Království Planeta opic

Tenhle nový příspěvek do opičí ságy mě baví, ale tak úplně nesdílím všeobecné nadšení. Příběh je určitě fajn a neurazí, zejména zezačátku mi ale přišel až směšně předvídatelný a klišoidní, kdy jsem si nejednou řekla: "A teď se stane tohle" a přesně to se potom stalo. Celkově mi zas tak promyšlený nepřišel a přijde mi zbytečný omlouvat to tím, že je to "první díl" nové (asi) trilogie. Podle tržeb to stejně dost možná bude i poslední díl. A pak co? Budeme mít akorát náhodný film s opicemi, který nikam nepovede. -------------- I když ne příběhovou, tak aspoň production value si série drží pořád, efekty jsou nádhera a akademici snad jednou ty digitální opice a hraní na motion capture náležitě ocení. Z postav mě určitě zaujaly víc opice (ale těm z trilogie z let 2011 až 2017 se stejně nevyrovnají), lidské postavy moc zajímavé nebyly a ani jejich herci nepředvedli extra výkon (z Freyi Allan žádná super herečka nebude a hvězda lákající do kin davy už vůbec ne). ------- Už jenom kvůli tomu, aby dál vznikaly podobně slušné filmy, kdy nebudu litovat peněz utracených za předražené lístky v multiplexu, bych filmu přála úspěch. A taky bych se ve stylu téhle reboot série ráda dočkala i přímého remaku původní Planety opic. Ale i vzhledem ke krizi, jakou teď kina prožívají, si o tom asi budu moct nechat tak akorát zdát. 7/10 (09.06.2024)

Popravdě musím říct, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal. A i když jsem nevyhlížel zázrak, rozhodně jsem si hodlal v kině užít chytrou, dobře vypadající dobrodružnou sci-fi a to taky Wes Ball dodal. Jde o první díl nové plánované trilogie, takže spousta času se tu věnuje budování světa (ten se oproti minulému filmu dost změnil) a představování hlavních hrdinů. A stačí hned první scéna s nimi člověka strhne, protože Království Planeta opic vypadá nádherně a Ball navíc skvěle využívá atraktivní prostředí zničených měst, které si příroda bere zpátky. Jenže to je jen začátek. Na jeho novince je nejzajímavější samotná opičí společnost, naznačování, jakým způsobem a jakými směry se vyvíjí nová civilizace a jednotlivé opičí komunity. Noe je navíc vcelku sympatický hrdina, jiný než Caesar a do jisté míry trošku obyčejnější a s jednodušší motivací, ale jako průvodce při putování po světě, který vlastně musíme znovu objevovat, poslouží skvěle, stejně jako jeho lidská parťačka Freya Allan, u které dlouho není jisté,jak s ní budou tvůrci pracovat.    Jediná potíž tak tkví v tom, že kvůli dlouhé expozici a představování světa není příliš času na samotný děj, který je v poslední třetině trošku uspěchaný. Nejednoznačný záporák by mohl předvést s lepším scénářem ještě zajímavější věci a víc prostoru by si zasloužily i morální otázky, před nimiž někteří hrdinové stojí, ale zase rozumím, že do dvou a půl hodiny se nedá narvat všechno. To, co tam Ball narval, na povedenou dobrodružnou sci-fi, která bez problémů obstojí vedle předchozích dílů, bohatě stačí. A já doufám, že bude mít šanci ve vyprávění svého příběhu pokračovat. (09.05.2024)

Výborná výprava, úchvatné scenérie a zejména trikoví kouzelníci z novozélandského studia Weta. Jejich hrdinové z jedniček a nul, to je prostě hluboká poklona. Jenže co dál? Pražádný humor, mizerné emoce, průměrná atmosféra, rozkolísané tempo, bez momentu překvapení a hlavně tu máme postapokalyptický svět (o mnoho generací později), který si musel mnohé prožít, přitom tady je předložený v absolutně nesurovém rodinném balení. Chlupáč Noa je sympaťák, ale Andy Serkis a jeho vůdcovský Caesar, to bylo jednoduše ikonické spojení. Každopádně jeho odkaz přežívá také v aktuálním světě, kde vládnou primáti. Žijí v různých oddělených klanech, jeden napadne druhý, tlupa je zajata opičím tyranem, ústřední hrdina přežije a čeká ho (nejen ve snaze zavděčit se silnému otci) záchranná odysea. A v čase (v dalších dílech) pochopitelně cesta k sebevědomému vůdci klanu. Zatímco lidská žena (a dobře ji hrající Freya Allan) potěší, u orangutana Raky jsem byl rád, co se mu na mostě přihodilo. I další postavy jsou poměrně nezajímavé nebo nedostávají tolik prostoru, kolik by měly. Technicky naprosto v pořádku, příběhově nikoliv, i když základy pro další potenciální filmy samozřejmě máme. Wes Ball se mohl po sérii pro náctileté (Labyrint) dostat na dospěláckou akci, ale krapet to odmítl. Důstojné, ale měl se do toho pořádně obout. Tři až čtyři hvězdy. (09.05.2024)

Jedna z nejlepších trilogií minulé dekády se konečně vrací a v trošku jiném stylu než jsme byli doposud zvyklí. Tentokrát se nesází na známé herce (vycházející hvězda Freya Allan pomine, teprve ji to čeká), ale čistě na australské lokace a přepíru cgi, které studio Weta digital vypolishovalo zase o kus dále a animace opic skutečně vypadají velice autenticky. Příběhově je znát, že Labyryntem ověnčený Wes Ball startuje minimálně novou trilogii a několik scénáristých rozhodnutí jsem zpochybňoval, ale věřím, že to za pár bude v celku koherentnější. Nyní jsem rád, že povinnou expozici máme za sebou a jsem zvědav, co nás ještě v sérii čeká dále. Léč předchozí díly jsou nepřekonány, zaděláno je na další povedenou trilogii. 140 minut je ovšem zbytečně moc (Úsvit si vystačil se 120ti) a místy jsem se i nudil a v úplně prázdném plzeňském kině (fňuk) šahal po telefonu. Snad příště tvůrci vyváží tempo. 7/10 (13.05.2024)

Cézar je mrtev, ale jeho odkaz přežívá - byť ve zvrácené podobě! I když jsem neviděl Válku o planetu opic, šel jsem do kina na nejnovější příspěvek z postapokalyptické opičí ságy, jelikož se jedná o čerstvý restart(?) této série. Království Planety opic je po audiovizuální stránce opět podmanivou podívanou, která stojí zejména na úžasných CGI opicích. Příběhově sice nemá film moc čím překvapit, přesto se na něj díky výše zmíněnému líbivému vizuálu a pravidelně dávkované akci velmi dobře dívalo. Zaujala mě postava bodrého Raky(ho) a též linie s chovem orlů (zde jsem si vzpomněl na ikrany z Avatara). Jsem zvědavý, jestli v následujících letech vznikne nějaké pokračování, jemuž bych se určitě nebránil. (30.05.2024)