Můj svět

Jako usoplené mládě jsem kreslila komiksy, mými spolužáky oblíbené sci-fi krváky, a svět výtvarna mi zůstal blízký dodnes. Chválím tedy vizuální stránku filmu a vůbec celkově neotřelé provedení "Mého světa", kombinující životopisný film s dokumentem, do toho zajímavé obrázky a komiksové vsuvky. Jako další klad lze přihodit herecký výkon Paula Giamattiho, na padnutí na zadek a oslavné výkřiky to sice nebylo, ale na druhou stranu scénář nedával kdovíjaký prostor pro excelování. Obyčejný lidský příběh je paradoxně největší slabinou filmu, místy melancholický, místy groteskní, ponejvíce však všedně nudný, jak už to obvykle v životě chodí. Pro příznivce nezávislých snímků asi hotový ráj, já jsem ovšem pouhá povrchní pipka, od kinematografie očekávám, že mi přinese pořádné emoce: napětí, strach, smích nebo dojetí, úžas nad nepoznanými světy - nic z toho mi tenhle film nenabídnul. No jo, zase jsem usnula a v tomto případě by se mi to nejspíš stalo i v dopoledních hodinách, natož v noci. 58% za to zajímavé, vymazlené zpracování a P. Giamattiho. (01.04.2010)

Svět komiksu nezahrnuje jen ty obecně známé postavy a symboly popkultury, jako jsou superhrdinové v podání Batmana, Spidermana nebo Supermana. Podobné tituly sice na objem jednoznačně vítězí, ale téměř od počátku existoval proud alternativního komiksu, který chtěl reflektovat skutečný svět a jeho skutečné problémy a představoval nekomerční, ale o to zajímavější část malonákladové komiksové produkce. Jedním z hrdinů a symbolů téhle nezávislé tvorby je právě chlápek jménem Harvey Pekar, který je všechno, jenom ne idolem žen a superhrdinou. Místo s padouchy a nestvůrami bojuje se svými mindráky, pohodlností, smůlou a bohužel také s rakovinou. Film se odehrává v tragikomické poloze a má autobiografické rysy, protože v něm autor scénáře popisuje vlastně své životní osudy. Jen málokdy můžu říct, že bych měl takový pocit sounáležitosti s filmovým hrdinou, protože už jen vstup do jeho pracovny ve mě vzbuzuje pocit malého vítězství, že je na téhle planetě aspoň jeden člověk, který je větší bordelář než já. Můj svět je malý film, který nenabízí šokující zvraty a bombastické efekty, ale je hluboce lidský a sympatický. Celkový dojem: 75 %. (18.11.2010)

On je to velmi dobrý film, aspoň v tom, čím se celou dobu snaží být. Životní příběh Harveyho Pekara podává zajímavě a svérázně, dokonce se jeho i lidi okolo něj snaží podávat co nejrealističteji a hodně se mi líbil nápad se vstupy skutečného Harveyho Pekara a jeho přátel a rodiny. Hlavně tenhle nápad pěkně vygradoval, když filmoví herci jich samotných jdou do divadla podle jejich životů a sledují jejich divadelní verze. A popravdě ani ta komiksová stylizace mi nevadila a přišla mi docela funkční a vhodná. Na vyšší hodnocení to ale rozhodně nevidím a to už jen kvůli tomu, že i přes všechny klady mě to celou dobu nechávalo docela chladným, k žádné z postav jsem si nedokázal vybudovat vztah a zhlédnutí sice nepovažuji za ztrátu času a dokonce věřím, že si to budu ještě dlouho pamatovat, ale celkově to okolo mě jen prošumělo a nic silnějšího nezanechalo. A to i přes to, že Giamatti je tradičně skvělý, "nezávisle charismatický" a do role Harveyho Pekara se doslova vžil. Bylo to fajn a rychle mi to utíkalo, ale to je největší pochvala, jakou jsem tomu schopný dát. Silné 3* (19.08.2023)

Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, jen jméno - Paul Giamatti, chlapík z Bokovky - ten smutný, zas se opakuju, ale byl tam tak úžasný a byl takový i tady. Jeho Harvey tvoří komiksy, jak je všední, tak je neobyčejný, máte pocit, že ho lze potkat denně, ale že zároveň i se svými kamarády a jejich "diagnozami" musel snad odněkud spadnout, a přes svoji vnitřní melancholii má pud sebezáchovy, který ho zdvihne ode dna, má komiksy - svou psychoterapii, má ženu........."Vím, že nakonec tu válku stejně prohraju, ale dobrý je na tý cestě vyhrát pár bitev". Fajn film. (30.01.2006)

V jedný věci je Můj svět poměrně netradiční film, Harvey Pekara tam totiž hraje jednak Paul Giamatti, ale v některých scénách i sám Harvey Pekar, což takhle slovně může působit chaosově, ale ve filmu to docela zapadá. Spíš než souvislý příběh, se jedná o pozorovařku značně neorotodoxní bytosti jménem Harvey Pekar, kterej má věčně zamračenej kukuč a tváří se jak kuře před zájezdem na pekáč. Paul dal postavě Harveyho zvláštní kombinaci smutku a humoru a přesně tak vyznívá i celý film. (01.02.2015)