Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser, David Novotný, Linda Rybová, Jaromír Dulava, Lukáš Kantor, Radim Fiala (více)Obsahy(1)
Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (725)
Utahování v čelistech sentimentálního Svěráku není nijak výrazné, smutné vsuvky z žaláře odhalují tu bezmoc, když najednou čelíte nepřátelům z vlastních řad a pijanista Olda Kaiser se vedle nepříliš přesvědčivé dvojice Hádek, Vetchý překonává, nicméně je docela škoda, že milostný trojúhelník zasazený doprostřed chlapského kamarádství a soubojů o nebe nad Evropou působí tak nevěrohodně a nuceně. Nemusí ani na vás mířit Browning Spitfiru, abyste odpřísáhli, že se Prcek s Wellingtonem drží ve vyšší letové hladině.. ()
Můj nejoblíbenější český film, který až neuvěřitelným způsobem zraje. I proto mě mrzí, že mu časem přistála nálepka vykalkulovaného či nevěrohodného pokusu. Svěrákovic životní dílo totiž i při desáté projekci působí silně. Ať už díky nepřekonatelnému výkonu celého chlapského ansámblu či tklivé a přesně zacílené Soukupově hudbě. V Tmavomodrém světě se budu ještě mnohokrát dojímat či naopak trnout. ()
Svěrák junior je v Tmavomodrém světě jako doma naplno nám ukazuje proč ho mnozí (včetně mé osoby) považuji za nejlepšího českého režiséra. Jan nám předvádí umně natočené a sestříhané letecké (a letecky-soubojové) scény v krásných obrazech, která zcela nenásilně snoubí s námětem milostného trojúhelníku i všemi vedlejšími motivy. V každé scéně bez vyjímek je Jan schopen navodit adekvátní atmosféru a dostat do diváka dávku emocí. Co zamrzí je mírný pokles scénáristických kvalit Svěráka staršího. Vinou scénáře není Tmavomodrý svět zcela celistvým snímkem, ale řadou dílčích epizod navěšenou na chatrné kostřičce onoho milostného příběhu. Jenže, co naplat - dějově není Tmavomodrý svět nikterak výjimečně manipulativní a vykalkulovaný, nesnaží se atakovat Oscara, snaží se maximálně zapůsobit za diváka (a ta snaha je bohužel občas příliš znatelná), což se mu daří, protože kařdá z oněch epizod je z nějakého důvodu nezapomenutelná. A reklama? Z mého pohledu byla zcela adekvátní vzhledem k financím jež byly do filmu vloženy. Mnohé (většinou nepříliš kvalitní) české snímky jsou zadarmo nepřímo propagovány tunami novinových článků a nikdo se nad tím nepozastavuje. ()
Ze Svěrákových filmů asi nejpředceňovanější a nejméně originální. Když si vzpoměnu na Obecnou školu, Tmavomodrý svět proti ní vypadá jako lepší červená knihovna. Jsem ráda, že někdo u nás natočil takový film, ale zase taková bomba to opravdu není. Američané umějí válečné filmy takového typu mnohem líp (válečné filmy z padesátých a šedesátých let). ()
Zase jdu proti vetsine, ale Tmavomodry svet je podprumerny. Bohuzel cil proklamovany jeste pred natacenim - ziskat Oscara - nemohl zapusobit jinak nez negativne. Namet je proflaknuty a v roce Pearl Harboru nemel sanci na uspech. Navic milostny trojuhelnik je vice nez neverohodny a dej celkove plytky. Jedna zajimavost: uz si to presne nepamatuji, ale nejvetsi a nejdrazsi scena z celeho filmu - znicujici nalet na vlak - musel byt tocen 2x, podruhe z penez pojistovny. Pri finalnim zpracovani na Barrandove totiz nejaka uklizecka prave material s touto scenou nejak znicila ;) ()
Galerie (55)
Zajímavosti (103)
- Filmové letouny nosí kódová písmena "AI". Tento kód během 2. světové války nosila "No. 20 Operational Training Unit RAF", která však byla zformovaná pro výcvik pilotů nočních bombardérů typu Wellington. Nebyla to tedy operační stíhací peruť. Stejný kód byl použit i pro stíhačky ve filmu Bitva o Británii (1969), ze které si tvůrci půjčili některé letecké záběry. (Foxhound#1)
- Scéna, kdy se Sláma (Ondřej Vetchý) při odjezdu do Protektorátu loučí se psem Barčou, kterou odhání a ta se několikrát za odjíždějící sajdkárou otočí, byla natočena tak, že Ondřej Vetchý zapískal a ona se vždy otočila. Pískot byl pak odstraněn v postprodukci. (ForGump)
- Protože měl být film - především z finančních důvodů - natáčený v angličtině a určený mezinárodnímu publiku, ocitl se scenárista Zdeněk Svěrák při práci na scénáři dočasně v určité pasti: "Pokusil jsem se psát se zřetelem na diváky, kteří sice touhle mezinárodní řečí mluví, ale o Československu a jeho dějinách toho nejspíš mnoho nevědí. Při psaní jsem si pořád představoval nějakého imaginárního pána za mořem a ptal se, jestli zrovna tenhle moment příběhu pochopí. A když jsem měl pocit, že ne, tak jsem se mu to snažil vysvětlit. A to bylo samozřejmě špatně. Do jedné z raných verzí se tak vloudil následující dialog: měl se odehrávat v roce 1950 na Mírově, kde se v té době ocitl i náš hlavní hrdina. A německý doktor, který je tam coby bývalý esesák taky zavřený, se ho ptá: Proč jste tady? My prohráli válku a je třeba trestat, to chápu, ale proč vy? No a Slámův spoluvězeň - za mne a pro pána za mořem - mu říká: Víte, oni ti komunisti potřebují nepřítele. Piloti přišli ze Západu a ta svoboda z nich byla cítit. A oni se naučili od Rusů, že tohle je nutné zlikvidovat. Což je sice čistá pravda, ale v takovéhle podobě se ve scénáři objevit nesmí. A já ji tam ze začátku rval, aby to bylo srozumitelné." (NIRO)
Reklama