Diagnóza smrti

Více barev, nový kabát, méně Kalaše a je to škoda. I tenhle díl je jiný, než předchozí. Kalaš už nemá celý film jen pro sebe a sdílí ho s postavou, která je od začátku „divná“. Velmi zamotaný příběh, který se rozplétá až příliš pomalu. Dlouhé záběry mi nevadí, když mají smysl, navodí atmosféru. Tady jsou ale spíše výplň a dělají film pocitově mnohem delší, než na 85 minut. Mě nebavilo, jak je to rozkročené mezi dvě linie a když nebyl mistr Hrušínský na place, byla to nuda, která mi vlastně kazí to vyšetřování, ztratí to napětí. Být to jen v náznacích, drobných pomrknutích.. Takhle, nejslabší díl série. 50% (02.06.2024)

Poslední Kalašovka s Rudolfem Hrušínským je u mě tak nějak přesně na pomezí tří až čtyř hvěžd. Jak již zmínili ostatní komentující, je tady vidět, jak se za deset let od posledního Schulofoa dílu změnila doba i styl natáčení. A vlastně to v tomto případě není vůbec ku prospěchu. Protože temná  černobílá barva měla opravdu svoje tajemné kouzlo. To (takřka televizní) vybledlá barevná pociťově nemá. Schulhoff taky ničemu nepomohl tím, že jeho režie mi tentokrát již připadala oproti minulým dílům taková rutinní a skoro až rezignační i s těmi všemi šedými socialistickými prostředími. Je to škoda, protože materiál zde jinak nebyl tak špatný. To že je Rudolf Hrušínský i po desetileté pauze ve své roli jako doma asi až tak nepřekvapí. Ale nepřišlo mi, že by jeho major Kalaš ztratil něco ze svých předchozích atributů. Pořád jde o nepříliš emoce projevujícícho, tvrdého, ale když na to dojde tak i  empatického vyšetřovatele, který vypadá jakoby byl se svou prací i ženatý (i když tentokrát se dokonce zmíní v jedné větě o své ženě, takže se dovíme, že zřejmě má rodinnu.:DD), klidně vám neomaleně vleze kvůli vyšetřování do domu, ale každý výslech většinou zakončí formálně zdvořilostní  větou ,,tak vám děkujem.´´ Přece jen je tahle postava tentokrát ale o něco lidstější. Především díky rozhovorům s nemocničním doktorem o otázkách života, smrti a pak i spravedlnosti. Zpočátku mi přišla vedle klasického vyšetřování druhá línie o havárii řidiče a darování ledvin už vaření z vody, ale nakonec musím uznat, že to příběh docela osvěžilo a morální dílemata o tom, že někdo musí umřít, aby mohl druhý žít a každý doktor bude chtít uzdravit toho svého pacienta nebyly zanedbatelné stejně jako následné otázky o tom, že za vraždu bude vlastně odsouzen viník, ale ne ten, kdo ho k vraždě donutil. Dobrá, po třech Schulhoffových Kalašovkách, které to zkoušely hlavně přes temnou atmosféru a nervydrasající patrání po vrahovi se to tentokrát zkusilo jinak, trochu psychologicky. A musím říct, že mě i tak vývoj často úspěšně překvapil a nakonec do sebe všechno docela zajímavě zapadlo.  Jen by se mi líbilo lepší filmařské podání, které tady je fakt takové ušmudlané. Nakonec ale stejně přidávám čtvrtou hvězdu, radši (stejně jako u Strachu) bez přemýšlení. (09.06.2021)

Čistě technická poznámka: kvalit starých kalašovek Vrah skrývá tvář a Po stopách krve tento film nedosahuje, nicméně nejhorší kalašovkou nejspíš bude třetí z původní filmové série, Strach, kde se naneštěstí a narozdíl od zbývajících dvou výrazně, až nesnesitelně uplatnila dobová ideologická linie... která vám v Diagnóze smrti naopak tolik po mozku šlapat nebude. (29.10.2012)

"Diagnóza smrti" není špatný film, jen je zde trochu moc patrné, že se někdo snažil o zápletku amerického stylu, která úplně nevyšla. Film ale rozhodně nepůsobí směšně a daří se udržet diváka napjatého. A pro někoho může být finální odhalení překvapením, stejně jako je překvapením pro Kalaše. Oproti ale části filmu "Vrah skrývá tvář" se mi přece jen zdá, že scenáristicky není "Diagnóza smrti" tak propracovaná a že Kalaš nemá tak dobrý tah na bránu. Jedná se pak jen o celkem obyčejné vyšetřování, které je ozvláštněno nemocničním prostředím a zápletkou s ledvinou. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/09/diagnoza-smrti-1979-50.html (15.09.2013)

Dobrá - typická česká detektivka ze sedumdesátých let - se zajímavou zápletkou (okořeněnou tématem tehdy myslím ne ještě tak rutinních transplantací) a uměřeně civilními hereckými výkony, vcelku zdárně naplňujícími atmosféru filmu. - - - P.S. Jízlivě si představuju, jak by takový film asi dopadl dnes... (25.03.2006)