Režie:
Jaroslav SoukupKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Lukáš Vaculík, Sagvan Tofi, Ivana Andrlová, Jiří Kalužný, Jiří Vala, Hana Talpová, Ilona Svobodová, Karolina Slunéčková, Karel Vochoč, Marcel Vašinka (více)Obsahy(1)
Nerozluční kamarádi Ondřej a Cyril, přezdívaný Cinda, prožívají první rok po úspěšné maturitě na průmyslové škole. Ondřej touží po práci na lodi, Cinda chce navštívit Paříž, kam jej pozvala teta. Oba se však musí vypořádat nejen s praxí, tolik odlišnou od školních představ, ale zejména s řadou soukromých problémů. To první zvládnou snadno a brzy po nástupu do velkého závodu se naučí využívat velkou část pracovní doby k rošťárnám, ulejvání a řešení soukromých problémů. To další už však tak snadné není. Ať už jde o Ondřejův citový vztah k prodavačce Heleně nebo Cindovy problémy s modrou knížkou. Teprve tragická smrt jednoho z nich znamená pro druhého definitivní konec mladické bezstarostnosti a lehkomyslného přístupu k životu. (TV Nova)
(více)Recenze (192)
Nevím jak to dřív chodilo, ale pokud je tohle reálný obraz tak potěž koště. Jen těžko chápu , co tímhle básník chtěl říct. Děj kolem snahy Vaculíka sbalit totální blbku , která by chtěla až do svatby chodit jen do kina je ubíjející furt dokola. On se naštve , ona se naštve, on se naštve , ona se naštve hrůza. Tragický nádech filmu je trochu depresivní a v podstatě Vaculík již v mladém věku ztratí všechny iluze. Přijde o kamaráda, na moře se nedostane a ještě musí na vojnu. Film končí a já už si na něj ani nevzpomenu!! ()
Z nostalgického hlediska se jedná o filmový počin, který nastartoval víc, než by si kdo uvědomoval? Pro režiséra Jaroslava Soukupa to znamenalo start filmů pro mládež, i když další film po tomto byl ještě historický. První film Sagvana Tofiho, první film dvojice Tofi - Vaculík, a co víc, v podstatě i první film trojice Tofi - Vaculík - Augusta. Scénář se prý držel osobních zážitků Soukupa z plzeňské Škodovky, tak dejme tomu. Námětově se jedná o film o mládeži cílený samozřejmě pro mládež s typickou výrobní tématikou. Ano, hlavní dvojice má po škole a začíná pracovat ve strojírenství. Mladistvá nerozvážnost se však postará o nejeden humorný zážitek v rámci lumpáren a srandiček. Na dnešní dobu tak ukazuje věci takřka neuvěřitelné. Stranická propaganda tu nijak znatelná není, ale vymožeností doby ano. Hlasování dělníků o mimořádné pracovní sobotě? A co když někdo bude proti? A co ta živá hudba u vrátnice na přivítanou dělníků? Je to tak. Dnes již neuvěřitelná doba a nic víc. Zmíněná mladistvá nerozvážnost v touze prosadit svůj názor v době nesvobody je svým způsobem hnacím motorem životní cesty mladých. Živá a veselá atmosféra však nestárne a kupodivu svým způsobem dává snímku punc nesmrtelnosti. Pro generace tuto dobu nezažijící celá etuda přijde neuvěřitelná, avšak těm starším naopak vyvolává vzpomínky a to nejen na dobu socialismu a ponurost šedi. Na snímek je již třeba se dívat okem shovívavým, neb je to přeci jen snímek své doby o své době. Pokud se tento fakt nebude plně vnímat, zůstane skutečně jinak povedený film, který svým odlehčeným humorem ještě stále dokáže přivodit dobrý filmový zážitek. ()
Film vcelku dobře, i když dnes asi spíš kouzlem nechtěného, přibližuje atmosféru v socialistické fabrice za husákovské normalizace z pohledu dělnické mládeže, ale jinak je z větší části o ničem. Třetí hvězdičku dávám za určitý zlom, který v duši jednoho z kamarádů způsobí tragická smrt toho druhého, a za otevřený konec ve vlaku cestou na vojnu. I když tohle už je asi mimo dosah chápání dnešních mladých lidí. ()
Průměrně, ale příjemně zpracovaný příběh o přicházející dospělosti a zkouškách, jež s sebou přináší, který z průměru vytahuje Lukáš Vaculík, který byl za mlada prostě nehorázně fešný. Navíc ty jeho krásné oči, ve kterých jakoby se zračilo jakési prázdno, stejně jako hloubka a krása. Nevím, proč mi připomíná Kurta Cobaina. Tím výrazem, očima... Rovněž skvělý soundtrack a zejména píseň "Já chci žít non-stop," která sem perfektně zapadla. Film má dýchající nostalgickou atmosféru časů, kdy se prodávaly sodovky, jezdily trabanty, doba nebyla přetechnizovaná moderními zbytečnostmi, vznikala pořádná hudba a polovina lidí v dopravních prostředcích neměla na uších sluchátka, ani netrávili dobu "nezbytným" lupáním po drahých mobilech. Ale to už bych mohla napsat celou úvahu o kontrastu tehdejší a dnešní společnosti:) "Na světě je krásně." - "Myslíte?" - "Mně se tu líbí, tobě ne?" - "Ne." ()
Jeden z prvých celovečerákov Lukáša Vaculíka , Sagvana Tofiho a Jaroslava Soukupa. Dá sa povedať, že aj celkom úspešný debut.Táto trojica natočila spolu ešte pár ďalších filmov, ktoré tiež za Vítrom v kapse nezaostávajú. Príčinou aj krátkej stopáže filmu má i celkom riedky dej a jednoduchý príbeh. Dlhšie som uvažoval, či dám 3 alebo 4* , avšak české filmy 70. a 80. rokov môžem a dramatické vyvrcholenie filmu spolu s hudbou Michala Davida ma priklonilo k 4* hodnoteniu. ()
Galerie (25)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (34)
- Zorra Ulla Kesslerová (skladníčka Ilonka) čakala pri natáčaní filmu druhé dieťa s manželom Petrom Hapkom. To prvé im zomrelo. Dlho sa z hrozného zážitku nemohla spamätať. Keď dostala od režiséra Jaroslava Soukupa ponuku na rolu skladníčky Ilonky, verila, že príde na iné myšlienky. Dotočila na jar a v polovici septembra 1982 sa jej doma v Ríme narodila dcéra Petra Hapková, z ktorej je dnes speváčka. Preto má k filmu Vítr v kapse trochu iný vzťah. (Raccoon.city)
- Ondřej Bystřický (Lukáš Vaculík) a Cyril Čech (Sagvan Tofi) sú spolu v kine na poľskom filme Hranice stínu (1976) (Raccoon.city)
- Film i bez reklam postupně nabíral počty diváky až na něj přišlo 1 900 000 díváků. (cariada)
Reklama