Režie:
Zdenek SirovýScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jan ČuříkHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Karel Meister ml., Jaromír Hanzlík, Karel Engel, Jitka Zelenohorská, František Hanzlík, Jan Schánilec, Jan Kotva, Miroslav Rataj, Mahulena Kulendíková (více)Obsahy(1)
Dva nudící se mládenci se rádi vytahují, jenže znenadání tragické vyvrcholení jedné rvačky je přiměje, aby se vydali na bezhlavý útěk před zodpovědností... Důraz je položen především na stále zkratovitější chování lidí, kteří se ocitli v mezní situaci. (oficiální text distributora)
Recenze (21)
Silně nevěrohodný útěk dvojice mladíků před spravedlností. Tohle není divoký západ, a i když veřejná bezpečnost trestuhodně nekoná, v socialistickém Československu desperátům moc možností nezbývá. Přemýšlel jsem, jak z té pořádné šlamastyky tvůrci vybruslí, ale nakonec se to pomocí takového malého šikovného podrazu povedlo! No to se fakt povedlo! Jeden z nejpřekvapivějších závěrů v čs. kinematografii! Poněkolikáté v českém filmu zazní velice oblíbená a často opakovaná propagandistická píseň Pilarky, ve které procítěně pěje: „...jak koráb pro kosmické lety...“. ()
Taková civilnější verze Stínu kapradiny. Film možná krapánek přepsychologizovaný, ale taková asi byla intelektuální móda. Jak se ale posunula doba! V šedesátých letech se filmoví desperádi nemohou vyhnout otázce svědomí, v devadesátých už nic takového neřeší. Musím souhlasit s předhodnotitelem Flakotaso, ta jazzovitá hudba (s barokním nádechem, jak mi připadá) je kouzelná. ()
Zdeněk Sirový se vlní, ale velmi podivně. Celkem jednoduchý scénář zaměřený na Honzův souboj se svědomím a Tondovo vypočítavé a chvílemi velmi zvláštní jednání. I když hudba je zde komentována pozitivně, mně osobně ty emotivně laděné trubky a píšťaly vadily. Nicneřešící chování postav a narůstání mizérie dvou junáků, kteří se snaží utéct sami před sebou nepatří podle mně k tomu nadprůměrnému, co můžou šedesátky nabídnout. ()
Na československé poměry neobvyklý film, který se zaměřuje pouze na psychologii dvou hlavních postav a všichni ostatní jsou jenom v roli jakéhosi křoví. Hanzlík svou možná první filmovou roli zvládl na výbornou. Překvapila mě skvělá hudba Wiliama Bukového, takový jazzovitý styl se v našich filmech objevuje velice zřídka a proto si toho nesmírně vážím. Jenom je škoda, že je film na konci tak hrubě useknutý, znatelně zde chybí nějakých patnáct minut na pořádnou dohru, jakou by si tento zajímavý snímek bezesporu zasloužil. ()
Nejzajímavější jsou, jak to tak u podobných filmů bývá, tehdejší reálie. Na lehce naivním dobovému vnímání poplatném snímku s melodramatickou jazzoidní hudbou je zajímavý především půvabný 17letý Jaromír Hanzlík (mladší Honza), který už tehdy dokazoval svůj herecký talent. Rovněž 22letý Karel Meister ml. (starší Tonda) stojí za zmínku. ()
Zajímavosti (3)
- Spisovatel (František Hanzlík) vlastní rozhlasový přijímač 315A Sonatina z let 1959–1961 od výrobce Tesla n. p. Praha–Hloubětín. (sator)
- Ve filmu si zahrál Jaromír Hanzlík (Honza) nejen se svým otcem Františkem Hanzlíkem (spisovatel), ale i s jejich psem. (sator)
- Film bol natáčaný v Mariánskych Lázňach. (dyfur)
Reklama