Zvláštní dny

Když jsem tento film po uvedení do videopůjčoven viděl poprvé, brečel jsem u něj. Když jsem jej viděl přibližně po 12ti letech, aniž bych to očekával, brečel jsem u něj znovu a na samém konci jsem dokonce brečel jako malé dítě ... Naprosto geniální film, který má snad jen dvě vady. Jednak se na něm podepsal trochu jeho věk a neaktuálnost ve vztahu k miléniu a dále možná až příliš dlouhá stopáž, díky které rozjezd filmu trvá trochu déle. Ovšem jakmile se divák dostane "blíže k jednotlivým postavám", pronikne do spletitého a přitom zdánlivě jednoduchého příběhu, přimražen a s očima přilepenáma k obrazovce vydrží až do samého závěru. Tohle je prostě geniální film, který má mnoho rozměrů, úžasné herecké výkony, úžasně vykreslené vztahy jednotlivých postav, mrazivou a smutnou atmosféru, na svoji dobu výborné ztvárnění a efekty, perfektní kameru atd. Plus jako bonus jedno z prvních použítí "first person camera view", které se v dnešní době těší takové oblibě v horrorech. Dále na svoji dobu dosti odvážné násilné scény. Fiennese moc nemusím, ale zde podává doslova excelentní herecký výkon. Juliette Lewisová jako třešnička na dortu ukazuje kozy, jako by se nechumelilo, ale k tomu všemu i výborný herecký a pěvecký výkon. Od Sizemora jsem zvyklý i na přesvědčivější výkony, i když zůstává faktem, že hrál postavu podle jasného vzorce. Angella Bassetová úžasná a byla to právě ona, která mne na konci filmu nejvíce rozbrečela. Tohle je opravdu skvost!!! (14.03.2008)

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% (31.07.2022)

70%. Zvlastne dni je jednoducho zvlastny film a aj cela ta spolocnost plna nasilia, kde je strielanie po ludoch akymsi konickom. Namet je skutocne skvely, v tom predsa len vidiet Cameronovo meno, ale ten scenar bol na mna trosku komplikovany a nepochopil som uplne vsetkemu, ale to je asi jedno, pretoze atmosfera a napätie filmu zvitazila u mna tak na 70%. Podla mna tam bolo az prilis vela postav, najviac ma iritovali ti dvaja zakerni policajti, pri ktorich som nechapal, o co im vlastne ide, ale to je uz asi jedno... Tento film by som odporucil fanusikom Nolanovych filmov... 16.08.2010 _______ Ralph Fiennes - (Lenny Nero) +++ Angela Bassett - (Lornette ´Mace´ Mason) +++ Juliette Lewis - (Faith Justin) +++ Tom Sizemore - (Max Peltier) +++ Michael Wincott - (Philo Gant) +++ Vincent D´Onofrio - (Burton Steckler) +++ Glenn Plummer - (Jericho One) +++ Brigitte Bako - (Iris) +++ William Fichtner - (Dwayne Engelman) +++ Josef Sommer - (Palmer Strickland) +++ Produkcia: James Cameron +++ Hudba: Graeme Revell +++ Nemecka Cinema - 100% (16.08.2010)

Být to na mě, dám přednost vzpomínkám před tuctovou kriminálkou a krátím, minimálně o půl hoďky. Film je totiž zbytečně zdlouhavý a pořádně se začíná odehrávat až zhruba s padesátou minutou. Jinak má ale výbornou pochmurnou atmosféru, kterou mi chvilkama připomínal Blade Runnera a v hlavní roli Fiennese, který mi celou dobu neskutečně připomínal Bradleyho Coopera. (03.01.2013)

Extrémně zvláštní film, v kterém exceluje Ralph Fiennes společně se scénářem mistra Jamese Camerona. osobitá vize světa roku 1999, v kterém se prodávají "natočené prožitky" na černém trhu, aby jiní mohli prožít pár okamžiků jako někdo jiný v různých situacích. Slepí může vidět, hluchý slyšet, beznohý lyžovat...muž se může stát ženou, žena mužem. Svět neomezených možností, v kterém je vše špinavé a nebezpečné. Policie na každém kroku drží svůj vlastní zákon pevně v rukou a jen pár čestných policistů zbývá. Do toho všeho muž, který byl vyhozen od policie, stal se dealerem nahrávek cizích prožitků a vede temný noční život plný prodávání a povídání o možnostech jeho přístroje. Stále miluje svou krásnou bývalou ženu, která se ocitá v nebezpečí po vraždě slavného černošského řečníka... Lehký pohled na obsah filmu a zpět k hodnocení. Ralph Fieness je fantastický, jeho dlouhé vlasy se perfektně k postavě hodí stejně jako jeho sebevědomí pohled. Skvěle mu sekundují Angela Bassett, Tom Sizemore, Vincent D´Onofrio a třeba William Fichtner... Velmi mě však upoutala Juliette Lewis, která opět dokazuje svojí krásu. dokáže být ve vzpomínkách roztomilou a velmi přitažlivou dívenkou, stejně jako v současnosti velkou dračicí. V každý okamžik je však plná energie a lahodí mužskému oku. Kathryn Bigelow se povedlo převést scénář Jamese Camerona do temné vize, která má osobité kouzlo plné tajemna a silného vnitřního charizma. Nechápu, jak tento snímek může být zatracován a prakticky nikde se o něm nedočtete, přestože až na pár drobností se nejedná o až tak vzdálenou a temnější budoucnost než je dnešní svět.... (11.07.2008)