Deváté jméno

Tísnivá atmosféra a smutek, ke které se hodí tmavý černobílý materiál (nevím, zda to byl záměr tvůrců, nebo je to bídnou kvalitou onoho), prosakují celým filmem. Nebýt občasného oslovení "soudruhu", nic nám nepřipomíá, že se nacházíme v čase 3. pětiletky. Dávný zločin vrhá dlouhé stíny, ne každý má odolné svědomí, které by nerozžíralo vědomí viny. Sama vražda, vrahova nevolnost z vlastního činu a jeho úprk rákosím jsou velmi působivě natočeny. (04.02.2012)

Samotný závěr podstatně vylepšuje dojem ze snímku, jemuž nelze upřít působivou atmosféru a ponor do psychologie hlavní postavy, ale místy je vyprávění značně rozvleklé a některé dějové odbočky do něj příliš ústrojně nezapadají. Samostatnou zmínku si určitě zaslouží hudba Jana Nováka, která nejen že vhodně dotváří napětí, ale svojí nervností a ponurostí může směle konkurovat skladbám Pavla Blatného z "kalašovské" série Petra Schulhoffa. (01.01.2014)

O tomto a podobných filmech se v době prvního promítání říkalo, že jsou příliš "psychologické". Nyní však, v prostředí akčních záplatetek a jejich brutálních zobrazování, působí mírně a zajímavě. Další plus vidím v rozkolísanosti a nedořečenosti stupňujících se k oxymoru - příkladem by mohly být "skřeky letícího dravce" (recenzent rivah), jímž je volavka. Pokud se vrátím k psychologii, pak největší zátěž pro mě představovaly zahuhlané a tudíž nesrozumitelné dialogy (přirozená sluchová vada + nepřirozeně někvalitní nahrávácí technika). (13.04.2021)

Zadumané psychologické drama. Bohužel, zvuk je tak mizerný, že jsem si musel nasadit sluchátka. --- Tenhle film žádnou slávu neposbíral, ale zapadá do trendu českých 60. let. Tehdejší filmová díla byla adresovaná divákovi až neskutečně pozornějšímu a inteligentnějšímu, než dnes. --- Mimochodem: "Bdělá Bezpečnost" se ve filmu vůbec nevyskytuje. (25.03.2022)

Velmi dobrý psychologický film, výborný všude tam, nač je zaostřeno, a v hlavní linii, všude jinde rozmazaný tak akorát, aby nedostatek rysů či informací nevadil. *** Asi poprvé jsem zažila tak ryzí průhled do zkřížení perspektiv a pochopení obou postav a do vnitřního rozporu nezbytnosti s neochotou v té, která se v klíčovém momentu chtě nechtě přiměje konat. V několika okamžicích nepříjemně ostré zprostředkování tlaku jako vnějšího hybatele narušujícího nitro postavy. O kameře, atmosféře a Sklenčkově případové virtuozitě nenapíšu nic, než co už tu pochvalně zaznělo. ***** (Online projekce Muzea umění Olomouc, v rámci pásma filmů natočených v Olomouci. - A přiznávám, že pro mě jako člověka, jenž v Olomouci a jejích zákoutích strávil deset let intenzivního života a vytvořil si k ní silné, leč přinejmenším ambivalentní pouto, to mělo ještě půl stupně síly na škále navrch. Do hodnocení to ale nepromítám.) *~ (25.11.2020)