Malasaña 32

Niet žiadnych pochýb o tom, že toto je o triedu lepšia, španielska varianta na Wanov Insidious. Kým americká verzia postavila základy na imidži a hudobnom doprovode, Albert Pinto poctivo buduje to, čo je pre duchárske príbehy alfou a omegou. Som veľmi milo prekvapený a spokojný zároveň, pričom som po dlhej dobe vzhliadol niečo, čo naozaj stojí za pozornosť. (13.05.2020)

Rodina z vesnice, kde ji provázely problémy, se přestěhuje do Madridu. Velký starý městský dům ovšem skrývá tajemství, které bych tu nejraději napsal, ale tajemství se nevyzrazují, že. Původně jsem se těšil na čarodějnický horor, páč to vypadalo, že v bytě číslo 32 žije nějaká ježibaba, jenže on se z toho vyklubal další tuctový příběh s rozzlobeným duchem terorizujícím rodinku. Kamera výborná - hlavně se mi líbil zlatavý opar ve starém domě, herci solidní, hudba obstojná. Jenže...stále a dokola třískání do piana a padající kastroly, kdy tvůrci nechápou, že jednak ticho je strašidelnější a druhak že duch se nezjevuje za výstřelu z kanonu.....jenže to se musí jeden pořád opakovat. A pak ta pomalá otáčení hlavou a hlemýždí pohyby postav, aby zjistily, co děsivého se děje, mě fakt ubíjely. Až tak mi to nevadí u hororů 80. let, ale popravdě - jsem vyděšen, tak mi trvá půl hodiny, než otočím hlavu, abych zjistil proč? No to asi ne. Klišé typu - přetékající vana, houpající se křeslo či zvonící telefon taky nenadchnou. Duchařiny posledních let považuji za největší provar současného hororu. Stále se jim snažím dávat šanci, ale mainstream asi nic povedeného a hlavně strašidelného ještě nějaký čas nepřinese. Celkové 2,5 zaokrouhlím kvůli konci. Tedy ne co se dělo v domě, to bylo až komické, ale za následující scénu, jež se přenesla ven.... Rozhodně nejsem ani nadšený, ani spokojený....zlaté thrillery....zůstaneme-li u Španělů. (19.12.2020)

Zpočátku nezáživná polopatická duchařina pro děti, která postupně víc a víc temní a jejíž fantasmagorické finále mě docela dostalo. No uznejte sami - viděli jste snad už někdy spiritistickou seanci se zlým transsexuálním duchem v těle dystonické tetraplegičky na vozíku, kterou její pošahaná matka s radostí nabízí každému neznámému vošoustovi jako médium? Klady: dobrá kamera, hezká dobová výprava, náznaky tísnivé a puritánské atmosféry frankistického Španělska. Zápory: herci otřesně přehrávají a navíc evidentní měšťáci (hlavně udržované paničky matka & dcera) nepřesvědčivě hrají totální vidláky z puebla, kteří jsou snad poprvé ve městě, natož v Madridu. Resultát: začátek 2, střed 3, závěr 4. (02.06.2020)

Že jsou Španělé dobří v natáčení hororů to už je docela známá věc. V Malasaňa 32 je atmosféra asi tou poslední věcí, na kterou bych si mohla stěžovat. Hororová stránka funguje uspokojivě, masky jsou hrůzostrašné a lekaček se taky dočkáte. Hudební podkres tu taky dělá hodně a herci jsou fajn. Tři hvězdy dávám nicméně proto, že film je trochu zdlouhavý a ta dynamika k tomu plnohodnotnému zážitku fakt docela chybí. To rozuzlení bylo navíc extrémně divné, sice nevšední, ale divné. Nechápu, jak se někomu v hlavě zrodí zrovna tento nápad. K mé smůle mi to prostě nějak nesedlo do noty, ale jako průměrná hororová jednohubka je Malasaňa úplně dostačující. (09.07.2020)

Španielsky Insidious, ako sa vo viacerych komentároch spomina rozhodne nie je zlým filmo a stojí za pozornosť fanúšikov hororov. Ešte aj v čase písania komentára cez aplikáciu som váhal aké hodnotenie filmu dať, nakoniec som sa priklonil k tomu vyššiemu. Oceniť možno veľmi svižný úvod ktorý hneď divákovi ozrejmí o čo vo filme pôjde a čo od neho môže očakávať. Za slabšie zvládnutú považujem pasáž zgruba od 50 minúty, tých dvacat minút bolo práve momentom kde som na chvíľu znížil koncetráciu na dej, našťastie posledná polhodina to celkom slušne vynahradila a preto možno film považovať za jeden z najlepších hororov natočených v priebehu tohto roku. (30.05.2020)