Greenland: Poslední úkryt

Prvoplánové, plné klišé, prostě napsané a natočené jak podle mustru. Jako nekouká se na to zle, to bych tomu křivdil, ale když to člověk dokouká a přemýšlí, na coto vlastně ty dvě hodiny koukal, tak si uvědomí, že to byla naprostá ztráta času. Zvláště celý střed filmu je vlastně naprosto, ale naprosto úplně o ničem. (29.12.2021)

"Greenland" je v jadre asi jeden z tých lepších katastrofických filmov a možno v sebe nesie viac logiky ako niektoré iné, no klasické elementy si neodpustí. Sústredíme sa na jednu rodinu, ktorá kompletne prežije. Sú tu postavy, ktoré robia absolútne nelogické rozhodnutia, alebo ich minimálne komentuje nelogickými monológmi. Viď dvaja chalani, ktorí bojujú s Gerardom Butlerom o jeho náramok a chcú, aby "im" ho vydal. Aký úžitok budú mať dvaja z jedného náramku, keď je na ňom len jedno meno? Čo budú potom oň bojovať medzi sebou? Je tu ďalšia scénka v aute, ktorá skončí únosom a vyhodením matky na ulicu, a potom únosca o niekoľko desiatok kilometrov ďalej povie chlapcovi, že ak chce niekedy ešte mamu vidieť tak nech robí čo mu povie. Logika - jeho matku vyhodili z auta a ako mu môže povedať, že ju ešte uvidí? Efekty sú trošku mix a postavy nie sú veľmi zaujímavé. Minimálne náš hlavný hrdina John nemá moc čo do seba oproti iným hrdinom z katastrofákov. Na druhú stranu Morena Baccarin podáva vynikajúci výkon a vo všetkých scénkach pôsobí veľmi úprimne a skutočne. Film má niekoľko silných momentiek, ktoré sa mi úprimne dostali pod kožu a dodávali tomu dramatickosť, ale celkovo dokopy film v ničom extra nevyniká. Je to okey film s dobrými momentkami, ale klasickým príbehom, kde ide všetko podľa tradičných a klasických momentov. Takže pozerateľné, ale nie výnimočné. Hodnotenie: C+ (12.12.2020)

První půlhodina je tak strašně napínavá, až mi to vlastně bylo fyzicky nepříjemné, ale celkem mě to bavilo a říkal jsem si, že bych klidně rád Gerarda Butlera a ještě více Morenu Baccarin viděl častěji. Posléze ale bylo vidět, že většina peněz tohoto patrně ne příliš drahého snímku padlo na velkolepé katastrofické události a zbytek byl vyplněn pro mě až příliš zdlouhavou road movie, jež je navíc plná klišé a navíc nijak extra natočených, takže člověka, co už pár katastrofických filmů viděl, to moc neokouzlí. Maličko víc jsem přece jen čekal a nechápu, proč v českém názvu nepřeložili Grónsko :D ... 60% (30.11.2020)

Žérárovi tentokrát upadla kometa a on se ze své první obvyklé polohy, tedy šišlavého filetovače tenoristů a sveřepého zachránce Spojených sráčů, jen plynule přepnul do své druhé obvyklé polohy, tedy šišlavého kůl dedyho, sveřepě odhodlaného spasit samotný film, svou krajně nesympatickou, tudíž systematicky podjebávanou, exmanželku a až kýčovitě močopudného nedomrda s cukrovkou před Drtivým odpadem. A nakonec láska, rodinné hovnoty a inzulín samozřejmě zvítězí nad prcáním dvacetiletých prsatic, nasranými tchány a hypoglykemickými šoky, a to především díky tomu, že vždy, když je naším hrdinům mezi všemi těmi bezohlednými rasistickými bílými hubami nejhůře, objeví se nějaký ten dobrosrdečný nesobecký černoušek (lékárna, korba auta, polní nemocnice, brána letiště), který je za cenu vlastního života, kariéry či postavení v gangu bez zaváhání zachrání před rozpadem privilegované dysfunkční rodiny i spadem z vesmíru. Sračkovitá, klišovitá a povrchní telenovela s pár padajícími šutry, které k dokonale korektní, instantní stádové filmařině pro 21. století chybělo snad už jen pár altruistických trancek, několik ukrutně diskriminovaných, avšak pro dobro lidstva sebeobětujících se hispánských invalidů, nejlépe teplých, lozkokošný lodinný labladol jménem Bendži, kterého by tak v půlce museli v potocích slz sežrat, a nějaký ten dobrotivý, filantropický, světospásný korporát v pozadí. No zlatá efektní, zábavná, strhující a rasisticky nekvótovaná Geobouře! (17.11.2020)

Má to svoje slabší momenty (celá závěrečná půlhodina je takový klišovitý holywoodský konstrukt, náladou úplně odlišný od předchozího reálně působícího dění), ale jinak to má daleko do Geostormu a podobných kokotin z poslední doby, je to uvěřitelný pohled na chování lidí v mezních situacích, kdy tváří v tvář planetární katastrofě vyplave na povrch jejich egoismus a nízké pudy. Trikově je to střídmé, ale zlověstné pohledy na měnící se oblohu má své znepokojivé kouzlo a vizuálně to fakt vypadá dobře a uvěřitelně. Ale já to tušil, protože Ric Roman Waugh je šikula, už to párkrát dokázal a jeho zatím poslední film si určitě nezaslouží být v modré barvě. (15.11.2020)