Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHrají:
Harris Dickinson, Charlbi Dean, Zlatko Burić, Woody Harrelson, Dolly De Leon, Vicki Berlin, Henrik Dorsin, Iris Berben, Jean-Christophe Folly (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya jsou pozváni na luxusní výletní plavbu. Společnost jim zde dělá opravdu vybraná smetánka. Je tu starý mládenec hledající životní lásku, výstřední ruský obchodník (Zlatko Buric) a celému mumraji vládne kapitán (Woody Harrelson), který je věčně pod parou. Když nečekaná událost zamíchá kartami, charaktery cestujících se ukáží v pravém světle. Dvojnásobný vítěz Zlaté palmy z festivalu v Cannes Ruben Östlund natočil břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci, která nenechá na žádném z pasažérů nit suchou. (Aerofilms)
(více)Recenze (600)
Evropsky Parazit satirizuje stejne kousave a podobne miri na univerzalni socio-ekonomicke problemy. Oproti korejskemu kousku, ale nedostaneme film, ktery by pohanel strhujici dej, o to je ale silnejsi zobrazovana freska, kterou neodolatelne okorenuji obcasne vybuchy absurdniho humoru. ()
Vrchol filmu přišel dřív (kapitánská večeře patří k těm nejlepším a nejnechutnějším scénám v dějinách filmu), ale i pak mě to rozebrání "nejlepších lidských vlastností" bavilo dost. Kdyby byl svět v pořádku, vládlo by na Oscarech tohle dílko. 8.5/10 ()
podle avíza jsem se na film těšila ale svět modelů a influencerů je mi na hony vzdálen.Takže ať se tam teda zblázněj ale mě jako diváka znechutili. ()
Určité scény bylo místy nepříjemné sledovat ze dvou důvodů. 1.) Odraz společnosti a mentální smýšlení z jiné galaxie. 2.) Bylo to boring as fuck. Na film jsem se slušnou dobu těšil, popis a trailery vypadaly krásně ale ve finále to všechno na obrazovce vyšumí, nezaujme a ten konec tomu zasadí hřebíček do rakve. Tohle je průměr průměrů. Možná je to tak ártový film s tak nadnesenou myšlenkou, že to jednoduše nezpracuji a neocením. Kdo ví. ()
Povrchní, okaté, nudné a místy vyloženě trapné. Satiru si představuju jinak - řízná, vtipná, nápaditá a podnětná (otevírá otázky, které pak dlouho doznívají). Tenhle film na mě působí jako něco, co míří příliš vysoko a nemá na to. ()
Trojúhelník smutku je všechno jen ne subtilní, ironizuje v širokých, rozmáchlých tazích. Namísto epigramu jde o satirický epos, ještě podpořený skutečností, že se zvětšiny odehrává při mořské plavbě a ústí v matriarchální robinsonádu. S vedlejšími postavami zachází jako s ideovými figurkami: ruský oligarcha, marxistický americký kapitán, britský obchodník se zbraněmi. Na vaší tváři se bude při sledování střídat obličej pro H&M a obličej u Balenciagy. ()
Ako satira v skutočnosti pôsobil len začiatok filmu ( konkurz modelov bola asi najlepšia časť ). Nasledovali pseudointelektuálne kecy o socializme, množstvo zvratkov a fekálií ( obrazne aj doslovne ) a návrat k prvotnopospolnej spoločnosti. Žiadny nápad ani katarzia, len úľava, že je koniec. Jedna hviezda za spomínaný konkurz, druhá za technické spracovanie a tretia za Charlbi Dean. ()
[3,5 "Today, fashion is not just about the surface, it's about the inside." Komediálna dráma z prostredia spoločenskej smotánky, s poriadne ostrou satirou modernej doby a poriadne čiernym humorom. Mal som pri sledovaní taký dosť nepríjemný pocit, ešte že pravidelne prichádzajú nejaké humorné pasáže, ktoré to znepokojivé napätie trochu uvoľňujú. Nezabudnuteľnou scénou filmu je kapitánova večera, ktorá priam hýri absurdnými nápadmi a nezabudnuteľná je i následná polemika amerického marxistu a ruského kapitalistu. "I know you have a good heart in there somewhere. You filthy capitalist Russian pig." ()
Druhá kapitola na lodi je vrchol filmu. VAROVANIE: Slabšie žalúdky nech radšej pred a počas filmu nič nejedia :). Kritika a krutá pravda, ktorú naša "moderná" spoločnosť potrebuje počuť a vidieť. Zlatko Burić a Woody Harrelson, a ich rozhovor je pre mňa to najzábavnejšie, čo som za veľmi dlhú dobu videl. Som rád že sa tomuto filmu, a hlavne jeho talentovanému tvorcovi, dostáva zaslúženej pozornosti. ()
Skvěle zpracovaná satira dnešní společnosti, při které jsem se mnohokrát zasmál i chytil za nos. Skvělý soundtrack s písničkou New Noise od Refused, která formovala můj hudební vkus v době mého mládí, je jen hezkou třešničkou na dortu. Tento film ve mně asi bude ještě nějakou dobu rezonovat! ()
