Seveřan

Lighthouse a VVITCH co se do autorskosti a originality týče stále vítězí, i tak je ale Northman bezpochyby jeden z těch filmů, který budou v režisérově filmografii furt lézt do popředí a to hlavně díky suverénnímu pojetí absolutně béčkovýho příběhu, kdy se nesnaží ho nijak zásadně inovovat, ale spíš ho využívá ke svýmu vlastnímu okolnímu hračičkování. Eggers je prostě mistr, to je cejtit z každýho záběru a slušně mu k tomu dopomáhá Blaschke. Neskutečná a dovolil bych si říct až strašidelná atmosféra, děsivý herecký výkony (v pozitivním slova smyslu), burácející hudba doprovázená děsivě záhrobním hrdelním zpěvem, špína, krev, černý ptáci a lidi hrající si na šelmy. Celkovej pocit potom trochu sráží už jen nepovedený cgi zvířátka (byť jich je tam opravdu jen minimum) a ještě víc nepovedený cgi v závěrečným souboji. Z hlediska symboliky atd. si netroufnu vůbec hodnotit, poněvadž severská mytologie jde lehce mimo mě, ale zběžně se domnívám, že to pro znalce musí bejt dost orgáč. Loni famózní Green Knight, letos Northman. A co příští rok? (22.05.2022)

Maják šel zcela mimo mě, Čarodějnice působila nedotaženě, ale u Seveřana to konečně klaplo. Vynikající hudba, více než solidní herecké obsazení, ale hlavně atmosféra, krásná kamera a ne úplně kopírka Barbara Conana. Na konci se dostavuje trošku dilema, zda hlavnímu hrdinovi vůbec ještě fandit. Kdo byl ten špatný a kdo byl tedy ten dobrý. Kdepak, tohle mi sedělo. Robert Eggers to konečně dokázal. Ta hudba! 80% (03.06.2022)

Vikingský famfrpál do každé rodiny!! To byla pecka. A do toho teda ještě spousta až fyzicky nepříjemných scén, krásné severské krajiny, a poutavého příběhu o pomstě, jen tak aby se neřeklo. Rituální prdění, upalování malých holčiček a řezání nosů zaživa pochopitelně taky nemůžou chybět! Prostě konečně brutální severský film, jak se ostatně na tvůrce nejatmosféričtějšího hororu široko daleko sluší a patří! (02.08.2022)

Robert Eggers potřetí a zas jinak. Z hlediska námětu a dějové struktury tentokrát nejde o nic nového pod sluncem, přeci jen to pracuje s reálnou skandinávskou legendou, která byla hlavní inspirací pro Shakespearova Hamleta, takže kdyby to někdo nazval ambiciózním Barbarem Conanem na houbičkách, neoponoval bych. A ač je vývoj motivací a emocí hlavních postav v poslední třetině až prapodivně turbulentní, jedná se stále o velmi zajímavý, vizuálně podmanivý a v rámci širší kinodistribuce osvěžující počin, jenž pro Roberta Eggerse znamená menší úkrok vstříc mainstreamu, i když mainstramovým filmem Seveřan rozhodně stále není. Maják zatím zůstává mým nejoblíbenějším režisérovým dílem, každopádně tuhle severskou řežbu jsem si v kině užil a přál bych jí pokud možno co největší komerční úspěch, ale co si budeme povídat, ten bude stejně nevyhnutelnou osudovou tragédií jako ten Amlethův životní příběh. (18.04.2022)

Osobitá tvůrčí vize. Temná, dunivá historická freska plná zla, proroctví, násilí i pohanských bohů. Formálně je vše v pořádku, scenáristicky a dramaturgicky už to tak vypiplané není. Některé příběhové zvraty a motivy postav jsou nedostatečně/nedobře vysvětlené/uchopené. Tedy snaha o artový historák se tak úplně nekoná, i když nutno podotknout, že je podán nezvykle odvážným, nekompromisně temným způsobem, kde o násilí a brutalitu není nouze. To ale samo o sobě nestačí. (17.12.2022)