoriginální šablonovitý průmyslový prefabrikáty, chce fakt koule vytvořit projekt, který tak svérázně překrucuje konvence, stereotypy a klišé svého žánru. Inu, Sam Raimi je vedle Taiky Waititiho anebo Jamese Gunna člověk nejpovolanější, poněvadž to co předvádí za čáry máry se ze dne na den jen tak nevidí.... Ať už jde o deformace obrazu či zvuku, atypický způsoby snímání, hororový prvky, pohyby kamery anebo excentrický audiovizuální efekty, 'Multiverse of Madness' je velice specifickým žánrovým prototypem, který je nehorázně provokativní, experimentální, a v leckterých ohledech i absurdně groteskní až sebeparodický. Ale víte co? Mně ta chaoticky šílená překombinovanost, béčkový pojetí, maniakální hravost, extravagantní formální nápaditost a sebeparodická stylizace prostě sedla. Jo, lze tomu zcela legitimně vyčítat, že onen jedinečný potenciál konceptu multiversa je prakticky nevyužitej a spláchnutej do hajzlu, o zkratkovitý a nekonzistentní naraci radši ani nemluvě (o půlhodinu delší stopáž by tomu bezpochyby prospěla). A samozřejmě, v očích typickýho konzumního diváka ony superlativy a jiný silně autorský propriety s největší pravděpodobností doceněny nebudou, a o ultimátní fan-service taky nejde, ale upřímně: koho to sere? V rámci možností je 'Multiverse of Madness' jeden z těch kreativnějších počinů marvelovského repertoáru, který kvůli přebujelému hypeu chtě nechtě rozdělí fanouškovskou základnu na dva nesmiřitelný tábory – na ty, kteří si tenhle kouzelnickej spektákl užili, a na ty, kteří budou remcat že tam nebylo bambilion cameí od Semira Gerkhana, Optimuse Primea, Jacka Sparrowa až po Godzillu. Když tuhle pikantní komiksovou čalamádu však vezmete lehce ironicky a s patřičnou nadsázkou, bude vám víc po chuti. Kolem a kolem, Sam Raimi zpečetil pověst marvelovek jakožto velkých popkulturních událostí o který by nikdo neměl přijít. Hvězdou večera je za mě Danny Elfman, mistr muzikant, který se s dílčími hudebními kompozicemi neskutečně vyřádil a jeho inovativní hudební doprovod tvoří neodmyslitelnou složku celého zážitku. No a Iluminati po tarantinovsku a závěrečná potitulková scéna jsou skvělej prostředníček všem, kteří chtějí hory doly. Já jen doufám, že ten extrémní hype tenhle film nepohřbí.... VERDIKT? Sam Raimi je král trollingu. Vím, není to dokonalý, je to digitální bordel, ale je to extrémně zábavnej bordel kterej jsem si neskutečně užil. Můj zážitek je možná až moc zidealizovanej a subjektivní, ale za tu jinakost to prostě musím cenit. S přivřeným třetím očkem uděluji zcela subjektivních 8,2 čáryfuků z 10. Stav zvýšenosti výhodou. (04.05.2022) (méně) (více)