Počkáme si na smích
An Uncertain Season
Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (454)
Dnes již kultovní satira – anebo chcete-li divadelní terapie Cimrmanovského spolku – která svou teatrálností předčila onu despotickou dobu – odtud název 'Nejistá sezóna'. Tvůrčí duo Smoljak/Svěrák dokázalo využít esenci subžánru mystifikačního filmu jako málokdo. Zlatý prciny! ()
Smutné svědectví o truchlivé době na příkladu jednoho z předních divadel tzv. malých forem dokládá skutečný ráz doby, která se pro některé z našich spoluobčanů mění ve snem do skutečnosti vyvolávanou rádobyidylickou dobu klidu a jistot nejen sociálních. Panství degenerujícího průměru zamindrákovaných a jinak neuspokojených ambiciózních jedinců posuzujících věci způsobem, která jen dále dokládá jejich všestrannou nezpůsobilost odbornou i lidskou, je skutečnou obžalobou tohoto ponurého času salámového blahobytu a konzumního rovnostářství na příděl. Mravné i nemravné v takovém světě splývá do neurčité šedavé kaše, která jako bláto pokrývá vše, všechny a všechno. Umět vidět znamená znát i to, co vědět nechceme a odmítáme. Cimrmani mezi tento vzácný lidský druh náleží. A jejich početní vděční diváci všech generací rovněž. ()
Rokmi mi tento film stále viac a viac rezonuje v hlave a vstrebáva sa pod kožu. Krásna ukážka filmového umenia, absurdity bývalého režimu spolu s krásami bežného divadelného života. Veľmi svieža komédia, ktorá aj napriek prísnemu dohľadu "tých hore" skvelo paroduje a reflektuje neľahký umelecké roky. 85%. ()
Docela vážná a hořká dokumentokomedie z divadelního prostředí. Výstižně seznamuje diváka s tím, jak těžké bylo v komunismu hrát divadlo, které má jiné priority, než vychvalovat režim. Ačkoliv byl film samozřejmě okořeněn klasickým Cimrmanovským humorem, měl jsem pocit, že nedivadelní záběry byly slabší, resp. blíže průměru - od veselých historek z natáčení jsem čekal trochu více. 7/10 ()
Jeden z filmů, kterým bych klidně mohl dát plné hodnocení už před projekcí, a nic bych tím neriskoval. Miluju cimrmanovský humor, takže sledování komedie, ve které velká část byly právě nezapomenutelné divadelní scénky a zbytek byl vyplněn dialogy lidí, kteří s tímto humorem každodenně žijí, bylo opět ohromnou a neutuchající legrací.. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (43)
- Krátce po premiéře utrpěl Jan Kašpar po pádu se stromu vážný úraz - zůstal do smrti upoután na invalidní vozík, ale v divadle působil nadále. Zdeněk Svěrák dokonce jeho handicapu v některých hrát záměrně využíval. (BlackHoleSun)
- Ve filmu je možné spatřit ukázky z těchto her divadla Járy Cimrmana: „Akt“ (seminář); „Cimrman v říši hudby“ (seminář); „Němý Bobeš“ (hra); „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“ (hra); „Dobytí severního pólu“ (hra); „Posel z Liptákova“ (seminář + hra Vizionář). (Foxhound#1)
- Většina představení, která se ve filmu sehrála, mají špatnou podobu semináře. Např. v „Cimrmanovi v říši hudby“ přednáší Jaroslav Weigel, ale na židli sedí i Zdeněk Svěrák. To se však nikdy nemohlo stát, poněvadž se spolu v této hře střídali v roli Colonel. Dále v „Němém Bobši“ přednáší sice Miloň Čepelka, ale správně se v přednáškách alternace neliší, tedy správně by měl přednášet Ladislav Smoljak. V samotném „Poslu z Liptákova“ je seminář sám osobě špatně poskládán co se přednášek týče. Např. část přednášky o Univerzálním ptakopyskovi, kterou ve filmu přednáší Jan Hraběta, je ve skutečnosti přednášky představitel Hlavsy, tedy v době filmu Jaroslava Weigla nebo Miloně Čepelka. Fakticky by v semináři měli vystoupit pouze Jaroslav Weigel, Jaroslav Vozáb, Zdeněk Svěrák a Jan Kašpar. (mnaucz)
Související novinky
Letní filmová škola se blíží
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)
Reklama