Vrah skrývá tvář

Režiséra Petra Schulhoffa známe spíše jako autora sociálních satirických komedií. Jeho doménou však byly i výborné detektivky. V nich kladl velký důraz na atmosféru a na co nejpřesnější vylíčení policejních postupů. Dvojici kriminalistů - majora Kalaše a nadporučíka Vargu - uvedl už v roce 1963 ve filmu Strach, podle knihy Eduarda Fikera. Hlavní roli svěřil Rudolfu Hrušínskému, který se jí zhostil tak, že se mu tehdy říkalo český Maigret. Roku 1966 následoval právě film Vrah skrývá tvář, roku 1969 Po stopách krve a konečně o celých deset let později, roku 1979, Diagnóza smrti. (Pro úplnost nutno dodat, že postavy majora Kalaše se jednou ujal jiný režisér, Jaroslav Mach, a ve snímku Na kolejích čeká vrah ji přeobsadil Jiřím Sovákem). Vrah skrývá tvář se točí kolem vražd tří mladých dívek, přičemž do poslední chvíle není jasné, kdo byl skutečným vrahem.  Příběh se odehrává na maloměstě a v blízkém statku poblíž lesa, i lidé jsou zde spíše uzavření do sebe, takže se pátrání i díky tomu protahuje. Skvěle vystavěná atmosféra a napětí však drží po celý film. (09.03.2013)

Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... (13.11.2008)

Atmosferický snímek, který dovedl vylíčení nezdravého prostředí české "malovesnice" až na hranice reality. Strach, napětí, nedůvěra dýchají i z kulis a krajiny a major Kalaš přes svůj drsný pragmatismus do tohoto prostředí nečekaně zapadne. Další z nezapomenutelných rolí Rudolfa Hrušínského, kdo ví, zda by mu ještě lépe neseděla postava onoho zločince. (12.04.2005)

Hrušínského major Kalaš je mojí oblíbenou filmovou postavou. Škoda, že se objevuje jen ve třech filmech. Na filmu se mi moc líbí syrovost a realističnost, která se v dnešních barevných filmech nevidí. Jinak mi ale přijde lepší třeba Po stopách krve, tady mi vadí závěr, kdy se vrah prostě nevypátrá logicky, jen se na konci na někoho ukáže a je to - trochu odbyté řešení. Ale co, ten film je hlavně založen na ponuré atmosféře venkova, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. K realismu přispívají i dobře vybraní herci ve vedlejších rolích a jejich úsporné herectví. (04.04.2004)

Hrušinského pánske herectvo ukrýva do vrecka aj Brzobohatého o 3 triedy. Hrušinský sa aj na "koľko je hodín" opýta takým nonšalantným spôsobom, že sa na to nedá vynadívať. Vynikajúca atmosféra pochmúrneho zapadákova, k tomu veľmi dobrá hudba a prípad, ktorý dáva toľko veľa možností, že diváka proste musí upútať. Dokonca ani nevadilo, že film nie je farebný, lebo čiernobiely formát skvele zapadol do príbehovej nálady a zimného ročného obdobia. (14.11.2022)