Memorîzu
Memories
Scénář:
Satoši KonHrají:
Kóiči Jamadera, Šigeru Čiba, Šózó Iizuka, Akio Ócuka, Ken'iči Ogata, Čikao Ócuka, Osamu Saka, Masato Hirano, Kózó Šioja, Takaši Nagasako, Naoki Makišima (více)Obsahy(1)
Roku 1995 natočili 3 japonští režiséři 3 krátké povídkové filmy. První, hororově střižená MAGNETICKÁ RŮŽE vypráví o skupině astronautů, kteří přistanou na podivném vesmírném útvaru, který žije svým vlastním životem. Druhá, komediálně laděná SMRADLAVÁ BOMBA vypráví o muži, který po konzumaci nebezpečného léku začne vydávat nesnesitelný zápach a armáda se ho proto rozhodne zlikvidovat. Poslední, silně výtvarně stylizovaná povídka MĚSTO KANÓNŮ, silně odkazuje k Orwelovu 1984. Popisuje jeden den v utopickém totalitním státě (městě) jehož existence má jediný smysl - vystřelení z kanónu. (Skejpr)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Najprv hodnotenie aby bolo jasno : Magnetic Rose (magnetická ruža) **** je najkvalitnejším filmom; Stink Bomb (smradľavá bomba) je tým najhorším (aspoň pre mňa) ***; Cannon Fodder (mesto kanónov) ***/5. Priemer je čiže 3 hviezdy, napriek tomu, že jeden film je tam naozaj lepší a viac ma bavil. Škoda, že toto sa nedá hodnotiť samostatne pretože kvalita jednotlivých "filmov" je naozaj dosť rôzna a príbehy sú rôzne dobré atď. Prvý film magnetická ruža ma najviac zaujal, lebo tento film spomedzi ostatných (dvoch) je tajomnejší, pripomína koniec niektorých veľkolepých filmov a hlavne druhé dva filmy mi pripadajú ako bez konca, ako by nemali vôbec koniec. Smradľavá bomba je skôr komédia podľa môjho názoru a nedokázala ma veľmi rozosmiať. ()
Magnetická ruža ma moc nebavila, táto téma bola dostatočne vydrenená v iných anime (aj keď, priznávam, anime mladšieho dáta). Smradľavá bomba ma začala baviť až s príchodom armády a záverečná pointa bola priehľadná jak bráchove trenky. Naproti tomu Mesto kanónov je dielo ohromujúce svojím perfektne štylizovaným vizuálom (tie farby!). Škoda že v Japonsku vzniká tak málo filmov (a pravdepodobne aj málo comicsov) s originálnym poňatím mangy a keď už, tak ich naštvaná obec hard-core otaku skope pod zem, pretože to vraj "nieje pekné" (viď štýl kresby vo filmoch Masaaki Yuasa a Satoshi Kona). ()
Dlho som premýšlal čo napíšem, aby som neopakoval okolné príspevky a aby som zároveň dostatočne vyjadril svoje nadšenie z tohoto výletu, ktorý patrí medzi skutočné perly nielen animovaných filmov. Ona práve ta animácia dovolila ísť autorom do neskutončných extrémov a najhlbších kútov fantázie človeka. Hrané by to stálo polovicu Hollywoodu. V skratke: 1. Magnetická ruža: schízo-psycho sci-fi (jedna z najlepších vecí aké som kedy videl), 2. Smradlavá bomba: apokalypticko-vojnová komédia, 3. retro-techno propaganda. Šialený mix, toch na míle vzdialných prístupov. Ale čo je spoločné pre Memories ako celok, je famózna hudobná stránka veľmi, veľmi výrazne podporujúca atmosféru jednotlivých minifilmov. Pre mňa ako človeka neznámeho japonských anime filmov je toto brána do nového sveta. Už sa tešim. 95% ()
MAGNETICKÁ RŮŽE - Ze všech povídek mi tahle přišla jednoznačně nejlepší. Už od začátku mě fascinovala naprosto úžasnou hudbou a dost silnou atmosféru, která se pak stále víc a víc stupňovalo. Zhruba v prostředku to na pár minut sice v poutavosti trochu upadlo, ale pak se to zase hned zvedlo. Má to zajímavý příběh se spoustou zajímavých, atmosférických scén, to tajemno v tom je taky perfektní a většinu času jsem byl skutečně nadšen. Navíc z toho vyplynula jedna zajímavá (ačkoli nijak objevná) myšlenka. A úžasně to vypadá i po stránce animace a vizuálu. Jenom škoda pár nedotažeností a ne zrovna domyšleného konce... Nebo jsem ho možná jen plně nepochopil. (4*) SMRADLAVÁ BOMBA - Bál jsem se, že to bude plné fekálního humoru, ale naštěstí opak byl pravdou. Je to celkem zajímavý příběh muže, který si