Hra na oliheň

Pod názvem jako z úchylného ťamanského porna se tentokrát ukrývá snad asi ten nejlepší počin psožravců, jaký jsem kdy viděl. Do detailu promakaná nekompromisní šikmooká vybíjená a rozmanitá psychosonda, co všechno je schopen širokospektrální výtěr korejských zmrdečků a zmrdů udělat pro prachy a pod existenčním tlakem. Tenhle Hwang je fuckt frajer, který je schopen úžasně kreativně a téměř bez obvyklého asijského patosu i přitroublého kokotění uplácat a skvěle vypointovat sysluplnou, krutopřísnou masárnu, což mimochodem blahé paměti prokázal už při dokonale romantických trampotách kimči pedofilů. Zároveň se jedná o historicky první otevřeně rasistickou a homofobní dezintegrační kompozici Netflusu zcela bez negrů, jediný homoklád je úchylné otylé anglosaské hovado a tranzistor začal hlavní hrdina přelaďovat až v posledních deseti minutách. Velmi osvěžující. Bravo! (04.10.2021)

--- Nikde na svete nedošiel kapitalizmus tak ďaleko, ako v Južnej Kórei, a nikde nedošiel tak do extrému komunizmus, ako v Severnej Kórei. Existuje zlatá stredná cesta? --- Squid Game je smutným symbolom stavu Kórejskej spoločnosti, kde systém nechal zájst kapitalizmus do ultraextrémnych dimenzií, kde sa nič neregulovalo, a jedinou smerodatnou hodnotou sa stalo GDP. Tak strašne sa chceli stať úspešným nasledovateľom amerického sna, že si za posledných 60 rokov vytvorili vlastnú, kórejskú nočnú moru. Širšia stredná trieda spoločnosti prakticky zanikla, a vytvorili sa priepastné rozdieli medzi bohatými a chudobnými.  Presne za takých okolností môže vzniknúť seriálový scenár, ktorý prekvapivo kvalitným spôsobom neidealizuje chudobných, neprikrášluje morálne rozhodnutia v situáciách, kde v skutočnosti víťazí vždy pud. Ale toto nie sú dôvody, prečo je Squid Game svetovo úspešný. Klúč jeho funkčnosti pravebodobne tkví v koncepte "Človek je hracia karta" a "Elita je hráč". Dodáva to deju extrémnu nevypočítateľnosť, morálnu bezbrehosť a nevídanú krutosť, na ktorú sú diváci na celom svete evidentne vyhladnutý a zvedavý. --- Formálna stránka seriálu je výnimočná, nápaditá, postavy nie sú schematické - objavujú sa systémom, ale aj vlastnou vinou degenerovné postavy: gamblery, zločinci, alebo aj bežný ľudia, ktorí jednoducho nemali v živote štastie. Aj cez tieto všetky atribúty mám však ku Squid Game chladný vzťah. Ani v minulosti, ani dodnes mi od umeleckého diela nestačí realistickosť a brutalita.  Je to len také farebne pestré, samoúčelne brutalistické postmoderné koloseum, ktoré sa v určitej alterácií v blízkej budúcnosti môže stať realitou... (01.11.2021)

Toľko nehororových filmov či seriálov zaradených do onoho žánru neprávom a “Oliheň” mimo svojho rangu. Táto hra naplnila takmer všetky moje očakávania o ktorých som doposiaľ počul. Okrem absurdity hier sa dostane aj na otázku ľudskej morálky, ktorá je ako inak, pokrivená. Divák má možnosť sledovať osudy niekoľkých postáv, ku ktorým si môže vybudovať sympatie či antipatie, pričom toto všetko je krásne zaobalené do síce nie úplne najoriginálnejšej story, no zato forma jej prezentácie je viac než vydarenou záležitosťou. Od záveru som očakával trošku niečo iné, no stále sa jedna o silný nadpriemer. (26.12.2021)

Tenhle žánr mám hodně rád, ačkoliv je to vlastně pořád o tom samém. Rozdíl mezi Squid Game a Dlouhým pochodem od S. Kinga (R. Bachmana) z roku 1979 je jen v detailech. A těch přirovnání se dá vymyslet asi tak sto (Survivor, Battle Royal, Experiment Belko, Krvavá nevěsta, Hunger Games, Running Man, Saw atd.). Na Squid Game velmi oceňuji právě tu snahu o sociální drama, které sice nejde do nějaké hloubky, ale celek dělá důvěryhodnějším a pochopitelnějším. Celkové technické zpracování je perfektní, všechna střelba i boje jsou dokonale důvěryhodné a přirozené a o to působivější, narozdíl od nesmyslů, které se dělají za velkou louží. Všechny postavy s výjimkou té hlavní jsou skvělé. Ta hlavní je šílená, ale jsou to prostě Korejci, ti se asi tolik netrápí tím, že hlavnímu hrdinovi se fandit nedá. Aspoň jsem mohl fandit všem ostatním. Dynamika vztahů skupiny soutěžících je výborná. Soutěže zpracovány skvěle. Vizuální zpracování všeho je dechberoucí a vryje se podle mě na celý život. Použití vážné hudby se moc povedlo a opravdu jsem netušil, že začnu vnímat Straussův Modrý Dunaj tak, že "teď se bude umírat". Mnohem lepší, než to mít spojené s nějakým pitomým novoročním koncertem nebo nedejbože Vesmírnou Odyseou :-). A i originální hudba (zejména ty staccato sbory) je super. Po příchodu VIP se bohužel trošku ze seriálu vytratila mysterióznost. Dále mě mrzelo podvádění ze strany pořadatelů, například jedno osudové zhasnutí (kecy o tom, že mají všichni stejné podmínky a je to fér, byly tudíž jen kecy) nebo lhaní o tom, že  vlastně všichni věděli, do čeho jdou. Od druhé soutěže ano, ale ti v té první k tomu přišli jako slepí k houslím. A vůbec mě bohužel neoslnilo závěrečné šokující odhalení, protože prostě k tomu seriál nedal ani jednu indicii. Když koukáte na Šestý smysl, Obvyklé podezřelé nebo Prvotní strach podruhé, žasnete nad tím, jak to, že vám to poprvé nedošlo. Tady tomu ale nenasvědčuje vůbec nic. 4,4* (01.12.2021)

To sa na stretávke po rokoch stretne Batoru rowaiaru koncept s Takeši džó disciplínami a farbičkami z I´m cyborg but that´s OK, v barovej telke ide Parazit a tak si hovoria: poďme spraviť niečo originálne aby to zarobilo kopu bubákov. Nie, nie je to nič originálne, všetko z toho tu už bolo a v lepšom a chytrejšom vydaní a väčšinu "zvratov" som prečítal tak tri časti vopred. Že Kórejci vedia, vieme už dvadsať rokov a preto vieme, že vedia aj lepšie. Hit to je práve preto, že nie všetci to vieme. A nemá to Kou Shibasaki ako fenomenálnu Mitsuko Souma. P.S. To ste si fakt nevšimli, že stačilo vymeniť vrecká s guličkami a mohli všetci žiť ?! P.P.S. shockig spoiler na druhú sériu - 1 je otcom 456. 6/10 (24.10.2021)