Elvis

V mnoha ohledech pozoruhodné dílo, které ukazuje svého protagonistu očima antagonisty, hudbu a image Elvise jako konstrukt okolí a médií. A současně jako vášeň, která třímala v jednom člověku, ovládaném jako loutka každým lakomým vrabčákem, jenž  si chtěl z Presleyho uzobnout... a která nakonec pobláznila celý svět. Elvisova kariéra byla novátorská show s takovým vlivem na popkulturu, jaký neměli ani Beatles v Británii, a je tedy jasné, že Luhrmann volí silně popkulturní filmařské prostředky – od splitscreenu přes extravagantní kompoziční návaznost až po flashbakové a flashforwardové schéma s vypravěčem, který je ve vší své proradnosti a vychytralosti naprosto spolehlivý. Tom Hanks mě možná ještě nikdy takhle nebavil a jako manažer Parker si až nebezpečně krade některé scény pro sebe – stejně jako Luhrmann, jenž dominuje nad střípkovitým, leč železně soudržným a souvislým dějem podobně jako Parker nad Presleyho životem, zredukovaným do třpytivé pompézní klícky. „I'm caught in a trap, I can't walk out....,“ zpívá Elvis v Casinu, zatímco jeho manažer uzavírá smlouvu s ďáblem a přebírá nad ním absolutní kontrolu. „Nejde tu o peníze, jde o život,“ říká postava v televizi na pozadí Presleyho slibů, že Parkera konečně vyrazí. Luhrmann nás zasypává živelnými scénkami, ale i takto nás nenechává tápat a přimyká nás ke stále zlomenějšími protagonistovi tím více, čím větší smyčku kolem něj osudový životní partner utahuje. Vše je perfektně srovnané, každý akt a každá koláž se vzájemně doplňuje ve skoro soustavné časoprostorové komunikaci, což v Luhrmannově cirkusovém rytmu vyvolává skoro závrať. Jak dlouho může člověk vydržet být atrakcí, když jemu samotnému čirá radost odpírána? Z filmu vyvstává nespočet motivů k porovnávání, které usnadňuje orientaci v dynamickém aranžmá, a že nás rejža svým dokonale propočítaným manýrismem občas od Elvise odtrhává až moc, to se dá v pohodě odpustit – při závěrečných archivních záběrech máme stejně v krku takový knedlík, že by ho ani ten nenasytný Parker nepozřel. A tím nechci vůbec křivdit Butlerovi, jenž byl opravdu úžasný a s Elvisem tak splynul, že jsem po nějaké chvíli už vůbec nevnímal herce, nýbrž jen postavu – a to se mi třeba u Maleka v BR nepovedlo. Moc potěšil i Richard Roxburgh, můj stále oblíbený Sherlock Holmes z nepříliš oblíbeného filmu, a díky i za Little Richarda. Takhle se točí biografie o kulturních ikonách – optikou kultury, která se rozpadala před očima a k radosti jí přitom stačilo pořádně se zavlnět v bocích. A znovu a znovu. 90 % (29.06.2022)

Od Baza Luhrmanna som videl dva filmy (Romeo a Júlia, Veľký Gatsby) a ani jeden z nich ma nebavil. Preto som sa na Elvisa ani moc netešil. A možno je to aj dobre, pretože ma koniec koncov príjemne bavil a prekvapil. Elvisov život moc zmapovaný nemám, ale zopár jeho hitov poznám a s jeho energickou hudbou vo filme to celkom dobre odsypalo aj pri dĺžke, ktorá ma dve a pol hodiny. Príbeh zmapuje takmer celý jeho život, čo je fajn, pretože nestojíme len na jednom mieste, ale vidíme a dostaneme s neho viac. Casting sa dosť podaril Austin Butler zahral podľa mňa svoju životnú rolu. Čo sa týka vizuálnej stránky, tak musím povedať, že tomu nechýba štýl (vyzerá to podobne ako Gatsby), je to pekne natočene (kamera) a aj zostrihané (strih, hudba). Záver mi prišiel trošku na rýchlo odbití, ale ani neviem, ako vlastne by som to chcel ukončiť. Každopádne s týchto hudobných životopisných filmov, ktoré sa zrazu kotia jedna radosť ma bavil aj ďalší v poradí. Nie je to tak dobré ako oscarový Bohemian Rhapsody, no je to o fúz lepšie ako Eltonov Rocketman. 80% - 4* (06.09.2022)

Nemám tohto "cukrouška" z poza mláky naštudovaného, neviem akým spôsobom žil, len viem, že to bol vo svojej dobe Král. Neviem, nakoľko je snímok autenticky hodnoverný, nakoľko sa držali jeho životných ciest, no mne sa tento počin pozdával, pôsobil dôveryhodne, pričom záver mňa osobne dosť prekvapil, nakoľko som absolútne netušil, že existuje nejaká, pomyslená - "trinásta komnata" jeho kariéry. V závere dosť smutné, nuž ale život je taký aký je, my sami si vyberáme cestu. (07.12.2022)

Baz Luhrmann opět natočil postmoderní mozaiku, která je promyšlená, fungující i zábavná. Jeho režijní trademarky už nejsou takovým zjevením jako před dvaceti lety, přesto se daří balancovat na hraně nutného převyprávění biografických faktů a rozjívené pohádky, a to velmi vtahujícím způsobem. Více zde. (03.07.2022)

Elvis má tak šílenou stopáž, že jsem se mu vyhýbal i přes mnohá doporučení, které jsem na něj dostával, ale nakonec jsme se na HBO Max našli a já si to opravdu užil. Absolutně jsem neznal Elvisův příběh a musím číct, že zejména, díky postavě plukovníka jsem nabitej emocema ještě teď, taková zkurvená pijavicem to je absolutně bez debat, ale dokázala udělat strhující film. Samozřejmě nebyl sám, Elvis je dokonalej tahoun a Austin Butler je fenomenální. Opět hudební ikona ve filmu, která má v sobě emoce, poutavý příběh, kvalitní herectví, odvažný střih a nápaditou režii a můj palec nahoře. (03.09.2022)