Kulový blesk

„Chladne vám dobrá brazilská káva.“ Ak vezmeme do úvahy všetky filmy, v ktorých sa angažovala brutálna dvojka Svěrák/Smoljak, nie je Guľový blesk tým najlepším. I tak je to pecka, ale jednak postáv je fakt priveľa, rôznych dejových odbočiek detto a nie úplne mi sedel vnútorný Abrhámov monológ, ktorý nejeden raz „nahlas“ hovoril to, čo bolo z tej-ktorej scény zrejmé. Napr. v Marečku, podejte mi pero! fungujú scény s dvoma desiatkami postáv v jednom zábere navzájom sa prekrikujúcich, komunikujúcich a dostávajúcich sa do vzájomnej interakcie, báječne a na jednotku s hviezdičkou. Tu to bolo zrežírované predsa len troška ťažkopádne a chaoticky. Tiež ma sklamalo, že film načne toľko tém, rodín a podzápletiek, že keď som si myslel, že sa to poriadne rozbehne... tak to skončilo. Mnohé postavy sa vytratia. (01.01.2024)

„To je pěkná půdička... Tady se mi to bude věšet.“ Smoljak jako debutant, Podskalský už jako ostřílený režisér (ve skutečnosti mu hlavně kryl záda). Směna tuctu bytů, jemný humor, lidská pomíjivost, nostalgie. Velmi lidské, kdo by neznal (a vlastně nechtěl znát) téma stěhování a problémů s ním spjatých, herecky samozřejmě nadmíru dobré, ale scénáristicky mi Smoljak jindy sedl víc!! (10.05.2013)

Nějak jsem k tomuhle filmu nemohl najít tu správnou cestu. A...po letech jsem se opravdu pobavil! Jasně nejkrásnější postavičkou je Milada Ježková v roli vrtošivé babky. Její věta, která mi jako jedna z mála kdysi utkvěla v paměti: to je krásná půdička, tady se mi to bude věšet!, je dnes již nesmrtelná a na šálek výborné brazilské kávy mě také zve kdekdo... A tak nádherně zdevastovaného Josefa Abrháma jsem viděl snad už jen ve Svatební cestě do Jiljí... (10.01.2011)

(2x) Další velmi přeceňovaná věc dvojice Svěrák – Smoljak /Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero/. Zatímco u těch dvou jmenovaných snímků více méně schytávám nějaký dobře zpracovaný originální námět, výrazní komediální spád i důvod, proč jde o kultovní filmy (byť mě zrovna možná nenadchly), zde mám místy pocit, že se to celé nepovedlo vůbec. Jistou hodnotu tomuto filmu dodávají dva mistři různého oboru - Rudolf Hrušínský a Karel Kalaš. Doslova geniální je úvod ve stylu cimrmanovským seminářů, kde Rudolf H. přednáší za doprovodu nejrůznějších otázek (včetně hezké opakované hlášky s nabídkou staré dobré brazilské kávy!) plán nezvyklé akce, pan Kalaš zase dostal své sólo uprostřed filmu, kde předvádí svojským stylem árii z Mozartovy opery. Škoda, že tak pěkný není dle mého názoru celý film. Skoro všechno ostatní v nezvyklém režijním spojení Podskalský + Smoljak se tváří sice taky jako komedie, ale uvnitř to na mne působilo jako depresivní drama na pozadí šílených nesmyslů. Všechny ty gagy občas mají svůj vtip, ale v tak strašně pomalém spádu a depresivní atmosféře budí spíše dojem dalších hluchých míst, jenž působí směšně a trapně současně (násilná havárie auta do plotu při předvádění vynálezu, hluchá svatba důchodců, půlnoční rámus s nácvikem stěhování a opilým Abrhámem,..). S odstupem času může být přidanou hodnotou akorát neideologické zobrazení života lidí za socialismu, ale jinak to podle mého názoru hodně zestárlo. Ale poté, co jsem před časem film v polovině s nechutí vypl, je to pokrok a já konečně dostal chuť na dobrou brazilskou kávu, mistře...! (55%) (01.04.2017)

Guľový blesk nie je ani zďaleka tak frekventovanou komédiou, ako iné Smoljakove komédie a je otázka, či je to dôsledkom jej neveľkej obľúbenosti u masového diváka. Pri pohľade na tunajšie hodnotenia má človek pocit, že by sa malo jednať o jednu z divácky najobľúbenejších. Možno je téma komediálne trochu mimo masový obzor, ale urobiť si na tento film objektívnejší názor v zrelšom veku by som si mohol iba vtedy, ak by ho v tej televízii niekedy aj uviedli. (21.01.2013)