Neporažení

Pochopiteľne, že si museli komunisti uzurpovať kladných hrdinov aj v tomto snímku. Ale nie je to také hrozné ako v podobných ďaleko viacej propagandistických filmov. Príbeh popisuje dejinné udalosti z jari 1939, kedy musela československá armáda pustiť bez boja na naše územie nemeckých agresorov aj za cenu pripravenosti a odhodlania brániť svoju vlasť. Z tohto pohľadu boľševické učebnicové heslá a spomínanie Gottwalda sú nemiestne a preto nedám vyššie hodnotenie. Ak si odmyslím týchto zopár scén, určite ide veľmi dobre natočenú vojnovú drámu s vykreslenými charaktermi, kde je vlajkovou loďou Ladislav Chudík v úlohe oddaného veliteľa, ktorý síce chápe, ale nedokáže sa cez rebéliu svojich podriadených preniesť. (25.03.2012)

Až na dvacetiminutovku někde uprostřed filmu ve který se nám dává jasně najevo, že jediný komunisti měli charakter a přečte se nám dopis od dělníčka Klementíčka to nebylo po propagandistické stránce až tak zlé. Navíc si myslím, že kluci, kteří byli v roce 1939 na našich hranicích s Německem si zaslouží film a ne jeden. Z toho co vím od tehdy žijících lidí, byla naše armáda připravena k obraně země a i když válka nemohla být vyhrána, bitva o vlastní čest ano, leč muž po kterým se zde dnes pojmenovávají ulice a náměstí jim tuto možnost vzal. Nechci působit jako nějaký "virtual hero fighter", který z bezpečí svýho domova vede od pc hrdinská kecy o cti, ale bylo to prostě ve mě celý film a muselo to ven. Z toho je patrné, že film na mě působil emotivně i když si myslím, že s ohledem na téma mohl daleko víc. Třeba s emocemi, které jsem měl u filmu Uloupená hranice se to nedá ani porovnávat. Akčnější část filmu s ohledem na ročník filmu není vůbec špatná a co se hererckých výkonů týče, tak ty sice ustupují před obsahem do pozadí, ale i tak výrazně vynikal Ladislav Chudík. Jsem rád, že podobný film vůbec existuje a já ho mohl díky CS filmu vidět. (29.11.2010)

Mísí se ve mě kladné a záporné pocity, po shlédnutí tohoto skutečně válečného filmu. Na jedné straně souhlasím s vykreslením naší povahy (hrdinové, pseudohrdinové a samozřejmě podvraťáci) a těší mě hrdinství a odhodlání, které v sobě naši předci měli (nebo aspoň chtěli mít). Na druhé straně se bohužel až moc projevuje komunistická supervize, která dojem hodně kazí. Výrazné jsou role Ladislava Chudíka (štábní velitel, jediný hrdina nekomunista), Martina Růžka (zrádce), Svatopluka Beneše ("opilec"), Josefa Vinkláře (básník) a v opačném gardu Jiřího Sováka, který svým trapným nadšením a přehrávaným hrdinstvím přivozoval spíše úsměv, než něco jiného. Bojové scény jsou v dobovém standardu, ale objektivně vzato, tento film by neměl být zapomenut! (11.08.2006)

Válečná fantazie z naší nedávné historie. S místeckou přestřelkou ze dne 14. března 1939 to nemá mnoho společného. Odpor místecké posádky autory pouze inspiroval, v žádném případě se nejedná o nějakou rekonstrukci. Pokud ale je divák ochoten nebrat v potaz, že se jedná o vlastně smyšlený příběh, dočká se docela působivého dobového válečného filmu. Vedle toho, že je snímek dobře natočen, je ale třeba se ještě vyrovnat s ideologickou stránkou, která jej poněkud zatěžuje. Vykreslení trojlístku velících důstojníků jako slabocha, opilce a kolaboranta a značné zveličení role desátníka komunisty, s nímž se velitel posádky radí, co má dělat, to jsou příklady momentů, které filmu škodí. (18.09.2007)

Je fakt, že potupa, s jakou jsme museli zahodit veškerou přípravu a chuť se bránit proti šmejdu, se neblaze projevila v následujících desetiletích, a ztracená národní identita se jaksi už nenašla nikdy. Následkem a určitým završením bylo české eurohujerství plynule přechácející v eurovazalství, kterému se nikdo už nebrání. To, že si komunisti chtěli z této národní tragédie vydojit body pro sebe, se rozumí samosebou, ti měli žaludek na všechno. (10.01.2013)