1492: Dobytí ráje

Repríza po velmi dlouhé době, možná jsem opravdu naposledy viděl někdy v těch devadesátých letech, čili kromě Vangelisovy  geniální hudby a Wincottova skoku do Macochy jsem si nepamatoval téměř nic.  A byl jsem velmi spokojený, Ridley Scott v nejlepších letech  a jeho  objevitelská cesta s Kryštofem Depardieu dopadla na výbornou. Atmosféra skomírajícího středověku, kdy  Evropa pomalu vystupovala z temnoty křesťanských fobií a hony na čarodějnice se změnily v hony za mamonem, byla vynikající. Pekelný inkviziční soud v úvodu  připomíná hrůzné výjevy z obrazů  Hieronyma Bosche. Temnější tónina pak vlastně z celého příběhu nikdy nevymizí a byť při prvních objevech zazní i i nějaká ta notička prosté lidské sounáležitosti a radosti z nedotčeného ráje lidské existence,  tak  Scott raně novověkou evropskou společnost nikterak nešetří.  A jde to i bez současných politicky korektních opičáren.  Příběh se smutným koncem, kdysi dávno Ráj, dneska Coca-Cola, hamburgery a  kvazinárod bez kořenů vzešlý z hrdlořezů, které jsme v Evropě nechtěli...  Čtyři Kolumbovy výpravy. (07.03.2023)

Historická epika, ktorú NAPLNO docení asi len málokto. Ridley sa z každej jednej minúty stopáže snaží vyšťaviť absolútne maximum a pritom všetkom nemáte pocit, že by vás chcel opantať nejakými srdcervúcimi scénami. __ Zdĺhavé filmy mi v žiadnom prípade neprekážajú, pokiaľ je čo vychutnávať/na čo sa pozerať. A zaručujem vám, že zde môžete precítiť naozaj každý detail, každú jednu omrvinku, ktorú vám režisér predhodí pod nos. Pripočítajte si ešte skvostne zahraného Columbusa ala Depardieu, neuveriteľne zákerného Moxicu ala M. Wincott, hlavnú skladbu filmu, ktorá vám bude ešte niekoľko hodín po premietaní znieť v ušiach, a dostanete nadmieru nedocenený, veľkolepý príbeh dobytia raja - 1492. (05.09.2010)

Mohlo to byť lepšie? Samozrejme, že mohlo, vždy to môže byť, a to obzvlášť, keď ide o snímok so stopážou 150 minút, kedy sa tvorcom naskytlo dostatok priestoru na plnohodnotnú realizáciu príbehu o človeku s dobrým úmyslom, no zlým dopadom. Boh vie, prečo je tak málo (dobrých) filmov o Kolumbovi, no možno si henta čvarga mocenská odmieta pripomínať pravdu o tom, ako sa dostala k svojmu bohatstvu. Kolumbus bol prvý krok po ktorom sa následne roztrhlo vrece s výpravami, ktoré okrem množstva bohatstva, priniesli veľký množstvo obetí, čo je aj pomerne dostatočne vyobrazené v druhej polovici snímku. Kolumbus sám seba vnímal v prvom rade ako bádateľa, moreplavca, zasneného idealistu, dobrodruha na vode, no rozhodne nie dobyvateľa, opierajúceho sa o radikálne rozhodnutia za hranou ľudskosti, pričom táto myšlienka, je v tomto snímku podaná divákovi viac než slušne. Spokojný .. (10.12.2021)

Výstavba děje si zřetelně říkala o chronologické dobrodružné drama, ovšem Ridley zalomením syžetu převedl film na psychologii tzv. prvního světového humanisty. Muže věřícího, spíš než ve víru, ve své síly a ve vlastní rozum. Mořeplavce, skrz kterého postihl Ridley všechny prazákladní témata lidství – středověk vs. renesance (rozkošná scéna s nevěřícím prelátem vedle glóbu), realita vs. ideál, zlořád vs. humanismus, fantasie vs. pragmatismus. A zejména paradox humanismu a renesance, nesměřující od středověku ke spáse, alegoricky od peklu k ráji, ale obráceně. Ano, ta věčně vychvalovaná renesance byla doba, kdy se všechno zvrtlo a my lidé posledních století za to neseme následky. Neseme si s sebou ztrátu romantiky a iluzí, ztrátu rytířů a hrdinů... renesance kupříkladu zapříčinila vznik konvencí, norem, nebo podvojného účetnictví - příšerná ustanovení a doslova voda na mlýn byrokratické a sešněrované Evropě dneška (a tuhle ideu Ridley kulantně podchytil). Jak vidno, středověk měl mnohé co do sebe. 1492: Dobytí ráje je tedy vpravdě dílem pro poslední romantiky, vizionáře a snílky současnosti, dílem mainstreamově filozofickým, v němž Ridley objevil sám sebe, a to přesně mezi Novým světem Malicka (utínání scén před klimaxem, askeze a zkratka, „herzogovské" rozvíjení děje skrze obraz) a svými pozdějšími pop-historickými konstrukty v čele s Gladiátorem (starosvětsky doslovné a formálně vytuningované dobrodružství). Ridley si sice k suverenitě dopomáhá famózní hudbou Vangelise, která si film místy zcela přisvojuje (pokud se tvrdí, že dobrá hudba = 70% kvality filmu, zde je třeba ještě takových 20% přidat), ale to nemění nic na tom, že je 1492: Dobytí ráje vrcholně odvyprávěné dílo, které řadím co do pohnutí divákem vedle Alexandra Velikého (2004) a Posledního Mohykána. Korunuje to shakespearovský dialog v závěru, kde Sanchéz (Armand Assante) s Kolumbem polemizuje o tom, kdo parazituje na systému a kdo skutečně popohání svět kupředu („You're a dreamer..."). Geniální film - pro mnoho režisérů by znamenal vrchol tvorby, pro Ridleyho je kupodivu jen jedním z mnoha. (21.02.2008)

Solidní historický snímek o dobývání Nového světa s výborným Depardieuem a nádhernou hudbou od mága Vangelise. Na jednu stranu se mi hodně líbily exteriéry a neotřele krvavé zpracování bojů, na tu druhou je film místy hodně utahaný a charaktery, pokud nepočítám samotného Kolumba, málo propracované. Kdyby to bylo na mě, tak bych to o půlhodinu prostříhal. (15.09.2013)