Ratu Ilmu Hitam

Mé okrajové zkušenosti s jihovýchodní Asijskou kinematografií jsou celkem pozitivní - většinou nejdu naslepo, vybírám si a málokdy jsem zklamán. Akční snímky nebo horory, v tom jsou perfektní, s ničím se neserou, je to živý, horký, zpocený a většinou to bolí. Tohle je přesně ono a jak název napoví, jde o magii a hlavním hrdinům se tu dějí fakt hodně nehezký věci. Oceňuji snahu pracovat na atmosféře, v průběhu děje odhalování historie domu a postav a i když na mě herci často působili nevěrohodně a kamera skoro televizně tak říkám na rovinu, že vidět to jako malej, tak mám snímek v hlavě dodnes. Prostě dobrý strašení, žádný servítky a posledních 10 minut v sirotčinci je fakt hodně hustých. 7.5/10 (13.09.2020)

Moc jsem to nepochopil. Vedoucí sirotčince kdysi zkoušel na své ovečky Feri tail a královna černé magie místo toho, aby vedla vendetu s chirurgickou přesností (např. srpem zbavila nemohoucího pan Bandiho výhonku), tak ztrácí hlavu a hodlá brutálně vyvraždit půlku Indonésie. Na jednu stranu působivé v některých jednotlivostech okultního běsnění, na druhou občas přehnaně teatrální a s maňáskovými postavami neadekvátních reakcí. Konec beru tak, že se toho zase tolik nestalo a děcka mají před školou novou paní, co diriguje dopravu, ale možná se mýlím.. (31.05.2021)

Delší expozice s více postavami, ale vyplatí se ji přečkat - černá magie to pak rozjede ve velkém. Digitální stonožky a brouci filmu sice ubírají na vážnosti, ale démonické síly, které dokáží sprchovat vřící vodou anebo přinutit střílet do končetin dítěte spolehlivě probudí vaši pozornost. Hororová divočina po indonésku. (11.10.2020)

Kimbo Stamboel není takový řezník jako jeho bratr Tjahjanto, ale tohle se mu sakra povedlo. Skupina přátel se vydá do Sirotčince, kde kdysi vyrůstali, ovšem sirotčinec má temnou minulost a ta si příjde splatit svůj dluh. Černá magie je pojem, který v hororech už tak často nevídáme a Stamboel se jí zhostil s grácií. Stonožky, červi a housenky vylézají snad ze všech možných lidských otvorů a místy se na film kouká fakt nepříjemně. A autobus plný mrtvých zohavených dětí na náladě taky nepřidá. Od vlažnější půl hodiny, film intenzivně jede až do konce a všem zůčastněným se tam dějí hodně ošklivé a nezáviděni hodné věci a dětem včetně. Má to i slušnou atmosféru, parádní masky, rychlé tempo a letos jsem tuším větší divočinu ještě neviděl. Prostředím mi to místy připomínalo i jejich prvotinu Macabre. Příběh**, Akce****, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Atmosféra****, Napětí****. 8/10. (05.04.2020)

Indonésie přichází s další démonickou hitparádou gore scén a tíživě temných obrazů a já říkám: „Jen tak dál!“ Kimo Stamboel a Joko Anwar si vzali do parády indonéskou hororovou klasiku Ratu Ilmu Hitam (1981), ale látku ve velké míře pozměnili a aktualizovali, takže z původního filmu zbylo jen pár prvků a jinak jde o úplně novou, povýšenou podívanou. Skupina starých známých se setkává v odloučeném sirotčinci, aby vzpomněli na staré časy, ale minulost se ukáže být mnohonásobně děsivější, než by si kdokoliv z nich dokázal připustit. Po hororové stránce snímek funguje velmi dobře a přináší několik opravdu nepříjemných vizí. Vytknout bych snad mohl jen nadměrné užívání digitálních efektů (ten počítačový hmyz tomu hodně ubližuje), jinak jde o atmosférou velmi silnou podívanou, jejíž nejsilnější momenty jsou opravdu pekelné. (13.10.2020)