On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (266)
Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] ()
Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. ()
Hodně povedená detektivka. Hrušínský je jako vždy výborný, ostatní herci taky. Příběh byl taky hodně solidní. Co mě ale na filmu bavilo nejvíc byla jeho temná a chladná atmosféra. Jenom by mě zajímalo jak by třeba dneska v době nesmyslné korektnosti prošla třeba věta o tom, že cikán se v cihlárně fláká a ostatní musí dělat za něj a on pak dostane stejný peníze :-) ()
Viděl jsem to již několikrát a po posledním shlédnutí musím ještě o * přilepšit. Tohle je skutečně mistrovská detektivka! Rudla Hrušínský jako major Kalaš je můj nejoblíbenější český detektiv, kterého je požitek sledovat každou vteřinu. K tomu se přidává velmi dobrá zápletka a dobře zvolený černobílý koncept. No a když se na to člověk rád podívá, ikdyž ví, jaký je rozluštění, to je pro detektivku nejlepší vysvědčení! Škoda, že těch příběhů nevzniklo mnohem víc... ()
,,Cikáni většinou nevraždí své děti. Na to nejsou dost civilizovaní." Ponurá kriminálka s R.Hrušínským v roli majora Kalaše. Nemůžu si pomoct, ale mně se jeho výkony z filmů 60.let slévají v jeden - skvělý. Zavřu oči a slyším pana Kopfrkingla, otevřu je a vidím Kalaše. Černobílá kamera světel a stínů spolu s hudbou dodávají snímku až mrazivé strašidelnosti. Divák je záměrně veden k různým pachatelům, aby ho nakonec odhalil až Kalaš. Potěšily Milada Ježková i Hana Brejchová (zvláštní, má stejný hlas jako sestra Jana). Ani po opakovaném zhlédnutí film nenudil a nezklamal. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama