Luca

Už u filmu Coco jsem se divil, jak Pixar dokáže mnohokrát a přitom stále jinak natáčet snímky o soudržnosti rodiny a hle, uplynulo několik let a je to tady zase. A je zde zároveň i posun, protože i rodina interreaguje se svým okolím a pokud jste hodně uzavření, naučit se toleranci opravdu hodně bolí. Hodnocení Lucy je na hony vzdáleno mému, i díky humoru filmu musím opravdu přidat. Jen díky občasné polopatičnosti dávám 90%, ale ani o píď míň. (02.01.2024)

Bál jsem se, že to bude horší. Ve výsledku strávitelná animovaná jednohubka o klučičím přátelství, ale není to úplně to, co bych od animáku očekával-vyhledával. Jednak tu chybí pořádná akce, humoru je zde sakra málo ( moc si nedokážu představit, že se u toho děti budou bavit) a animace je tradičně OK, ale nic převratného. Raya a Drak  a Rodinka na Baterky jsou o 2 levely výše a žánrově i tématicky jsou mi bez debat blíže, ale na zabití nudného večera je Luca dostačující . Příběh 3/5, Akce 2/5 Humor 3/5 Násilí >Ne, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5.  6/10. (19.06.2021)

Už dlouho jsem neviděl animovaný film, který by mě tak okouzlil. Ze začátku jsem měl pochyby, ale postupem času jsem se čím dál více vžíval do děje a postav. Pixar sice jede na jistotu a naservíroval nám jednoduchý, dobrodružný příběh o kamarádství, ale já jsem jim to sežral i s navijákem (hehe). A všechno navíc doplňuje krásná hudba. Třeba u scény v oblacích jsem měl husí kůži. Ideální letní film pro celou rodinu. Nemám co dodat. 9/10. (15.07.2021)

Priemerná rozprávka o dvoch chlapcoch, krásne farebná, vtipu je už menej, ale deti sa podľa mňa baviť budú. Je to taká malá oslava detského chlapčenského priateľstva, čo je veľmi pekné a nevinné. Preto som v šoku, keď to nejakí zvrátenci začínajú pripodobňovať k homosexuálnemu kamarátstvu v detskom tele. Devianti sa vo svojich predstavách nezastavia pred ničím, toto môže z úst vypustiť len totálne pokrútený neukojenec. Vrcholom je, že režisér Casarosa kade chodí, musí len vyvracať, že rozprávku nemyslel ako gay story, že mala byť len oslavou priateľstva predtým než vôbec deti začnú myslieť na nejakú náklonnosť a vzťahy. Napriek tomu priteplenci píšu články o tom, že aj keď to tak nemyslel, tak predsa je to trochu "gayish". Šialená doba, kde sa aj do nevinného detského kamarátstva povinne pretláča sexualita. Veď tie animované deti majú tak desať, možno dvanásť rokov, spamätajme sa. (20.06.2021)

Homofobie a transfobie hlavy státu mě překvapuje, když je to jednak pussydent, vyjadřující se jako čurák (tj. jako jeden obsáhne min. dva gendery), jednak bych očekával větší pochopení pro trans osoby u někoho, kdo je ztělesněním transhumanismu, když Miloš Zeman definitivně srostl se svým vozíkem a stal se z něj Mimoš Zelan. Rodiče s dětmi, potažmo kdokoliv preferující proqueer audiovizuální obsahy s postavami bez koprolálie, mohou/může jít do kina na pixarovku LUCA. Sice jako jiné pixarovky pracuje s mnohokrát osvědčeným, až omšelým. Vyprávění je zase organizováno kolem proměňujících se vztahů a cílů dvou ústředních postav, kdy jedna je vůči druhé zpočátku jejím opakem, aby v rámci vývoje skončily jako více si podobné (TOY STORY, HLEDÁ SE NEMO, VZHŮRU DO OBLAK, V HLAVĚ, DUŠE...). Někdy - jako zde - se k tomu přidává další figura sloužící jako katalyzátor vztahů dvou hrdinů (PŘÍŠERKY S. R. O., TOY STORY 4). (S jistou mírou podvratnosti by se dění snímku dalo shrnout jako vyprávění o vztahu dvou mužů, který svým montováním se do něj pokazí žena, tj. že by šlo o takovou dětskou verzi anti/korporátní romance KLUB RVÁČŮ.) Znovu se zužitkovávají žánrová schémata, která jsou nápomocná k cestě postav za poznáním  vlastní identity a nějakému tomu ponaučení, přičemž jako dříve se pracuje s prvky a postupy příznačnými pro sportovní filmy (první a třetí AUTA). A i tentokrát je svět příběhu založen na jasně dané dualitě, akorát tentokrát ten svět příběhu není tak propracován jako dřívější (vzhledem k blízkosti prostředí třeba z pod/mořských HLEDÁ SE NEMO anebo HLEDÁ SE DORY, z městských, vytěžujících atraktivní cizí kulturu, COCO) a způsob jeho prezentování moc nepomáhá uvěřitelnosti změny náhledu/názorů jeho obyvatel v závěru. Pixaru se ale více než dříve daří v LUCA pracovat s kinematografickým odkazem, a tím nemyslím jenom četné narážky až variace kanonických italských děl (viz epilog), ale především vymezení se vůči queerfobnímu odkazu disneyovek. Ty totiž často kódovaly antagonistické postavy jako queer, zatímco zde je to převráceno: antagonistické postavy jsou queerfobní, kladné postavy i kladné vedlejší jsou proqueer. A největší klad - dle některých však kvůli nevyhraněnosti a otevřenosti čtení i největší zápor - je, že ona metafora jinakosti a přepsání Malé mořské víly a dalších umožňuje vykládat film jako příběh o gay/bi postavách, jako příběh o imigrantech vynořujících se na břehu, jako... univerzální příběh o jinakosti a jejím ne/přijímání. A konzervativně založení/é si mohou najít hodnoty jako síla přátelství, důležitost pospolitosti rodiny, sebevzdělávání a vůbec seberozvoje. Za mě tolik, že mi tento nepřiznaný prequel k DEJ MI SVÉ JMÉNO a KRAMPACU nebyl odporný, naopak bych se jal demonstrovat za to, aby takových bylo víc. (28.06.2021)