Svůdná krása

Jméno Bernardo Bertolucci není z těch, kvůli kterým bych si sedala na zadek. Poslední tango v Paříži byla manýristická masturbace, která se snažila vychovat diváky pro anální sex, Poslední císař je vhodný film pro každého vyspělého diváka, budiž, nicméně Malý Buddha už opět cílí jen k selekci zájemců a populární otázky ve stylu "Jaký má život smysl? - Je odpovědí náboženství?" ... takže proč nechat toto všechno stranou a nechat se líně unášet letním pobytem v Toskánsku, když se jen každý touží dostat do kalhotek Liv Tyler? Konečně, proč ne. Ale tyhle namyšlené panny mě osobně nudí. Já si dávám raději dostaveníčka s takovými, jako je Rachel Weisz. ___ V počátcích české verze HBO byl tenhle film hodně fetišizován, ale i tehdy šlo více o to Toskánsko. (09.11.2014)

S filmy Bernarda Bertolucciho mám problém. Jsou dobře natočené, hrají v nich skvělí herci [zde válí hlavně Jeremy Irons, prohlubující svou humbertovskou polohu], ale mezi záběry, replikami a střihy prosvítá trapná skutečnost: Bertolucci je Tinto Brass bez koulí. I když "bez koulí" není v tomto případě přívlastek z nejšťastnějších. Všechno to [mělké] umělečno, [dřevěné] sochy, [juvenilní] básně, [telenovelovitá] psychologie, [bezzubé] drama a [magazínová] lyrika jsou fíkovými listy poněkud slizkého autorova záměru režírovat kozy a dokonce bobříka 18-ti leté Liv Tyler, která je oduševnělá jako písnička od Aerosmith a jíž lze věřit poetického ducha asi jako konverzační zvládnutí elfského mumlání. Bezpochyby chvályhodný záměr, přiznejme si, ale proč tedy ta omáčka? Abychom si nepřipadali jako prasáci? Pozdě. Marně. Trapně. Jednoznačné pozitivum - Alice od Cocteau Twins, jež zazněla později i v jinak-pedofilním Lovely Bones Petera Jacksona. Svůdná krása zachází na zbabělost. (11.07.2013)

Už jenom za přenádherné Toskánsko, za tu bohémskou komunitu a za prostředí, ve kterém může každý odpočívat i tvořit, už jenom za to bych "zabíjela". Škoda že citové tápání i první sexuální zkušenosti (i když v tomhle případě moc hezké!) mě ale přece jen až tak neuhranuly. Ale že bych se nudila? To ani náhodou. (13.10.2017)

Bertolucci miluje prírodu a mladé telá a z jeho bohémskej Zvodnej krásy je to poznať. Ak je niečo fascinujúcejšie, ako sexuálne sa prebúdzajúca Liv Tyler, tak potom už len jedinečná príroda toskánskeho vidieka, v ktorého kopcoch má umenie slávnu tradíciu. Výprava je prekrásna, podaná natoľko poeticky a "starodávne", že keď sa raz za čas objaví auto, pôsobí to rušivo. Hoci je snímka zaujímavo obsadená (Marais dva roky pred smrťou, Irons, Weisz, Fiennes, Flemyng), nikto - okrem atmosférickej výpravy a Tylerovej - nemá šancu. Ale neprekáža to. Skôr naopak. Najsilnejšie scény: tanec a, samozrejme, sex. (30.10.2004)

Taky bych si zajel přijít o panictví na krásný italský venkov. Jenže tohle už jsem nějak prošvihl. Ještě mám v živé paměti, když šel tenhle film do kin, všude na něj běžely upoutávky a já, tehdy čerstvě plnoletý, si říkal, že to bude nějaká strašná intelektuálština zabalená v hávu lehkého erotična. A ona to vlastně i intelektuálština v erotizujícím hávu je, ale jsem rád, že jsem si na film ještě dalších 22 let počkal, protože teď ho dokážu mnohem lépe ocenit. V podstatě romantické drama o formálně dospělé dívce, která však až ono léto teprve vyzraje ve skutečně dospělou ženu. Nádherný letní příběh odehrávající se v úžasném prostředí, vyprávěný krásným jazykem nejen slov ale i obrazů a výtečně obsazený. V kukuči Liv Tyler se prostě utopíte, nástup postavy Rachel Weisz do příběhu je až nadpozemský, Sinéad Cusack je skvělá celý film, Marais pobaví a Irons tam sedí jako prdel na hrnec (v podstatě si dal jen takové lehké zahřívací cvičení pro o rok pozdější Lolitu). Ten film je jako obraz s cudně odhalenou dívkou ležící na letní louce. (22.01.2019)