Promlčeno

Celkem hezký. Bavila mě každá minuta prvních dvou aktů, třetí akt už trochu kulhá ve vyprávění i vlastní pointě, nicméně precizní Roden to v klidu utáhne, i když nese batoh přes jedno rameno. Za mě osobně vcelku povedená jednohubka na jeden večer, kdy má člověk chuť na ukecanej thriller tažený jedním výborným hercem a jednou holkou, který ale fakt není dvacet. Mno. (15.06.2023)

Během těchto vánočních svátků jsem začínal propadat skepsi, že poté, kdy po náročném pracovním roce doháním co nejvíce filmů to jde, tak nenarážím na žádný, z něhož bych byl vyloženě nadšený. Konečně se mi to podařilo s Promlčeno. Napětím jsem ani nedýchal, dychtivě bažil po postupném odkrývání celé pravdy a rozuzlením. Herecky skvělé, nedokážu nikoho vyzdvihnout, všichni v hlavních i vedlejších rolích jsou naprosto přesní. Velmi zajímavý nápad i v kontextu všemi milovaných devadesátek. Jen ten závěr mi zamotal hlavu, že si nejsem zcela jistý, jestli jsem vše pochopil správně a všechno se mi spojilo tak, jak mělo. Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů roku 2022. (27.12.2022)

Naprosto parádní česká záležitost, která je v kinech po hříchu opomíjená. Ač věřím, že klesající tempo mnoha lidem asi bude vadit (což jsem si v diskuzi s některými uživateli i potvrdil), já jsem s ním byl hodně spokojený. O to více, že tak originální přístup k finále jsem opravdu nečekal. Tvůrci nenásledují klasickou šablonu thrilleru, čímž dodávají příběhu na uvěřitelnosti a lidskosti. A to je pro mě v tomto případě klíčové. Více vám k tomu raději neřeknu, protože bych tím teoreticky mohl zkazit zážitek z filmu, ale... (06.05.2022)

Promlčeno se snaží vecpat do thrillerového rámce kritický řez společností, ale výsledek budí rozpaky. Možná kvůli složitému vývoji (námět napsal a původně roztočil Mirek Veselý) a zakázkové povaze projektu, který byl Sedláčkovi nabídnut producenty. Základní dějové schéma sice slibují napínavý thriller odehrávající se v reálném čase, ale tenhle příslib je zrazen hned během nepříliš úsporné expozice, odehrávající se před hlavním dějem. Dejme tomu, že témata, k nimž se film chce vyjádřit, vyžadují prokreslení postav. Jenomže to si žádá zpomalení a zaměření na detail. Thrillerová zápletka oproti tomu potřebuje stálý přísun energie. Střetávání odlišných dynamik vede k zadrhávajícímu rytmu. Sedláček se navíc zdá být jistější při režii herců vedoucích dialog než při inscenování akce v  prostoru. Film je formálně dost opatrný, místy až malátný. Při dlouhých, místy komicky doslovných a popisných hovorech, které tvoří základní stavební prvek vyprávění, je nenápaditě stříháno z detailu nebo polodetailu jedné tváře na druhou. Letecké záběry noční Prahy plní především rytmizační funkci, k navození specifické atmosféry moc nepřispívají. Ačkoli je časový rámec určen délkou Evina pořadu, postavy se nezdají být pod tlakem. Počáteční thrillerový drajv se vinou scén jako je dlouhé intimní povídání matky a dcery sedících u kuchyňského stolu postupně zcela vytrácí. Dokonce i zásadní závěrečná konfrontace je řešena nevzrušivým stříháním mezi dvojicí stojících herců, snímaných s malou hloubkou ostrosti. Kamera většinou zůstává statická, mění se pouze úhly. Kdykoli obkrouží herce nebo nabídne podmanivou kompozici Rodena sedícího v autě, která by se pěkně vyjímala v jednom z městských thrillerů Michaela Manna, máte chuť slavit. Promlčeno jsou dva filmy v jednom. Přímočarý a polopatický thriller a vypravěčsky doširoka rozevřené, vyzněním ambivalentní (záměrně anti-žánrové, divácky neuspokojivé) a ke společnosti založené na transakčních vztazích, v níž jsou veškeré hodnoty převáděny na peníze, kritické drama. Třeba by ale hladce fungující žánrovka, neponechávající žádná místa k zaplnění, nevyvolávala tak silný pocit zmaru ze stavu přetechnizovaného, cynicky prospěchářského světa, a neprovokovala k hledání vlastních odpovědí, jak lze odčinit zdánlivě promlčené hříchy. 55% (30.04.2022)

Trochu rozpačitá moralitka, které po technické stránce nelze vyčítat skoro nic. Snímek má potřebnou atmosféru, pokud o něm divák nic neví, tak i zajímavě rozjetou zápletku, která skrývá nějaké tajemství, tempo je hodně solidní a ubíhá dopředu, navíc je to celé příjemně komorní. Je zkrátka znát, že Robert Sedláček absolutně nemá problém pracovat s minimálními prostředky a svůj snímek umístit do tří prostředí, která nejsou nijak opulentní a naopak si udržují nastolenou komornost. Potíž přichází se samotným příběhem, který je sice dobře rozehrán, jenže jeho konstrukt je trochu podivný a asi ne úplně důvěryhodný (těžko věřit tomu, že jakýkoli rozhlas by nechal tak velký prostor člověku, o němž dopředu ví málo a netuší ani, co jim chce vyprávět). S tím pak souvisí i pozvolné odhalování pravdy, která je divácky atraktivní, opět ale platí, že vypravěč toho ví až moc, aniž by bylo zřejmé, jak ke všemu došel, případně od koho se vše dozvěděl. Taktéž postavy dvou policistů jsou spíše takové figurky než plnohodnotné charaktery a jejich linie nikam moc nevede. Příliš uspokojivý není ani závěr, který je nedořečený a od úplné odplaty hlavního hrdiny je docela daleko (výjimkou je tedy naopak doslovný závěrečný titulek). Karel Roden v hlavní roli je velmi dobrý, což se dá říct i o Barboře Bočkové, ostatní už tolik prostoru nemají a o nějakém výkonu už se dá mluvit jen u Denisy Barešové a Vilmy Cibulkové. Promlčeno je ve výsledku příjemnou a nenápadnou jednohubkou, která se snaží o společenský přesah, zapomíná při tom ale na uspokojivé uzavření osudů všech hrdinů. 60 % (19.11.2022)