1492: Dobytí ráje

Po technickej stranke vyborne natoceny film. Scott ma vizual v malicku a vsetko od hudby, cez vypravu, kameru, kulisy az po obsadenie je zvladnute na jednotku. Zial ako uz u Ridleyho byva zvykom boji sa vyraznejsie strihat vysledkom coho posobi film roztahanym dojmom. Pribeh je vo svojej podstate privelmi jednoduchy, postavy absolutne nevykreslene (o Kolumbusovi sme sa dozvedeli akurat to ze je to idealista s vysokymi narokmi a rad riesi konflikty mierovou cestou) a skutocnych emocii sa na ploche 150. minut dostavi velmi malo. Napriek tomu sa jedna o nadpriemerne dielo s preciznou reziou. 70% (10.02.2010)

Úvodní titulky nás upozorní: "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr." To by mělo napovídat, že nadešel čas pravdy. Jenže, bohužel, já už tyhle úvody k vyprávění znám. Tuším, že dostanu lži a pověry. A taky jo! --- První pověrou je představa, že ve středověku, nota bene na počátku novověku, žili Evropané v zajetí strachu a pověr. Nesmysl! Byli to rozumní a podnikaví lidé. Když přišel Kolumbus s nápadem plout do Indie západním směrem, nikdo - nejméně církev! - ani nešpitl o nějaké "placaté" Zemi. Námitky byly zcela věcné; velikost Země byla přibližně známa a do Indie západním směrem to bylo hrozně daleko. Kolumbus se mýlil, představoval si Zemi příliš malou! A skutečně by pohořel, kdyby... Kdyby náhodou mezi Evropou a Indií neležel úplně jiný, dosud neznámý kontinent. Takže kdo byl rozumný? A kdo byl pomýlený fantasta, který měl ohromnou kliku? --- Další pověru vnucuje už název filmu. Amerika nebyla rájem. Kolumbus objevil Arawaky, kteří byli zrovna tou dobou významnou součástí jídelníčku bojovnějších Karibů. Genocida. Říše Aztéků, Inků a další byla primitivní krvelačná impéria zotročující celé národy, včetně vlastních lidí. A "divocí" Indiáni, tedy lovci a sběrači? Díky výzkumům jejich kosteních pozůstatků dnes víme, že často hladověli a trpěli podvýživou, nesčetnými odpornými parazity a dožívali se v průměru nějakých 30-35 let. Ráj? --- Celé je to prošpikováno hnusnou lží a pověrou, že svět by býval byl docela pěkným a příjemným místem k žití, nebýt té proklaté dobyvačné bílé rasy. Neuklidňujme se výmluvou, že jde o korekci, "rasismus naruby". Nesmysl. Je to prostě rasismus. Rasismus bez přívlastků. Nic míň. Státní zástupci neplní svou zákonnou povinnost tohle svinstvo stíhat. --- Sebereflexe bílého muže může být užitečná věc, ostatně jako každá sebereflexe. Musí být ovšem vedena kritickým rozumem, nikoli nenávistí. Taková sebereflexe nám poví, že Západ se od zbytku světa neodlišuje svojí schopností zlo páchat, nýbrž setrvalou vůlí je omezovat, a k tomu zplodil spoustu užitečných idejí a věcí, díky kterým je dnešní svět nesrovnatelně příznivějším místem k žití. (06.10.2021)

Zbytočne podceňovaný veľkofilm. Možno sú niektoré faktografické údaje povrchnejšie načrtnuté a s Kolumbusovských spisov vytiahnuté len určité, pre dej potrebné veci. Možno to nie je rýchlo a plynulo nasnímaný film, ale točil ho Ridley Scott a tie zábery hovoria sami za seba. A k tomu Depardieuovi : angličtina nič moc, úprimne si však miesto neho neviem predstaviť nikoho iného. Je pohybujúcou sa charizmou a jeho reč tela je super. Najkrajšia je scéna stavania zvonu. (01.12.2014)

Jeden z mála komerčních pseudohistorických filmů, který beru na milost. Kvůli zajímavému ději, kvůli působivé výpravě a v neposlední řadě i kvůli hypnotickému Vangelisovu soundtracku. Ale nic naplat, i Scott přijal lehce telenovelický scénář a zasvinil svůj film několika obvyklými hollywoodismy. Třeba debilními vztahovými šablonami Kolumbus & královna Isabella, Kolumbus & pokladník Sánchez, nebo Kolumbus & de Móxica. U velkofilmu pro masy se to dá pochopit, ale ne odpustit. Hlavně Wincottova kreace mi část filmu dost otrávila, jeho teatrální přehrávání démonického aristokrata a jeho trapné tanečky na cirkusácké kobyle (měly snad být zlověstné?) sráží občas film do průměrné hollywoodské filmové břečky (ovšem uznávám, že tuhle postavu bych jistě žral třeba v nějakém řežebném středověkém béčkovém mozkovýplachu). (16.02.2021)

Hustota všemožných mouder, co na nás Ridleyho figurky chrlí, se rovná hustotě mlze nad Brčálníkem. Sladké lízátka já nerad, protože obsahují cukr. Ten se ihned vstřebá a způsobí vypouklý tvar dutiny břišní, asi takový, jakým se v současné době pyšní Žerárd Žerárdovič Depardiov. Namísto jednoduchých cukrů lze doporučit kvalitnější polysacharidy, které musí váš trávicí systém nejprve pracně rozložit. Ale nasytí na mnohem delší dobu. Co z toho vyplývá? 1492 je jednoduchý cukírek, Mise/Misie polysacharid. Ridley vždycky napěchoval svoje pseudohistorické filmy tunou patosu a naivním příběhem. Církev v Kolumbově době opravdu netvrdila, že je země placka, to už bylo ostatně vyvráceno od dob starého Řecka. Ridley prostě točí barevné, ale jinak černobílé filmy. Oč lepší jsou ty staré černobílé, no mnohem barvitější snímky! (25.04.2006)