na chřipku vezme podivné, neotestované prášky, které z něj udělají smrtící zbraň, jelikož jeho smrad zabíjí každého kdo se k němu přiblíží a on nemá možnost jakkoli svůj osud zvrátit. Pak je tu teda ještě druhá věc, že ten muž je docela dement a vůbec mu ani trochu nedojde, co se s ním vlastně stalo. To se ale dá překousnout, když je to komediálně laděné, horší je jiná věc - neustále to lavíruje mezi komedií, tragédií (dokonce i s přesahem). Tudíž ani pořádné netuším jak to brát a hodnotit. Ten přesah, co se tam v určité části tvoří, z toho bohužel nakonec nijak nevyplyne a celkem mě to mrzí, protože kdyby z toho skutečně vzešlo, že SPOILER se ten jeho pach dá nějak kontrolovat a utlumovat a že ho řídí svými emocemi KONEC SPOILERU, dalo by se s tím víc pracovat. A navíc by z toho mohla vzejít zajímavá pointa, i víc myšlenek by z toho mohlo vyplynout, záleží jen, jak by to Okamura (Tensai, ne Tomio) dokázal ukočírovat. Takhle je to celkem nevyužité, ale pobaví to, nějaké napětí v tom taky je (i když to trvá krapet déle než by mělo) - je to celkem dobrý. (3,5*) MĚSTO KANÓNŮ - Strašně mě šokovala ta animace. Je to japonské, člověk čeká anime a ono ne. Tohle bych tipoval spíš na Francii a chvílemi jsem měl i dojem, že to není japonské, jen to je do japonštiny nadabované - ale ne, skutečně to je japonské. Kromě originální (na Japonsko) animace to má i docela slušnou atmosféru, která sice není úplně podmanivá, ale zaujmout dokáže a svůj svět aspoň dobře načrtne. Na tom vlastně celá tahle povídka stojí, protože nějakou hlubší myšlenku to nemá, děj taky ne, jen to chce ukázat další z verzí možného totalitního světa, ve kterém se žije jen pro to, aby se vystřelovalo z kanónů neznámo kam. Je to zajímavé, má to dostatečnou stopáž, ale stejně by se to na ni dalo víc rozvést... (3,5*) CELKOVÉ HODNOCENÍ - Celkem příjemné překvapení, tenhle typ neakčních anime mi docela sedí a navíc se na scénáři nejspíš všech povídek podílel můj oblíbenec Satoši Kon, takže jsem do toho vkládal velké naděje. A ačkoli každá povídka má své mínusy, celkově mi tahle antologie sedla a líbila se mi. Každá ta povídka je úplně jiná, ale všechny jsou sci-fi a všechny mají něco do sebe. Celkově to vidím na slabé 4* () (méně) (více)
Z těch tří povídek za něco stála jen ta první a možná by se mi líbila víc jako hraná. Spojení vážné hudby, resp. opery, a vesmíru sice není žádná novinka (a ani Kubrick nebyl u 2001 první), ale tady to mělo ve spojení se zhmotnělými vzpomínkami své kouzlo. (Ostatně, hudbu nahrála Česká filharmonie, to mě potěšilo.) Škoda, že jsme se nedozvěděli nic moc o pozadí toho světa kromě toho, že „robot se zbláznil“. A větší škoda, že to nemá pointu, nikam to nevyústí. Druhá povídka asi byla inspirací pro pozdější americkou sci-fi o chlápkovi, který z neznámých důvodů lidem kolem sebe přináší nějakým biochemickým procesem smrt. Japonci to pojali jako komedii, takže si začínám myslet, že jsou komediemi i Godzilla a Gappa, kde jsou taky srovnána města se zemí a umřou tisícovky lidí. Já těm Japoncům pořád ne a ne porozumět, ty jejich složité otázky cti, rodiny a seppuku, a tady ještě tenhle divný smysl pro humor. Tady pointa sice je, ale asi jako by vám někdo vyprávěl úmorně dlouhý vtip a pak jej zakončil, jak jste čekali, že to skončí. Třetí povídka mi připomněla knížku Deset měst od Marcella Argiliho, tam je taky jedno vojenské město. V knížce ta povídka ale měla pointu, a tady opět tragicky chyběla. (A ano, to s tím písmenem S psaným jako SS jsem pochopil.) Celkově suma sumárum Magnetická růže za 4*, Smrdící bomba za 2* a Kanonýr Jabůrek za 2*, to máme průměr 3*. (Různé animační styly neřeším.) ()
Galerie (7)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (1)
- Hudba k povídce Magentická růže byla nahrávána s Českým filharmonickým orchestrem v Praze. (balone)
Reklama