Seveřan

Eggers nikam nespěchá a ujíždí si na symbolice početných snových sekvencích, ale nenajde si čas vysvětlit a adekvátně k jejich důležitosti vyobrazit klíčové zvraty v rozhodnutích hlavní postavy. Což je způsobeno buď nešťastným střihem, nebo scénářem tvůrce, který toho umí hodně, vyjma toho nejpodstatnějšího - dramaturgicky komplexně odvyprávět příběh a citlivě pracovat s jeho motivy. The Northman mě bavil duchem krvelačného vlka, vizuálem, osobitým filmovým světem i krutostí, jakou navíc ve spojitosti s nekorektností v současném mainstreamu nevidíme, ale čím více času ubíhá od jeho shlédnutí, tím více je pro mě spíše jenom odvážně podaným béčkem s rozpačitým obsahem, než “artovým velkofilmem”. (21.04.2022)

Ze všech tří filmů Roberta Eggerse je zrovna Sevřan asi nejpřístupnější širšímu publiku, protože příběhovou linkou se hodně podobá Disneyovce Lví Král. Film je hodně komorně natočený s přimočarým příběhem, který má ve filmu jenom jeden zvrat (který jsem úspěšně odhald už dlouho předtím než na něj došlo). Vizuální stránka filmu je perfektně natočena, protože se jedná o takzvaný artový film a obecně tenhle snímek nemá žádnou kulervoucí hollywoodskou akci, což v tomhle případě není výtka, ale naopak pochvala. Akční scény jsou krátké, realistické a nejvíc bych je asi přirovnal k akci z filmu NIKDO. Ne kvůli choreografii, ale kvůli té její údernosti a syrovosti. Navíc je většinou natočená na jeden záběr, takže je všechno krásně přehledné. Vrcholem filmu pro mě byly různé snové a halucinogení sekvence, které víc odkrývaly tu severskou mytologii a její mýty. Škoda, že jich nebylo víc. Film můžu jedině doporučit, ale upřímně to není snímek, který bych si chtěl v nejbližší době pustit znovu. Hlavní postava Alexandera Skarsgarda toho moc nenamluví, ale většinu jeho myšlenkových pochodů odtušíte z jeho výrazu ve tváři nebo z řeči těla. Film můžu doporučit všem milovníkům vikingů a severské mytologie obecně – 7,5/10. (02.08.2022)

Robert Eggers potřetí a zas jinak. Z hlediska námětu a dějové struktury tentokrát nejde o nic nového pod sluncem, přeci jen to pracuje s reálnou skandinávskou legendou, která byla hlavní inspirací pro Shakespearova Hamleta, takže kdyby to někdo nazval ambiciózním Barbarem Conanem na houbičkách, neoponoval bych. A ač je vývoj motivací a emocí hlavních postav v poslední třetině až prapodivně turbulentní, jedná se stále o velmi zajímavý, vizuálně podmanivý a v rámci širší kinodistribuce osvěžující počin, jenž pro Roberta Eggerse znamená menší úkrok vstříc mainstreamu, i když mainstramovým filmem Seveřan rozhodně stále není. Maják zatím zůstává mým nejoblíbenějším režisérovým dílem, každopádně tuhle severskou řežbu jsem si v kině užil a přál bych jí pokud možno co největší komerční úspěch, ale co si budeme povídat, ten bude stejně nevyhnutelnou osudovou tragédií jako ten Amlethův životní příběh. (18.04.2022)

Seveřan je svou formou hodně podobný Zelenému rytíři. Vizuálně podmanivá podívaná, která se snaží budovat atmosféru na mytologii a velmi často sklouzává k artu. Pokud bych však měl posoudit, který z filmů bude mít mezi běžnými (konzumními) návštěvníky kina větší úspěch, volil bych jednoznačně Seveřana. Je sice plný šílených severských rituálů kombinovaných s celou řadou divácky různě uchopitelných podobenství (člověk si okamžitě vybaví Asterův Slunovrat), ale v jádru je dokonalou historickou řežbou, která funguje na první dobrou (vyjma toho panošského Skarsgårdova účesu). I přesto, že já sám řadím tento film k tomu nejlepšímu, co letos asi uvidíme, musím upozornit, že pokud čekáte akční jednohubku s vikingskou tématikou, raději byste se kinu měli vyhnout. Nároky na diváka jsou tady pořád poměrně vysoké. (13.04.2022)

Seveřan od Roberta Eggerse mě nadchnul. Hlavně teda soundtrack, to jsem si užíval ve velkém. Parádní atmosféra mě taky potěšila. Herecké výkony perfektní. Ale stejně nejvíce mě při sledování plátna přepadávaly myšlenky o maskulinitě. Ten film je silně maskulinní, ale nikoli toxicky maskulinní. Fakt jsem Seveřena bral jako film přesně pro mě. Sedlo mi to. (14.04.2022)