Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Velmi zajímavá podívaná. Krásná animace a skvělé zachycení atmosféry konce 60. let pohledem dětské mysli. První půlka skvěle funguje jako sled úryvků ze života běžné americké rodiny, jejíž členové společně koukají na televizi, děti sportují, navštěvují prarodiče a zkrátka dělají všechno, co člověka napadne. Film zároveň nezapomíná na další události s touto dobou spojené – vražda JFK a různé konspirační teorie, hnutí Hippies, válka ve Vietnamu či „vesmírné závody“. A právě okolo nich se točí další rovina příběhu, která se ve druhé polovině prolíná s nostalgickými vzpomínkami. Ačkoliv chápu režisérovu snahu film obohatit i o tu dětskou představivost, aby to nebyly pouze takové úryvky z deníčku, tak mi úplně nesedlo to provedení. Každá pasáž s cestou malého kluka na Měsíc mi připadala tak trochu navíc, a nakonec zřejmě nevyzněla tak, jak bylo původně v plánu. I proto je finále takové prázdné a je škoda, že se film nedržel celou dobu v rytmu první půlky a část ve vesmíru nenechal plynout v pozadí jako další události. Přesto ta hodina a půl uteče rychle a na zpříjemnění večera lze tento netflixovský počin rozhodně jen a jen doporučit. 7/10 (14.04.2022)

Tyhle nostalgické filmy mi začínají připadat jako velké klišé, protože jednak jich je v poslední době hodně a taky jsou si podobné jak vejce vejci. Ať už šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky nebo devadesátky, vždycky autoři vzpomínají na svoje dětství, vždycky to mají plné odkazů na tehdejší kultovní díla, u kterých nutně musí i ostatní, kteří v té době žili, stejně nostalgicky vzpomínat, vždycky je ta doba prezentována jako bezstarostná a nejlepší na světě, skoro vždycky to je jen sled scén či slepenec vykradených zápletek z jiných filmů a seriálů (což platí hlavně o Stranger Things)... Opravdu málokterý takový současný film se to snaží využít v něco víc a ačkoli jsem u Linklatera doufal, že Apollo 10 1/2 bude jeden z těch výjimečných případů, tak jsem se bohužel mýlil a dostal jsem obyčejný nostalgický film splňující do puntíku vše výše vypsané. Což o to, dětství to mohlo být hezké a doba příjemná (když teda byl člověk dítě), ale na mě se to nijak zvlášť nepřeneslo a přišlo mi to víceméně průměrné, až na pár scén. Kdyby aspoň ta fiktivní cesta na Měsíc byla víc zapojena do celkového kontextu a nepůsobila jako nějaký jiný příběh, asi bych byl značně spokojenější, protože o cestě na Měsíc jsem snil jako děcko taky a kdybych čirou náhodou měl možnost letět do vesmíru, hned bych ji využil i teď. Jenže takhle to ze svojí největší možné přednosti kvůli nepropracovanosti udělalo tu nejnudnější a nejmíň zajímavou část. Škoda. 3* (01.05.2022)

Pro mě osobně jeden z nejpříjemnějších filmů posledních let, který stejně dobře šlape jako komentář doby i jako zasněný coming of age příběh. Popisná expozice natažená na padesát minut nepozbývá skvělých nápadů a kreativní inscenace a pomáhá vykreslit tehdejší utopii, v níž lidé kolem futuristicky směřované NASA žili. A za zvuků Zagera a Evanse či Canned Heat přitom vzhlíželi k dalekému Měsíci, kde se společně s Armstrongem a dalšími viděli snad všichni dospívající chlapci. Zábavné, chytré i poučné - takhle bych si nabídku Netflixu představoval ideálně. 90 % (22.04.2022)

Osobně jsem se ještě nesetkal s filmem od Richarda Linklatera, který by byl vysloveně špatný nebo bez nápadu. Nápad je vlastně i to, co jeho filmy tak povyšuje. A stejně tak si za svůj nápad zaslouží pozornost i tento animovaný kousek. Už jenom to, že je animovaný mluví originalitou samo za sebe. Animace je navíc překrásná. Stejně tak úžasný je ale i námět. Richard Linklater tu autobiograficky vypráví příběh svého dětství na konci 60. let v oblasti Houstonu. Příběh o tom, jak jeho dětství neskutečně ovlivnila NASA, JFK a jejich nadšení dobít Měsíc. Tehdejší děti měli skvělé hrdiny na rozdíl od dětí dnešních, jejichž hrdinové jsou nejen za hranicí vkusu, ale i lidské snesitelnosti. Richard ale své vyprávění pojal tak jako hezky, po vzoru českého Vyprávěj. Sype tu jednu informaci za druhou a ukazuje, jaké krásné dětství tehdejší děti v Americe měla. Na to byla opravdu radost koukat a kdyby to udržel do konce, asi bych zvolil i pětihvězdičkový příděl. Aby ale filmu i něco navíc přidal, narouboval na svoje vyprávění i příběh jeho alter-ega, které se vypravilo vesmírnou lodí na Měsíc. Taková asi představa každého kluka v té době. To se pak trošku násilně prolíná s tím vyprávěním o dané době a úplně mi to pospolu nesedí. To samotné vyprávění bylo lepší a vůbec bych se nedivil, kdyby jednou v budoucnu odkazovalo na tehdejší dobu jak dnešní filmy pro pamětníky. (04.04.2022)

Nemám rád Linklaterov štýl, ale tu sa mu podaril. Príbeh je zaujímavý najmä v prvej polovici, potom to už bolo len o tom jednom, ale zaujímavá bola hlavne animácia a dobre boli tiež volené slová, ktoré pútali, človek sa vžíval do rozprávača. Šesťdesiate roky ma bavili, ten Mesiac už menej, ale pozoruhodný počin. (03.04.2022)