Takoví normální zabijáci

Unikátní, zběsile katarzní mad-lovers dávka vjemů, násilí a černýho humoru. Beru za nejlepší film Olivera Stonea a jeden z vůbec nejdůležitějších plodů 1990’s kinematografie, který budí temné vzpomínky na tehdejší Ameriku. Downey a Lee Jones tu oba podali jedny z nejkomičtějších postaviček na plátně co já znám vůbec... Trhlý obsah a forma znamená, že to není divácky med pro všechny, za 25 let však film absolutně nevyčpěl. Ve sdělení o společnosti, médiích a fascinaci negativním obsahem je na chlup stejně relevantní jako tenkrát. Smutný ale je, že něco takovýho by dnes nemělo šanci vzniknout. Půlnoční projekce na Noir Film Fest 2020 - musím říct, že to byl skvělý budíček. (23.08.2020)

Zatímco u Mechanického pomeranče mi násilí přišlo nutné a místy zábavné, tady se mi zdálo bezdůvodné a v některých případech dokonce surové. Filmu nelze upřít originalitu a několik geniálních scén, stejně jako dementní dialogy a ujeté chování ústřední dvojice. Přes skvělou kameru to na mě působilo chaotickým dojmem, takže s hodnocením výš nepůjdu. (06.08.2010)

Pre obyčajného diváka prakticky nestráviteľný experiment. Možno, že si daný námet vyžadoval zbesilejšiu formu ale to Stonea neospravedlňuje, pretože výsledok je mimoriadne chaotický a skôr ako proklamovanú satiru na násilie pripomína formálne dokonalý no prázdny klip. Ale ani tá forma ma až tak nepresvedčila, jedinou výnimkou bol pokus o sitcom a vzbura v priamom prenose, zvyšok je nepresvedčivý. Palec dole. (15.08.2007)

"Tyhle dvě zrůdy jsou chodícím důkazem toho, že tenhle režim je skutečně na hovno." Tak pod to se podepíšu, protože svět, ve kterým má pachatel větší práva než oběť, mi připadá poněkud zvrácenej. Nicméně tady jde o vraždy, tak si je pojďme užít. Mickey a Mallory to totiž vzali za ten zábavnější konec a i já, rozenej pacifista, jsem měl chvílemi chuť někoho si jen tak odprásknout. To patrně není dobře z hlediska morálního, ale je to výtečně z hlediska filmovýho, protože mě ten film zkrátka dostal. (19.04.2022)

O tom filmu si každý může myslet cokoli, ale ten prostý fakt, totiž že je to sakra dobře a stylově natočeno, už stejně nikdo nevyvrátí. Příběh od velkého QT (úprav mohlo být třeba milion, ale původní myšlenka je přeci od něj), všehoschopný Oliver Stone za kamerou, Woody Harrelson a Juliette Lewis jako populární masoví vrazi a Tommy Lee Jones v roli šíleného ředitele věznice? No nežerte to. Zvlášť když celý příběh je takovou režisérskou exhibicí, která se snad ani nedá popsat, a směsicí tolika skvělých a nápaditých scén, že chybějící logika či meze únosnosti je to poslední, co může obyčejného diváka zajímat. Je sice pravda, že to celé může být dokonale inspirativní, ale kdo má všech pět pohromadě, tak musí vědět, že je to jen hodně odvážná satira a nehledat za tím něco špatného. Plný počet nedávám, protože v závěru se to přeci jen zvrtlo ve velkou šílenost, ale jinak nemohu opravdu říci ani slovo negativního. Ostatně i ten závěr byl tak zábavný, že ještě teď se mi při vzpomínce na rozcuchaného Jonese a šílejícího Downeyho rozlévá po tváři slastný úsměv. 85% (02.05.2013)