Malasaña 32

Perfektní španělská duchařina na styl Insidious! Předem bych zdůraznil, že duchařiny mám rád z hororů asi nejméně, takže šance, že mě nějaká zaujme je snad 1 z 20 a zrovna tohle mě velmi potěšilo. Příběhově film sice nepřináší nic nového. Rodina se nastěhuje do bytu, kde se jim zjevují duchové, což je snad nejzákladnější zápletka, avšak nevadí důležité jsou pocity při sledování a dojmy po zhlédnutí a ty jsou velice pozitivní. Řemeslná stránka je vynikající, atmosféra je hodně působivá, lekačky efektní, hlavní hrdinka je sympatická a hlavně se zde straší snad každých 5 minut a zjevují se ošklivé a nepříjemné přízraky, takže je to docela infarktová jízda s takřka dokonalým soundtrackem na úrovni Saw. Nečekané překvápko a Španělé u mě opět letos bodují. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost****, Hudba*****, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 8/10. (10.05.2020)

To je presne ten typ hororu, ktorý od začiatku prináša hrôzu a tak to má byť. Hnusná seňora v debilnom hojdacom kresle je samozrejme také klišé, lenže funguje a funguje fakt dobre. Pre mňa silná duchárska záležitosť, toto je niečo čoho sa "bojím". Zaradenie LGBT prvku ma tu vôbec neiritovalo, naopak toto je to pravé uplatnenie pre transsexuálov - strašiť ľudí. (02.06.2020)

Zpočátku nezáživná polopatická duchařina pro děti, která postupně víc a víc temní a jejíž fantasmagorické finále mě docela dostalo. No uznejte sami - viděli jste snad už někdy spiritistickou seanci se zlým transsexuálním duchem v těle dystonické tetraplegičky na vozíku, kterou její pošahaná matka s radostí nabízí každému neznámému vošoustovi jako médium? Klady: dobrá kamera, hezká dobová výprava, náznaky tísnivé a puritánské atmosféry frankistického Španělska. Zápory: herci otřesně přehrávají a navíc evidentní měšťáci (hlavně udržované paničky matka & dcera) nepřesvědčivě hrají totální vidláky z puebla, kteří jsou snad poprvé ve městě, natož v Madridu. Resultát: začátek 2, střed 3, závěr 4. (02.06.2020)

Tak trochu španělský Insidious, moc hezky řemeslně realizovaná duchařina, která trpí hlavně celkovou okoukaností (symptomatická je účast Javiera Boteta, který hraje přesně tu samou vyhublou nadpřirozenou potvoru jako vždycky). Kdyby to mělo osmdesát minut, tak si nestěžuju a klidně bych asi klepnul čtyři hvězdy, ale takhle se to v druhé půlce už nepříjemně táhlo. Jako po jednohubce na zabití nudy nicméně k filmu lze sáhnout bez většího váhání. (03.05.2020)

Zaujalo ma, že tento španielsko-francúzsky horor na svojom Facebooku odporúčal výborný britský spisovateľ Adam Nevill a keďže jeho Rituál sa mi páčil (kniha, aj film), tak som si ho pozrel. A musím dodať, že je to fakt výborná vec. Možno nie nejako extrémne originálna, ale ozaj dobre natočená, tempo je príjemne pomalé, je čas na vyrozprávanie ako príbehu, tak na postavy, ich charakteristiku, vzťahy medzi nimi a podobne. Mal som z toho veľmi pozitívny dojem, ktorý ešte vylepšili strašidelné scény a miestami prekvapivo skvelý vizuál, podporený dobovou atmosférou (dej sa odohráva v 70. rokoch v Madride). (24.03.2021)