Vekslák aneb Staré zlaté časy

Česká porevoluční kinematografie plodila jednu zrůdnost za druhou. Všichni chtěli být světový a hlavně na tom vydělat. Ale ono to nějak prostě nešlo. Literární předlohu tohoto snímku jsem nečetl, ale co jsem slyšel, tak jedině samou chválu. A tak nechápu, co vedlo k tak velkolepému prznění celého námětu. Zřejmě chtěli navázat na úspěšný film Víta Olmera 'Bony a klid'. K této myšlence mě svádí fakt, že je tu inspirace hodně viditelná. Martina Zounara v té době ještě hřála popularita ze seriálu 'Chlapci a chlapi' a tak tu byla sázka na jistotu. Jenže nakonec bylo vše jinak. Jeden patos střídal druhý. Nelogičnosti a absolutně špatná režie sráží veškeré snažení do kolen. Zounarova drsnost byla spíše k smíchu. A Lucie Benešová? Nevím jestli to bylo v její roli, ale taková najivka je opravdu na zabití. Prý se chystalo pokračování, ale nesehnali se peníze. Není divu. Do takové hrůzy už prostě nikdo investovat nechtěl. (31.01.2014)

Hned v úvodu mě překvapilo celkově nízké hodnocení. Nemyslím si, že to byl zase tak špatný film. Spíše lehce podprůměrný. Ostatně Zounar nebo Labuda hráli dobře. To Lucie Benešová byla zajímavá jen tím svlíkáním. Hlavní hrdina je na můj vkus hodně naivní, na druhé straně snímek ukazuje, jak to kdysi fungovalo a bohužel, v trochu obměněné situaci to funguje dodnes. Trochu nechápu ten otevřený konec, který vlastně nic neukončuje. Jako by skončila epizoda seriálu. Ano, četl jsem, že mělo být pokračování, ale přece jen bych čekal trochu konečnější závěr. Samotný scénář ani hudba přitom nejsou špatné. Jen je trochu nudnější děj a pořád se s hlavní postavou motáme v kruhu, kdy se opakují neustále tytéž prohry, jen v jiném oboru. Takže zopakuji to, co jsem napsal na začátku. Není to vyložený průšvih, ale lehce podprůměrák určitě. (13.06.2016)

Žádný zázrak, ale ta atmosféra 80. let z toho stříká přesvědčivě. Nejlepší je asi postava "Lájoše" Labudy. Tady ještě asi Zounar nevěděl, že z něho bude takový vepř. Trochu prasečinek tu máme taky, hodně laciných, mimochodem. Hodnocení mi přijde uhozené jako obvykle. Co byste dali takovému Kameňáku?!? Knihy jsem četl a je to dobré, oddechové čtení. (15.02.2022)

Tu a tam kozenky, aby si i divák nemrava přišel na své. Jinak ale jalový a za vlasy přitažený příběh vysokoškoláka, který se vrhnul do nového podnikání, aniž by si uvědomoval jeho nástrahy a záludnosti. Režisér Jan Prokop, kterého před Vekslákem nikdo neznal, představil světu místy nesnesitelný kousek, po kterém ho ani nikdo z branže znát nechtěl!! (21.05.2013)

První díl Frýbortovy volné vekslácké trilogie vyšel v roce 1988, tedy v době, kdy bylo jeho téma ještě aktuální, byť už dávno propíchnuté Johnem a Olmerem v BONY A KLID. Já se k ní dostal o deset let později na brigádě v knihovně a co se matně pamatuju, šlo o odpočinkové akční čtivo o vekslu, podvodech, vydírání, vloupačkách, skořápkách a jiných ryze českých i globálních formách gaunerství. I film, který mě k literární předloze přivedl, se mi tenkrát docela líbil. S odstupem času a i díky srovnání s nedávno opět zhlédnutými BONY A KLID (na které si hrdina zajde ve filmu do kina) musím říct, že VEKSLÁK je hodně zoufalý počin. Producent Rudolf Mos (SLUNCE, SENO, EROTIKA či obě PLAYGIRLS) a celovečerně debutující režisér Jan Prokop spíš než natočili tak levně (10 milionů korun) spíchli podle Prokopova a Frýbortova krajně naivního scénáře lacině a šedivě vypadající rádoby atraktivní komerčák, který by si hrozně přál být druhými BONY A KLID (obzvlášť zřetelné je to v počtu sexuálních scén), ale chybí mu aktuálnost, přesah a styl a Zounarův herecký výkon je otřesný. Pro zajímavost - tvůrci chtěli zfilmovat i další dva díly, ale z finančních důvodů od toho upustili. VEKSLÁK byl první český film, který v Cinemě obdržel nula procent (od Fuky). (21.09.2007)