Jako socilogická studie to funguje dobře, přesto plný počet dávám hlavně za výbornou filmařinu, protože bavit jsem se začal až s objevením se Woodyho Harrelsona. ()
Slušný bizár, který bohužel nedrží příliš pohromadě a je plný neuvěřitelných výjevů, které by v reálu neprošly. ()
Výborná sonda do života vyšší společnosti. Film je rozdělen na tři části, z nichž nejlepší je 2.část odehrávající se na luxusní jachtě. Zvláště nejlepší částí filmu ,dle mého soudu, je rozhovor kapitána lodi, který se hlásí k marxismu s ruským oligarchou. ()
80% ()
Hodně velká originální pecka, která se s ničím a nikým nesere, ani se sračkami či obchodníky se sračkami. ()
Nesmírně inteligentní a důvtipná společenská satira. Líbilo se mi, když všichni blili a srali. 9/10 ()
První konverzační rovina trojúhelníku včetně modelového intra mi překvapivě přišla nejsilnější. Carl a Yaya řeší zaplacení večeře a od toho tématu se dostanou až... úplně jinam. Je vlastně škoda, že jsou ve druhé rovině vhozeni na loď, kde se sice odehrává to nejdůležitější, ovšem oni jsou spíše doplňkem. Tady to táhne Zlatko Burić a jeho Dimitry, obzvlášť když se po kapitánské večeři chopí mikrofonu. Dění po večeři satirický smysl dává, přesto nemůžu říct, že mi úplně sedlo, dalo se ubrat, což platí i v případě "In den Wolken". Třetí rovina vrací do hry Carla a Yayu, ale je už pouze velmi dlouhým dojezdem. Všeobecné nadšení v tomto případě tak úplně nesdílím, snad je to i dobou... 70% ()
Triangle of Sadness je přesně tím typem filmu, kdy vím, že se bude jednat o pecku hned ze začátku a vskutku, nemýlil jsem se. Dílo je poskládáno ze třech dějství. Nejdříve se nám představí oba hlavní protagonisté. Už zde jsou vidět skvělé herecké výkony. Neustálé popichování a hašteření mezi Yayem a Carlou jsou zábavná a nenudí ani chviličku. Yaya se zdá býti chladnou a manipulativní přítelkyní, u které nevíte, jestli zrovna říká pravdu a Carl je typ mužskýho, který nechce ani za nic přijít o svou milou a do určitého bodu je schopen snést a tolerovat vše. Dalo by se říct, že jejich vztah je jak ukázkou ze života mnoha párů a Östlund to publiku ukazuje na plné čáře. Jestli máte pocit, že Vašemu protějšku sloužíte pouze jako nástroj k využívání, vřele doporučuji zkouknout. Následné pokračování na jachtě je bombastický. Výtečný pohled do zkaženého nitra lidského charakteru. Pohled, kdy si myslíte, že když máte peníze, tak Vám patří celý svět a můžete ovládat všechny a všechno kolem sebe, anebo si i zanadávat na nejabsurdnější věci ( třeba si postěžovat na špinavou plachtu jachty anebo manipulovat s personálem lodi ). V určité pasáži se snímek dostává do kritického bodu a jak už to v životě bývá, můžete mít všechny peníze světa, a i přesto se brodit ve vlastních sračkách a grckách, doslova, a všechny ty šperky, přeplněná konta a drahý věci jsou Vám úplně k ničemu a neposlouží už ani jako nástroj manipulace. Zjistíte, že bez pomoci ostatních, třeba obyčejné toaletářky, jste zcela a naprosto bezmocní. Jenže lidský charakter má své trhliny, i když stojíte na opačné straně barikády a za kus žvance, jste ochotni zaprodat své tělo. Trojúhelník smutku je nahořklou komedií o zkaženosti lidského charakteru, který staví na hereckých výkonech a ukáže nám dokonalý kontrast mezi chudými a bohatými. Jeden z jasných adeptů na film roku. ()
Trojúhelník smutku je pro mě trochu zklamání. Podle recenzí a hodnocení jsem čekala víc. Víc černeho humoru, víc lehkostí, víc Woodyho Harrlesona a míň hluchých míst. Na druhou stranu některé scény jsou geniální, zejména ze samotné plavby na jachtě. ()
Pod týmto záhadným názvom sa nachádza Rubenov Östlundov film, ktorý získal hlavnú cenu na tohtoročnom filmovom festivale v Cannes a tam jeho úspech rozhodne neskončil. Film je jedinečným spojením satiry a humoru, ktorý v istých momentoch sám presahuje témy akým sa venuje. Jednoducho neberie si servítku a ostro kritizuje spoločnosť superbohatých na jednej “zábavnej” plavbe luxusnou loďou. Prostredníctvom niekoľkých postáv sa mu darí skúmať chovanie ľudí z rôznych spoločenských tried až po ich absurdné činy, ktorých spúšťačom je kompletné prevrátenie hierarchie po jednej nečakanej udalosti. Veľké plus filmu je, že dokáže odvážne analyzovať silu moci, zároveň pri tom diváka pobaviť a možno zanechať v ňom aj témy na zamyslenie. ()