Sputnik

Chcete-li si film bezproblémově užít, smiřte se dopředu s tím, že sovětské reálie z doby doznívajícího brežněvismu (1983) jsou poněkud zkreslené, vyumělkované, dnešnímu divákovi přizpůsobené. Takže třeba doktorka Taťjána je nevěrohodně oprsklá, prostořeká a svéhlavá, doktor Rigel, ambiciózní kariérista, se ze dne na den nevěrohodně stane mužem svědomí a bojovníkem za pravdu, nebo plukovník Semiradov se nadřízeným nevěrohodně utrhne ze řetězu a na vlastní pěst nechá dělat vražedné pokusy na lidech... tedy vlastně na vězních, eto ně ljudi. A taky se smiřte s tím, že ruští scénáristi, chtějíce být asi hollywoodštější než hollywoodští, vám do temného thrilleru o parazitickém šmejdu z vesmíru zakomponují nadprůměrně přiblblou skorolovestory, postavy nechají mluvit i jednat hodně nepravděpodobně a dorazí vás pak ještě uslintaným epilogem. Pokud ale tohle všechno přijmete, čeká vás solidní hustoatmosférické až jemně horrorové scífko, v hlavní roli se slizkým mimozemským sympaťákem, kterého bych asi nejlíp pojmenoval nějak jako mozkožer, hlavodrť, nebo lebkoluskoun. Nejzajímavější scéna: Budu asi za podivína, ale zaujal mě krátký moment, ve kterém se Taťjána s Rigelem před vojáky tajně domlouvali latinsky. Jo a shodou okolností znám a mám rád i tenhle melancholický song, který ve filmu nepřímo několikrát zazní: https://www.youtube.com/watch?v=tXfQxidhVEg (28.05.2020)

Dějově to sice příliš originální není (inspirace filmy typu Vetřelec či Život mi zde přišla zřejmá), ale přesto mě to v vcelku bavilo a pro svou náklonnost k ruským filmům jsem přihodil čtvrtou hvězdu. Atmosféru to má solidní (zpočátku mi to - mj. tím zasazením děje do r. 1983 a sovětským mlžením faktů - téměř až připomínalo Černobyl), design parazita se mi líbil, a Oksana Akinšina v hlavní roli též není špatná. Závěr sice mohl být asi lepší (btw. celou dobu jsem čekal, že ten parazit vleze do Taťány) - osobně bych asi uvítal něco víc depresivního nebo krvavého (jestliže Sputnik v podstatě začíná tam, kde Život skončil, byl zde podle mě velký prostor rozpoutat naprosté peklo na zemi), ale i tak byl můj dojem z toho filmu v podstatě kladný a jsem rád, že jsem na něj narazil. (06.06.2020)

Rok 1983 v Sovětském svazu - L. I. Brežněv je už rok po smrti, u moci je J. V. Andropov, kterého o rok později vystřídal K. U Černěnko a jeho opět po roce M. Gorbačov. Joj, to byla doba rakví a černých praporů! Rusové se zasazením do 80. let vyhnuli futuristickým interiérům a supermoderní technice současnosti či budoucnosti, což je ale příjemným zpestřením. Po řemeslné stránce není vcelku co vytknout, z hlediska motivu nic nového. Dva kosmonauti přistanou nouzově na Zemi a s sebou přinesou mimozemskou formu života. Ta je jakýmsi symbiontem (něco jako třeba Venom), který se spojil s jedním z kosmonautů. Jejich symbióza je ovšem natolik propojená, že jeden bez druhého nemůže žít. Doktorka Taťána Jurievna je pozvána do vzdáleného výzkumného střediska, kde má pomoci s oddělením symbionta od hostitele. Čeká ji zde úkol v pravdě nadlidský. Škoda, že si film nedrží napětí. Příliš scén s mlčícími postavami připomene typické sovětské snímky, kde ani dumajut a dumajut. Když dojde na akci, podtrženou údernou hudbou, film se rozjede - ale jen na krátko. Přesto jsem se vyloženě nenudil, a tak dávám silné 3*. (06.06.2020)

Jak to tak sleduji přestanu asi věřit lidem co dělají popisky na titulky.com. Tady někdo sliboval ruského vetřelce a realita je taková, že to nedosahuje kvalit ani Vetřelců vs predátorů 2. K ději zhruba takhle spadne ruská raketa s 2 kosmonauty jeden umře a jeden přežije s tím, že něco v něm je. Zjistí to jacýsi hlavouni a snaží se na to přijít jak by to ochočily zhruba tak. Většinu filmu sledujeme konverzační drama mezi ženskou a zhruba 2 chlápky mimozemšťan vypadá parádně a dobře vraždí , ale k čemu to je, když je tam jen zhruba 30 minut z 113. 40 procent nejlepší komentář Mamlas jednoduše shrnuto. P.s. co měly znamenat ty pasáže s tím klukem koho zajímá malý spratek co neumí chodit a někdo mu pošle boty. Asi chtěly zbytečně natáhnout stopáž. (09.06.2020)

Vizuálně podmanivé dílo, se s píše minimalistickými prvky, dokáže zejména na začátku napnout a překvapit. S postupem času to ale ztrácí rytmus a integritu. Ani ne tím, jak se odhaluje pozadí tvora, ale tím, jak se hlavní ženská postava začne vymykat mantinelům zobrazených na začátku. Její chování na konci příliš nesedělo do zobrazení v první hodině filmu. Jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout a ke konci si uvědomili, že jim schází ryze kladná postava. Násilně pak namontovali naivitu tam, kam se naprosto nehodí a tím rozhodili správně směrování hlavní linky. Mám problém i úplným závěrem. Nehodí se k předchozím věcem. Celkově linka dítěte je zbytečná a s klidným srdcem se mohla vynechat. Výsledkem je pak vizuálně podmanivý film (místy mi to připomínalo herní Control), kterému trochu došla šťáva. Neměl by se však zatracovat, neboť působí rozhodně lépe než Prometheus a Alien: Covenant. (23.08.2020)