Seveřan

Pravdepodobne som sledoval iný film. 136 minút obsahuje viac mystických či podivných pasáží, než tých, ktoré si človek bude naozaj pamätať. Tešil som sa na depresívnu jazdu v daždi či padajúcich vločiek, dostal som akúsi prazvlášnu, spomalenú, nevýraznú fantasy, opierajúcu sa o story, ktorú si už dnes večer nebudem pamätať. Tá záverečná 20cka to už skrátka nezachránila .. nemala skrátka čo. Priemerná nuda, ktorá miesto priamočiareho deja, ponúka zbytočne "originálne" poňatie, ktoré nebolo zapotreby .. (16.05.2022)

Vikingský famfrpál do každé rodiny!! To byla pecka. A do toho teda ještě spousta až fyzicky nepříjemných scén, krásné severské krajiny, a poutavého příběhu o pomstě, jen tak aby se neřeklo. Rituální prdění, upalování malých holčiček a řezání nosů zaživa pochopitelně taky nemůžou chybět! Prostě konečně brutální severský film, jak se ostatně na tvůrce nejatmosféričtějšího hororu široko daleko sluší a patří! (02.08.2022)

Eggers je majstrom atmosféry, čo potvrdzuje do tretice i v Severanovi. Rozbúrené more, mytológia, naturalizmus, halucinačné vízie… to všetko tu opäť máme a opäť zabalené do úchvatného vizuálu v podobe dychberúcej chladnej islandskej prírody, ktorú zohrievajú iba často šľahajúce plamene ako súčasť nekonečných bojov. Hereckému obsadeniu nie je čo vytknúť a potešia aj menšie postavy ako Gustav Lindh či mladý Elliott Rose. Režisér vie ako na dôveryhodné vykreslenie temnoty a ľudského démonizmu, no súčasne vo svojej novinke odkrýva aj svoje slabiny. Lovestory linka príliš nefunguje a hoci význam v deji má, akosi ho nedokáže naplniť. Maličké sklamanie prichádza aj v obsahovej rovine. Mám totiž trošku problém s tým, že celý obsah tohto surovéhé animálneho príbehu vo fantastickom obale s výbornou dunivou hudbou možno zhrnúť do jedného slova: POMSTA. Predchodcovia Severana (Čarodejnica, Maják) sú pre mňa rozhodne myšlienkovo hodnotnejší, košatejší a stvorení na dlhé diskusie s početnými interpretáciami. Táto jemná kritika však vyviera aj z toho, že Brooklynčan nastavil latku v mojich očiach slušne vysoko a na kombináciu jeho talentu a nezávislého štúdia A24 proste nedám dopustiť. Zhrnuté a podčiarknuté, Severana som si užila. Je to poctivý film o Vikingoch, ktorému ťažko hľadať silného konkurenta. Nekompromisnosť a násilnosť ich nátury je zachytená viac než hmatateľne. No je dosť možné, že mi z mysle pomerne rýchlo vyšumí. (21.04.2022)

No to mě poser! Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě pronést něco jako „Div se světe!“, „To tedy zírám!“ nebo nějaký podobný šosácký pamrd. Každopádně, buď se ze mě stal na postarší kolena artový hnědopich, nebo Vaječňák tentokrát opravdu natočil něco, co se dá vcelku zdárně „vstřebat“ a usedět i bez kapesníku napuštěného ředidlem a tolik erektilní Heideggerovy ontologie v müsli. No, jelikož jsem stále na štěrbiny (a štěrbiny na mě), neobjevily se mi lupy, uhry, nekokotám, nesmrdím, nadměrně se nepotím, netloustnu a ani nemívám nutkavou potřebu unudit se xmrti u kdejaké rádoby hluboce filosofující smažkopičoviny, abych o ní posléze mohl velkohubě žvanit, jak jsem ji pobral ještě lépe než samotný zfetovaný autor, který vesměs taky neměl šajn, o čem to vlastně narkotizuje, tak bude PŘE-QA-PI-VĚ asi správně za b). Vskutku jsem se s predicktivním tikem v oku upřímně děsil v očekávání další Topořící se Valhaly a duševně se připravoval na mentální i gluteální nekrózu, ovšem Vaječňák tentokrát jen pomlel Barbara Conana s bio Hamletem v naturální podobě, okořenil hrstkou Oidipia a naprosto uhrančivě (i díky Islandu) natočil poměrně strhující, poplatně době temnou, syrovou a surovou vikinskou mykologickou telenovelu se spoustou až za hranu odpudivě brutálních záběrů, zejména v podobě přímých a naprudko nasvětlených frontálních nájezdů na xichty příšerně zombifikované Kidmenky a i bez botoxu od přirození děsivé Aničky Krejčí – Radostné. Samozřejmě by to nebyl Vaječňák, kdyby se nesnažil i takto vizuálně orgastickou a poměrně záživnou ukázku toho, že scénicky i akčně potuněné oridžiny bez Třesoštěpovy slovní rakoviny a pouťové filosofie mohou být s kapkou Miliuse veskrze snesitelné, dokurvit nějakými těmi vikinskými pa-rituálními smaženicemi z lysohlávek a muchomůrek, avšak ty tentokrát, patrně za pomocí svého terapeuta, udržel na přežitelných dvaceti procentech hrací doby. Dvakrát do roka si to sice znova pouštět nebudu, ale bezprostřední dojem z některých scén a obrazů byl, promiňte mi ten buzerantský výraz, „magicky uchvacující“. A berte v ocas, že ty homokládoviny na plátně menším než 3 metry rozhodně tolik nevyniknou! (16.04.2022)

// Kupodivu ne-až-tak brutální a krvavá vikingská řežba, jak jsem ještě před zhlédnutím čekal. Zato s výrazně větším spádem a i mnohem dějovější, než je u Eggerse zvykem. Seveřan má solidně vykreslené postavy, vynikající zvukovou stránku doplněnou o parádní soundtrack, a tak nějak podle očekávání úchvatnou kameru. Celou dobu máte navíc pocit, že sledujete příběh o pomstě s jasnou a bravurně odvedenou vizí, což v mainstreamu rozhodně není zvykem. Po Batmanovi se ale jedná o další důkaz, že to jde. Tak snad to i tady dopadne komerčním úspěchem. 8/10 (12.04.2022)