Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Říkal si Mohykán, muž jako žádný jiný... sanitka vzlétla s ním, kdyžsemuvcirkustalanehodaapřitomonbyl nevinný... Marvan tradičně výborný, Dagmar Frýbortová ke krásnému vzhledu už přidala i velmi přesvědčivé a zkušené herectví. Zápletka s dvojčaty více uvěřitelná než vycpaný panák v Posledním muži. Skvělý byl vtip "mám pro tebe ženicha, sice je menší než ty, ale ne o moc, tak o hlavu. Taky má břicho, ale zato velkou hlavu", zato u scénky s věšením obrazu mi trochu vadila zřejmá inspirace Jeromovými Klapkami Jeromovými Třemi muži ve člunu. Film má u mě další nezanedbatelné plusy navíc za to, že poskytl tolik prostoru nádhernému automobilu Aero. A několik mínusů za to, že snažil vsugerovat, že se jedná o nespolehlivý a poruchový dopravní prostředek. A také za to, že protesty proti týrání zvířat nakonec považuje za pošetilost. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Svobodova úspěšná divadelní hra Poslední muž patřila po dlouhá desetiletí k výrazným charakterovým inscenacím mnoha pražských i oblastních scén a v raném období zvukové kinematografie získala dokonce jméno a tvář Hugo Haase, který titulní postavu domácího diktátora pojal v osobitém ironizujícím stylu. Slavínského poválečná aktualizovaná verze podobný, jakýsi třetí rozměr, už postrádá a na jeho místo jsou dosazeny atributy bláznivé situační komedie. Tu vytváří nejen existence Kohoutova venkovského dvojníka, vlastního bratra, ale také podívaná v cirkuse a následná hospitalizace hlavního hrdiny v blázinci. Specifické ztvárnění diktátorského otce rodiny, nyní zámožného starožitníka, filmu poskytuje především temperamentní herecký výkon Jaroslava Marvana, docházejícího po plodných letech druhých houslí (nejen) po Burianově boku k té roli, která skutečně nabízela široký rejstřík komického potenciálu i charakterových proměn. Naprosto nečekaným a svým způsobem unikátním je zde zjevení Soni Červené, budoucí světoznámé operní pěvkyně, která tu na sebe upozornila v jiné, ryze činoherní poloze. Jen stěží by tehdy někdo ze zúčastněných předpokládal, že se onen filmový mohykán stane skutečným mohykánem klasické veselohry v podobě, jakou realizoval Slavínský a další mohykáni české kinematografie. ()

Reklama

mzss1 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála výborných českých straých černobílých filmů. Jaroslav Marvan patřil mezi nejlepší starý český herce. Jeho herecký výkon se nedá popsat slovy. Tento snímek navzdory zasazené staré době dokáže zaujmout až do konce. Krom příběhu, který zde není podstatný ani výrazný baví vtipné chvíle a momenty. Herecké obsazení je v pořádku, Marvan vede ze všech nejvíc ale. Na film se dá dívat pořád. Hodnotím celkově na slušných 92% = ***** ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

,,Pravého muže dnes?'' ,,S lucernou nenajdete!'' Pravda, pravda.. - Původní záležitost od Maca Friče s Hugo Haasem v hlavní roli, jménem Poslední muž jsem ještě zatím neviděl, ovšem z toho co jsem se dočetl, tak originál oproti tomuhle vynikajícímu remaku s Jaroslavem Marvanem v hlavní, šílené a také dost uřvané roli je prý lepší, ovšem kdoví. Každopádně, všechny ty až groteskně působící scénky vyzařují takový hrozně milý filmový prožitek, který samozřejmě skvělí herci a Marvan v úžasné dvojroli (hraje i strýčka, který je prostě hrozně v pohodě) táhnou hrozně nahoru. Skvělá a zábavná podívaná. 5/5 ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Divím se, že jsem doposud neokomentoval tento film, jenž patří dnes ke klasice české kinematografie. Vynikajcí Jaroslav Marvan, dokonce ve dvojroli, táhne tuto legrácku humorem do pohodových výšin, k tomu mu ovšem zdatně sekundují i ostatní herci v hlavních rolích (rodina pana Kohouta). Příběh je lehce naivní, ale vtipně a odlehčeně napsaný. Prostě do dnešních dní mě tento film vždy pobaví. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (4)

  • Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
  • Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
  • Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)

Reklama

Reklama