Střípky

The Little Things mělo velký potenciál být další kultovní žánrovkou, ale tyto naděje utlumily první vlažné reakce za oceánem. Neříkám, že jsem čekal další Sedm, John Lee Hancock rozhodně není Fincher a už u předchozího filmu jsem házel do pléna myšlenku, že svým staromilským způsobem režie spíše cílí na starší publikum (samozřejmě i kvůli svému věku). Ale tentokrát se mu nepodařilo udržet tempo a kolem 90 minuty filmu spadne řetěz. Mnohé samozřejmě zachraňuje Washington s Malekem (Leto mě tu příliš nebavil) a i když to na nejvyšší hodnocení nestačí, naštěstí jsem se nenudil a scénář mi přišel patřičně propracovaný, jak se od daného tématu čeká (až na začátek, kde se slečna chová naprosto nelogicky), lépe řečeno, nebyl hloupý. Takže nakonec 70% a jsem rád, že jsem nakonec nebyl tak zklamaný, jako mnozí jiní zde na databázi. (04.02.2021)

Už při oznámení, že budou Denzl s Ropuchou honit mile slizkého masouna v zase jednou áčkové produkci, jsem málem začal taky honit. No, ještěže jsem nechal svůj tenisový loket v klidu. Žádná sériová hitparáda to tedy rozhodně není, napínač se skoro taky nekoná, chcete-li vidět krev, musíte si u toho udělat žiletkou pár zářezů do předloktí a psychopat se chová jako totální kokot, jakož i ti dva honiči. Léto je sice kulantně vyšinutý humusák, ale na to nemusí moc hrát a stačí mu být sám sebou. Prostě jeden vcelku slušný nápad o maskování cizí viny, zabalený do dvou hodin unylého behaviorálního kokotismu a scénáristické bezradnosti, záměrně už v přívěsu nastříhaný jako Mlčení sedmi jehňátek, aby se na to nějaký ten chudák, naladěný na temnou a chytrou řezničinu, podíval. Nakonec jehňata byla jen dvě, bečela na plnou hubu a ten kvotující prkenný černý tranzistor Michal, vycházející hvězda korektní světové kinematografie, tomu taky dvakrát nepřidal. Naprosto přiblblé vytváření dojmu, že teď všude běžně potkáte nějakého toho čokoládového pomátsexuála, navíc velmi hrubým způsobem genderově i rasově diskriminuje například mentálně zaostalé Asiaty, laponské zoofily, hispánské fetišistky i muslimské frotéry!!! Ale pevně věřím, že i oni záhy začnou hystericky vyřvávat a jejich čas ještě přijde. (06.02.2021)

Bývalý detektiv uklizený na venkov se náhodou nachomýtne k vyšetřování vraždy, která má mnoho společného s jeho nevyřešeným případem. A tak se společně s mladým detektivem pouští do vyšetřování. První polovina jede podle osvědčené šablony, ale to tady vůbec nevadí. Užíval jsem si Washingtonovu kostrbatou spolupráci s Malekem, pomalé tempo i oldschoolovou atmosféru. Když se na začátku druhé poloviny objevil na scéně hlavní podezřelý, šlo všechno do kopru a zůstalo jen to pomalé tempo. Postavy se začaly chovat idiotsky, Leto zůstal částečně v roli Jokera a přehrával co to šlo a nijak zvlášť mě neoslovilo ani rozuzlení. Vzhledem k první hodině je výsledný dojem zklamáním. 50% (05.04.2021)

Mám rád filmy, které stojí na propracovaném prostředí a atmosféře, a v podstatě i na podrobně prokreslených lidských vztazích - což je zde splněno. Trochu mi vadil ten (před)konec, takový trochu pokus o Sedm, a přišlo mi to vzhledem k dosavadnímu vedení příběhu a tématu takové laciné a zbytečné. Protože ve chvíli, kdy člověk zjistí, že nejde primárně o tu detektivku (což jsem měl štěstí, že už od začátku mě bavil společně s atmosférou ten ambivalentní vztah mezi těma dvěma), tak si všímá různých detailů a baví ho film o to víc (včetně toho bistra, malá poznámka pro mne). Jen se na to musím podívat znovu (třeba mi to někdo koupí na DVD k narozeninám?), protože v RegioJetu se mi to pořád sekalo. :-) (31.08.2024)

Záleží na vás, čo budete čakať. Ak nové Sedem (alebo seriál Mindhunter), zostanete sklamaní. Ak pomalú krimi s dvoma silnými, napriek tomu odlišnými osobnosťami na strane zákona, mohli by ste si túto rozvážnu jazdu v rámci možností užiť. Denzel Washington a Rami Malek medzi sebou nemajú závratnú megachémiu, ale je fajn, že ani jeden z nich nehrá kreténa, ale dospelého chlapa, ktorý vie spolupracovať, ak to pomôže vyriešiť prípad. Jared Leto zahral „Charlesa Mansona“ (a jemu podobných choromyseľných zmrdov) presvedčivo. Všetci traja sú dobrí, ale o oscarovom uhrančivom koncerte by som fakt nehovoril. Scenár je v mnohých okamihoch realistický (pri vyšetrovaní naozaj záleží na vyložených detailoch, ktoré bežný laik prehliadne a naozaj sú v práci policajta veci, ktoré mu nedajú spávať, najmä samozrejme staré, nedoriešené prípady, pri ktorých niekto zomrel). O to viac zamrzí finálna 20-minútovka, ktorá je jedným slovom neuveriteľná. Všetko od nastúpenia do auta (to fakt urobil?!) je ako z iného filmu. Chýbal takýto kúsok, aby som sa chytal za hlavu. Ale „nebojte sa“, už predtým sa vyskytne pár obdivuhodných momentov, kedy sa profesionáli správajú natoľko fušersky, že v podstate doslova maria (!) vyšetrovanie. Občas ma rušil strih; zdalo sa mi, že zmizlo pár scén, ktoré neboli pre dej kľúčové, ale ich vystrihnutím tvorcovia príbeh pripravili o vnútornú štruktúru, logiku, nadväznosť. Našťastie, posledné minúty ma potešili, lebo sa opäť vrátili k takým tým policajným drobnostiam, ktoré majú základ v praxi. Ak viem, kto je páchateľ, ale nemám na to usvedčujúce dôkazy, mám morálne právo vziať spravodlivosť do vlastných rúk? Určite nie. Ale... Ak ju vezmem, dokážem s tým žiť? To všetko sú pozoruhodné, temné veci, preto je škoda, že sa nimi snímka nezaoberala viac do hĺbky. Rozuzlenie starého Washingtonovho prípadu mi pripadalo zbytočné. (22.04.2021)