Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Chlapi sobě. Nic víc, nic míň.  Čili samozřejmě nejvíc. Konečně česká nekorektní prasárna, která minimálně zpočátku opravdu s chutí sere na zákony konvence a rozjíždí jízdu minimálně v českém filmu poslední doby nevídanou. Všemu prospívá i dávno zapomenutý postup, tedy angažmá známých tváří do malých rolí, v československých komediích kdysi běžná věc. V závěru pak třesk, kterej dodá celýmu tomu kolotoči mužský vzpoury pravdivej  a vlastně jednoduchej lidskej rozměr a odpoví na vcelku jednoduchou otázku, na niž ale často a dlouho neznáme odpověď:  Co je vlastně v tom našem životě důležitý?  Jsem moc rád, že česká komedie ještě neumřela a snad je tohle směrovka, která ukazuje, jak se z toho marastu vztahových kondomédii a  TV sračkoseriálových pilotů a lá Růžovka na plátně dostat. (07.01.2022)

Nevybavuji si, že by byl nějaký český film tak hvězdně obsazen, že by i ty nejmenší role sehráli naši přední herci. Ústřední kvarteto navíc nemohlo být zvoleno lépe. Tenhle fakt zdobí snímek nejvíce. Knihu, jako všechny ostatní od Patrika Hartla jsem samozřejmě četl, ale uplynula již dlouhá doba, tak jsem si pamatoval pouze útržky. Když si filmovou adaptaci vzal do rukou sám autor, nepředpokládám, že by to mohlo dopadnout nějakým excesem či fiaskem. Mně film sedl do nálady a považuji jej za hořkosladkou realitu mnoha lidí. (21.12.2021)

Já jsem hlavně rád, že jsem taky konečně cílová skupina nějakýho filmu a asi i proto mě to moc sedlo. Je tam humor, ale tak akorát, jinak jsem v mnohém všem čtyřem chlapům rozuměl. Patrika Hartla mám rád, ostatně jeho smích má opravdu nakažlivý účinek a se Studiem Dva mu rovněž fandím. Casting povedený, velmi zajímavě obsazený i opravdu hodně vedlejší role, je vidět, že Patrik je u herců oblíben. Titulní čtevřice jsou všechno sympaťáci a ještě ke všemu dobří herci, takže v tomto ohledu na kvalitku, ale já jsem hlavně nadšen, že jako chlap mám film u kterýho si můžu dát kdykoli pivko a popřemýšlet o mých krizích, o vztazích, o životě. Super díky, Patriku. (03.08.2021)

Sestava užvaněných a věčně nespokojených chlapíků, kteří by rádi, aby jim všechno a všechny spadly do klína na straně jedné. Na té druhé smutná sestava žen, které si dovolují po mužích občas něco chtít. A když vizuálně nebo očekáváním od života náhodou vybočují z řady, dobrovolně čekají v koutě nebo se rovnou doprošují. Patrik Hartl si možná píše a točí erotické nebo životní touhy a cíle, ale výsledek je tak nepříjemně toxický, že se mu raději budu vyhýbat obloukem. Autorova masová oblíbenost v balíku předložených skoro-hodnot je pro mě slušně děsivá, ale v rámci agresivních dvacátých let bohužel i mnohé vysvětlující. (06.08.2023)

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)