Reklama

Reklama

2067

  • Austrálie Subject 14 (pracovní název) (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Je rok 2067 a lidstvo přežívá jen díky umělému kyslíku, který ovšem způsobuje onemocnění dýchacích cest. Jedinou nadějí na záchranu populace je Ethan Whyte (Kodi Smit-McPhee), který se má pomocí časového portálu vydat o 400 let dopředu a přinést lék. (fisus)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (32)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Rád bych dal víc, ale ta druhá půlka to dost pokazila, jelikož se strašně (a úplně zbytečně) vleče, je v ní hromada citového vydírání a patetických scén a i když mě celou dobu zajímalo, jak to dopadne, u poslední půl hodiny už jsem docela trpěl. Přitom kameru ten film má slušnou, vizuál je skvělý a děj - jak už jsem psal - mě zaujal. Režisér z toho asi chtěl mít velkofilm, ale na to bylo třeba ještě hodně zapracovat na scénáři, protože dva herci chodící pořád dokola na stejném místě dvě hodiny fakt neutáhnou. A neutáhnou ho ani útrpné flashbacky, ani přehršel citového vydírání (btw, hlavní hrdina co 10 minut brečí...) - prostě a jednoduše to nefunguje, i když by mohlo. A nevyhne se to ani časté předvídatelnosti a ve finále z toho vypadne ta myšlenka, kterou člověk od začátku odhadoval. Škoda, no, Austrálie většinou umí dobře, ale tady se to holt nepovedlo... 2* ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Už chvíli po startu mi bylo jasné, že film bude určený především pseudoekologickým hysterikům (to kvůli těm imbecilním TV zprávám o pokácení posledního stromu a o uhynutí poslední rostliny na Zemi), bojovníkům za práva všemožných menšin (vůdkyně posledního přeživšího města je obézní aboriginská mulatka s prasečí hlavou), nebo podobným méněcenným mentálům. Ale vzápětí jsem taky pochopil, že jeho cílovou diváckou skupinou je vlastně v první řadě mládež. A pak už záleží na každém zvlášť, jestli k němu tím pádem bude trochu víc shovívavý. Já zůstal někde na půli cesty. Oceňuju výpravu, pohledný vizuál a byl mi sympatický hubeňour v hlavní roli (The Road aj.). Na druhou stranu zvracím z těch polopaticky ekologických a humanistických žvástů a hnusného, rádoby dojímavého patosu, hlavně v závěru. ()

Reklama

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Tady si nelze nic moc nalhávat, je to v mnoha ohledech dost špatnej film. Nezkušená režie, papundeklový vizuál (pár interiérů a botanická zahrada) a hlavně je to dost zdlouhavé, nezáživně napsané a fakt blbě zahrané. Výkony jsou totálně over-the-top - hysterické a neupřímně teatrální - jako kdyby film vyšel z dílny čínských soudruhů. Do toho hraje monumentální smyčcový orchestr dojemné (a fakt pěkné) melodie, které se však k těmhle levným scénám zoufale nehodí a v kombinaci s topornými hereckými výkony působí dramatické momenty spíše komicky. Digitálu je tu docela hodně a je fakt hodně digitální, ale nemůžu zase říct, že by se na něj nedalo koukat a má i nějaké ty kulervoucí momenty (stejně jako ty fakt špatné). Dost se mi líbila finální scéna a celkově pointa. Ta cesta k ní ale bohužel za moc nestojí. ()

Mamlas 

všechny recenze uživatele

Chcípáček v hlavní roli se mi za mák nelíbil a eko fanda taky nejsem. Ale ono tohle dávalo smysl. Pokud tedy vydržíte až do konce, kdy se to celé dá pochopit a akceptovat, a snesete takové těžší sci-fi u kterého to nutí přemýšlet a to přemýšlení zpočátku vůbec nepomáhá. Po velmi dlouhé době film, který jsem s napětím a zájmem rád dokoukal. (72%) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Což o to, vizuál je vypiplaný a líbil se mi, i když v té části z roku 2067 vykrádá původního Blade Runnera. Ale poslabší je to dějově a herecky. Například půl hodiny trvá, než se dostaneme k zápletce, což je fakt hodně, a to běhání džunglí rovněž působí natahovaně a zmateně. Navíc jako by se příběh o 400 let dopředu odehrával na ploše sto krát metrů, protože kluk nejde nikam jinam, jen se pohybuje od "žampionu k bedle" (parafrázuji písničku českého zpěváka Helekala), ale nikdy nejde hledat nikam dál, jen na tom kdoví čím vymezeném území. Celá ta podzápletka s tátou, mámou a zlounem je tak okatá a očividná, že moc napětí nepřináší, a stejně nedává logicky moc smysl. Ani v rámci pravidel nastavených pro tento příběh. Nejtragičtější jsou však všechny ty dojemné a uplakané scény, kde pláče každý - a nejčastěji překvapivě hlavní hrdina (nesympatické, zamindrákované, hubené a ubrečené a neustále fňukající hovado - to je mi tedy hrdina), takže už z těch srdceryvných scén má člověk za chvíli leda legraci. Ony totiž při té nafouknuté a neúměrné stopáži o to víc vyniknou, i ta jejich hloupost. A nakonec - i přes ten vizuál - to vlastně působí jako televizní povídka. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama