Skin Walker

Regine je psychicky křehká mladá žena. Schovává se ve městě daleko od svého traumatického dětství na venkově. Snaží se vytvořit láskyplnou rodinu, kterou nikdy nezažila a vyrovnat se s událostmi z minulosti. Do toho podivně zemře její bratr Isaac. Do toho ji ohrožuje psychiatr, který léčí její matku a dojde k vraždě babičky... (01.04.2020)

Je to divný film o vyšinuté ženské. Skin Walker je zvláště v druhé polovině nepřehledný a chaotický, kdy se v rychlém sledu míjejí pokroucené vzpomínky, obrazy a představy šílené ženy. Střih mi připomínal blikající, rozbitou žárovku a podobný rádoby moderní, art. přístup mi byl nepříjemný. Ne že by divák netušil o čem to asi je, že možná není všechno tak, jak se zpočátku zdá a že by nedával vůbec žádný smysl. Potíž je v tom, že kdyby se mi někdo zeptal, co mi sledování tohohle dílka přineslo, řekla bych hlavně tíživej pocit a zbytečnou depku. Vžívat se do myšlení a dostávat se do kůže nemocného člověka není opravdu nic zábavného, pokud se tak neděje alespoň hlubší, psychologičtější a umělečtější formou. Nevím, jestli je to přímo na odpad, ale osobně nějak nevím, za co bych měla dávat alespoň hvězdičku. (20.08.2020)

Studie šílenství. Robert navštíví mladou ženu, Reginu, a vyzve ji, aby se vrátila domů. Její matka je v blázinci a její bratr Isaac zabil babičku. Jenže Isaac by měl být podle všeho mrtvý již dávno, což Regině řekl otec. Ona má však tušení, že bratr žije, a tak se neprodleně vrací do rozsáhlého domu, kde otec, od něhož utekla, aby si zařídila vlastní život, přebývá. Postupně se ale zdá, že Regina trpí stejně jako matka duševní poruchou. V jejích vzpomínkách se dozvídáme o minulosti, v jejích představách vystupují rozličné postavy. Zpočátku není jasné, zda bratr zemřel, a nebo znetvořený žije ve sklepení domu, kde představuje nekontrolovatelnou hrozbu. Vynikající kamera, atmosferická hudba, závěrečná skladba i mně připomněla Joy Division, solidní výkon Andersonové, která dokáže být současně krásná i odpudivá, a ikona hororů a divných filmů Udo Kier. Snímek pro menšinové publikum zajisté zklame ty, co by rádi přímočarý příběh, neřkuli prvoplánový horor. Typický představitel zvláštních evropských filmů, zdráhám se přímo napsat artových. Já byl spokojen. (04.09.2020)

Mladá žena sa z mesta vracia domov na dedinu. Prečo? S otcom má chladné vzťahy, matku má v blázinci, babičku zavraždili a jej znetvorený brat, o ktorom si celý život myslela, že je mŕtvy, pravdepodobne žije. Takže odhaľuje rodinné tajomstvá. Technicky je to solídne, herci ušli, masky parádne. V prvej polovici sa však dej strašne vlečie. Potom to režisér obohatil úplne šialenými, zmätenými flashbackmi chorej mysle, čím sa film zmenil na celkom slušnú psychologickú nálož (hoci sa to miestami tvárilo vážnejšie ako by bolo treba). Po stránke scenára to nie je žiadna sláva a celý priebeh zvyšku filmu by sa dal zrekapitulovať jednou vetou. Vizuálne ale zapôsobil, takže ho odporúčam iba veľmi opatrne. (06.08.2020)

Tohle je pro mě fakt škoda komentovat, ale ráda bych začla s pozitivy. Řemeslné zpracování, kamera, kostýmy. Toť vše. To ostatní, co dělá z filmu dobrý film, jako plnohodnotný scénář a děj, to tady moc nepohledáte. Zezačátku jsem tomu dávala ještě šanci, ale jakmile začlo všem jebat a pořád tam problikávaly nějaké halucinace aka flashbacky, už jsem to začínala vzdávat. Pak už jsem akorát čekala na konec. Tohle mě nepřinutilo se ani zamýšlet nad tím bordelem co nám pan Christian Neuman naservíroval, protože to byl evidentně jen výplod choré mysli. Vyhněte se obloukem. (30.09.2020)