Neporažení

Až na dvacetiminutovku někde uprostřed filmu ve který se nám dává jasně najevo, že jediný komunisti měli charakter a přečte se nám dopis od dělníčka Klementíčka to nebylo po propagandistické stránce až tak zlé. Navíc si myslím, že kluci, kteří byli v roce 1939 na našich hranicích s Německem si zaslouží film a ne jeden. Z toho co vím od tehdy žijících lidí, byla naše armáda připravena k obraně země a i když válka nemohla být vyhrána, bitva o vlastní čest ano, leč muž po kterým se zde dnes pojmenovávají ulice a náměstí jim tuto možnost vzal. Nechci působit jako nějaký "virtual hero fighter", který z bezpečí svýho domova vede od pc hrdinská kecy o cti, ale bylo to prostě ve mě celý film a muselo to ven. Z toho je patrné, že film na mě působil emotivně i když si myslím, že s ohledem na téma mohl daleko víc. Třeba s emocemi, které jsem měl u filmu Uloupená hranice se to nedá ani porovnávat. Akčnější část filmu s ohledem na ročník filmu není vůbec špatná a co se hererckých výkonů týče, tak ty sice ustupují před obsahem do pozadí, ale i tak výrazně vynikal Ladislav Chudík. Jsem rád, že podobný film vůbec existuje a já ho mohl díky CS filmu vidět. (29.11.2010)

Válečné, heroické, patetické a komunistické jsou přívlastky, které určují ráz tohoto filmového díla. Ano, je zajisté pravdou, že se všichni nedokázali lehce srovnat se skutečnosti vystrašené kapitulace. A ne všechna předání vojenských objektů se uskutečnila mírumilovně. Ovšem je rouhačské, manipulativní a lživé tvrzení, že pouze a jen prostý a v komunistickém hnutí angažovaný člověk se dokázal postavit nebojácně a odhodlaně zvířecímu nebezpečí. Ostatní jsou slaboši, váhavci, zpátečníci a zrádci. Komunista znamená hrdina. Jeho hrdinství se zobrazuje ve velikášských gestech pózy. Nakonec, vyvstane otázka, jak se mnoho pozdějších komunistických funkcionářů mohlo aktivně zapojovat ve prospěch rozkvětu nacistické nadvlády? Pokud se dokážeme přenést přes manipulativní komunistickou propagandu a patetické komunistické hrdinství, zůstane nám vynikající kamera, podmanivá atmosféra i nesměle působivá psychologická hloubka. Hlavní postavou je nerozhodný štábní kapitán Richter (pozoruhodný Ladislav Chudík) se svou rozpolceností mezi vojenskou ctí a poslušností a odhodláním bránit svou rodnou zem. Tato rozpolcenost ho staví na vedlejší kolej všeho dění. A není cesty ven. Hrdinou příběhu je desátník Říha (zajímavý Gustav Heverle), komunista. A proto, pochopitelně, je on přirozený vůdce manifestace odporu, která musela mít velmi nepříznivý dopad na místní obyvatelstvo. Z dalších rolí: prostý vojín dělnického původu, odhodlaný a zamilovaný obránce Pepík (Jaroslav Mareš), další obyčejný člověk, zarputilý halasný obránce a vojín Jarda (Jiří Sovák), zoufalý pragmatik a obětní beránek s nálepkou zrady nadporučík Žáček (dobrý Martin Růžek), starostlivý hlídač vojenského skladu a otcovský rotmistr (sympatický František Vnouček), další prostý hrdinný obránce četař Hrabák (Jaromír Spal), slaboch, opilec a poručík Brandejs (Svatopluk Beneš), nešťastná místní obyvatelka Chválová (Jarmila Kurandová), do obrany aktivně zapojená Chválové dcera Lída (Jana Dítětová), její bezstarostnější sestra Anči (Naděžda Gajerová), místní komunista a hrdina Jura (Rudolf Deyl ml.), další prostí hrdinní obránci a vojíni Janko (Martin Ťapák) a Tonek (Vladimír Krška), či rozezlený německý major (Miloš Nedbal). Je to odporné filmové dílo, díky své nezakryté a pokrytecké komunistické propagandě. Naštěstí, technika filmařiny a některé herectví přináší alespoň malý dotyk uspokojení. (05.10.2016)

Jiří Sequens, mistr atmosféry! Samozřejmě, ideologie v Neporažených je a já osobně se coby příznivce Edvarda Beneše nikdy neshodnu s tím, kdo ho šmahem označí za ustrašeného slabocha a dál nepřemýšlí. Jenže takových myšlenek a jiných momentů typu "dělný lid ovládne svět" či citování Klementa Gottwalda je v tomto filmu naštěstí minimum. Prim hraje, jak jsem naznačil úvodním výkřikem, atmosféra. A ta je vážně skvělá od úvodního záběru děl nad Prahou po úplný konec. Cítíte osamělost vojáků vydaných napospas nepříteli, cítíte jejich tíseň, strach i vztek, a je to zásluha režie, hudby a herců. Závěrečná půlhodina s Němci, kteří pomalu a v naprostém tichu postupují vpřed, vycházejí z dýmu a obkličují československou posádku čekající na nejvhodnější moment k prvnímu výstřelu, ta půlhodina rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v našem válečném filmu vzniklo. Napětím jsem nedýchal, a teď ani trochu nepřeháním. (01.10.2015)

Z mého pohledu spíše průměrný film. Tak nějak mi nepřirostly k srdci postavy řadových pěšáků, ale docela sympatický mi byl Ladislav Chudík jako štábní kapitán Richter. Svatopluka Beneše je pro roli ožraly škoda. No a ideologie - mohlo to být i horší. Proč to, že se mi při zaslechnutí jména Klement Gottwald stavějí chlupy na zádech? Tři hvězdy, víc určitě ne. (371.) (17.06.2008)

Úsměvná pohádka, která měla podpořit poválečný mýtus o komunistech, kteří jako jediní byli ochotni v letech 1938- 39 bránit republiku. Příznačné pro celý film je to, jakým způsobem se chovají (a jak skončí) všichni nekomunisté, představovaní Růžkem, Benešem a Chudíkem (pořadí bráno dle stupně vykreslené odpudivosti). Hvězdička navíc za dialog: "On se zbláznil?" "Zbolševizoval." (18.03.2021)