Brutální Nikita

Asi největším uznáním pro film obecně je připuštění, že se do některých jeho scén snad i chvílemi hodila hudba Erica Serry. Nikita je patrně Bessonův tvůrčí vrchol a jeho nejcitlivější film. Sledujte ty plynulé přechody mezi náladou postav a náladou filmu. Když Nikita poprvé po třech letech sedí v luxusní restauraci na svých narozeninách, celá rozpustilá, aby následně dostala obrovskou bouchačku se kterou musí postřílet několik lidí, což se zvrhne v jedinečný kuchyňský masakr, tak po celou dobu má ten film stejnou hudební stopu i délku záběrů. Nikita nám představuje podivně neurčitě provázaný svět, kde v hotelových slepeních se potí agenti s nahrávacími zařízeními, u výloh si předávají informace špionážní spojky a v každém autě může sedět Viktor čistič, aby zahladil celou zpackanou operaci. Za těmito akcemi pak stojí země, kterou nezastupují v těchto případech bondovští agenti ve světle národních ideálů, nýbrž unesená společenská spodina, která nemá na vybranou. Koneckonců film několikrát naznačuje, že téměř všichni přítomní agenti mají podobnou minulost jako Nikita. A v tomhle všem se pohybuje holka, která nikdy neměla možnost být, pouze 'stát se'. Snad jí na jejích dalších cestách čeká už jen to dobré. "Bude nám chybět." (24.07.2021)

„Vždycky děláš dvě věci najednou.“ - „To abys věděla, že tě miluju.“ Tak takovouhle „lásku“ asi raději nebrat, na druhou stranu lepší než hnít ve vězení…ne? Na rovinu, film mě vždycky odrazoval. Ano, důvodem byl stejnojmenný seriálový „hybrid“ z kanadské produkce, který mě nikdy příliš nebavil, ačkoliv uznávám, že jsem mu moc příležitostí nedal. V případě jeho filmového předchůdce jsem se však po mnoha letech přece jen osmělil a v žádném případě nelituju. Pravda, hledání si cesty k hlavní hrdince nebylo zrovna jednoduché, protože mi byla od počátku dost nesympatická, ale to se během filmu hodně změnilo (naštěstí, stejně jako v případě jejího milého, který mě svou zvědavostí též dlouho štval). Mile mě překvapila úroveň akce, výborná atmosféra, napětí a schopnost mě zcela vtáhnout do děje prakticky už od první akce v terénu a obdržení „dárku od strýčka“. Samotnou kapitolou je skvělý Reno-čistič Viktor jakožto předznamenání pozdějšího Léona, škoda jen, že nedostal větší prostor. Celkově mi to dává solidní 4*. (16.06.2018)

I po třiceti letech si Nikita zachovala svou skvělou atmosféru a působila na mě úplně stejně jako tehdy před lety, když jsem ji viděl poprvé. Zase jsem si užíval každý okamžik filmu, tady měly totiž i poklidnější pasáže své kouzlo, navíc jsem se během nich mohl těšit na příchod Viktora. Není mi vůbec jasné, jak se mohl později Luc Besson tak mocně zkazit, a proč začal točit filmy, které se tomuhle ani nepřiblížily. (04.05.2020)

"Úředně jste zemřela v sobotu v pět hodin. Vězeňský lékař konstatoval, že jste spáchala sebevraždu předávkováním barbituráty. Jste pohřbena na zdejším hřbitově oddíl 8 hrob 30. Vláda se rozhodla, že vám dá ještě příležitost. - A co když nechci sloužit? - Oddíl 8 hrob 30." Nikitou se narodila, Marií se stala a jako Josephine vraždila, aby splatila svůj dluh společnosti. A mě to dost bavilo, i když daleko víc než samotná Nikita mě zaujal klid strýčka Boba a nejvíc mě pobavilo řádění Viktora Čističe. Ten byl jedinečný a já děkuju Bohu, osudu a Bessonovi za to, že si za pár let vzpomněli na jeho o kousek zabržděnějšího bráchu Leona. (09.02.2017)

Velké zklamání. Brutalita, kterou si přivlastnil český překlad francouzské Nikity, působí, jak bych to řekl, poněkud podivně. Nikita se potácí mezi bezmeznou naivitou a rolí drsné nájemné vražedkyně, přitom miluje svého snoubence a se slzou v oku ale s chladnou hlavou a pevným prstem na spoušti vraždí vytyčené cíle. Plus s trochou francouzského nebarokního manýrismu. Zní to opravdu zajímavě. Ale výsledek mě moc nevzal. Prostě nevím, kde je chyba. Asi u mě. [LFŠ 2009] (03.08.2009)