Pulp Fiction: Historky z podsvětí

V devadesátkách mě Pulp Fiction minulo, protože mě otrávilo to šílenství kolem něj a taky jsem zrovna neholdoval nezávislárnám. Postupně si mě ale získalo a důvod jeho popularity je zřejmý - je to film natočený zjevně s obrovskou a nakažlivou chutí a láskou k filmařině, která se odráží v propracovaném, hravém scénáři s vybroušenými dialogy, soustředěné režii, úsporné kameře, skvělých hercích a velmi stylovém hudebním doprovodu. Tarantinovi nejde o akci, ale o životnost postav, které staví do protichůdných, vypjatých a až bizarních situací - zabijáky svléká do trenek, bossově manželce brutálně smaže sexy mejkap - a tak je demýtizuje, polidšťuje, přičemž každá z hlavních postav dostane pořádně naloženo, zažije něco extrémního. (30.12.2023)

Pohledná a sexy definice pulpové poetiky, která řekla vše, co říci měla a také vše, co říci mohla. Veškeré plagiáty jsou již jen zbytečnou repeticí téhož, tohle je doslova biblicky naditý foliant. Rozhodně Tarantino zpopularizoval netypickou narativní formu a vnesl do hry veškeré pokleslé popkulturní emblémy a mechanismy, které se až do té doby držely jaksi na okraji obecně přijímané kultury. Jedinou vadou na kráse poetiky Pulp Fiction je to, že jde naprosto mimo mne. Ale rozhodně Tarantinův nejlepší film. (27.11.2006)

„Zmizíš z tohodle města. Hned teď. A když zmizíš, budeš zmizelej, nebo tě zmizím já. V L.A. jsi prostě skončil. Bereš?“ Ostatně, kdo by odporoval někomu, jako je pan Wallace, že…V rámci restartu Tarantinovy tvorby muselo samozřejmě dojít i na Pulp Fiction. Když jsem ho viděl poprvé (před cca 11 lety), nadšení u mě zrovna nepřevládalo, a vlastně to dost negativně poznamenalo můj vztah k Tarantinovi. Napodruhé už to bylo o mnoho lepší. Především jsem se o dost víc bavil a nacházel zalíbení jak v dialozích, tak hlavně dobře napsaných i zahraných postavách (Jules, Vincent, Butch, Marsellus, Winston, Mia…zamrzí jen min. prostor pro Buscemiho, ale na další hereckou exhibici už asi nebylo místo). Kult ani genialitu jsem v tom stále neviděl, kvalitní podívanou už ano. „Neleze ti to na nervy?“ - „Co jako?“ - „Trapný chvíle ticha. Proč máme tu potřebu plácat třeba úplný kraviny, jen aby nebylo ticho?“ - „To nevím. Dobrá otázka.“ - „Podle toho poznáš, že jsi narazil na někoho extra. Když můžeš tu hubu na chvilku zavřít a příjemně sdílet ticho.“ (20.04.2008)

Dokonalé. Quentin Tarantino je prostě génius. Ten jeho scénař je perfektně propracovanej, líp to snad ani nešlo. Všechny ty příběhy se krásně prolinaj a nakonec do sebe všechno skvěle zapadne a ještě k tomu ten Tarantinovsekj černej humor, kterej z kultovního filmu udělal ještě kultovnější, všechny ty nezapomenutelný scény a víc než dokonalý dialogy, hlášky a jak už je Tarantina zvykem, spousta krvavejch scén, který mi v paměti uvíznou ještě hodně dlouho, snad ani nemohl natočit normální člověk. Samozřejmě tomu taky hodně pomohlo herecký obsazení, Samuel L. Jackson byl jako vždycky skvělej a jeho výtažek z bible, kterej vždycky odřiká před rozstřílením nějakýho šmejda je strašně krutej, ale překvapil i JohnTravolta, kterej se před Pulp Fiction už moc neprosazoval, ale tady zase dokázal, že je extratřída a ve spojení s Jacksonem vytvořil nezapomenutelnou dvojici zabijáků, ale i další herci jako Bruce Willis, Uma Thurman, Harvey Keitel, Tim Roth, Ving Rhames nebo Christoher Walken hráli taky báječně i když tam některý měli jenom štěk, tim mam namysli hlavně Keitela a Walkena, jinak tam ostaní měli větší či menší role, ale taky bálečný. Quetin Tarantino je od tohohle filmu pro mě pan režisér, škoda jen že tady nejde dát 6*. (01.12.2003)

Viděl jsem po dlo(ooo)uhé době a myslím, že tím nejlepším možným způsobem - při 35mm projekci (díky kino MAT), tj. krásně zubem času ošumělý, popraskaný, poničený film na přidaný “grindhouse” efekt. A nad čím se rozepisovat, je to prostě dokonalost, která navíc (možná oproti novejším Tarantinovkám) působí naprosto hladce a nenuceně, jen stoprocentně poutá, kochá, baví a rozesmívá. Postavy a kecy bezkonkurenční. (14.02.2019)