Vražedné pochybnosti

Jsem rád za mimořádného Miroslava Macháčka a zcela fascinující Slávku Budínovou, plus chvilky Ilji Racka, kteří, naprosto mistrovsky, drží poněkud chatrný a utahaný příběh, s předvídatelnou zápletkou, nad vodou. Nic nepomáhá stylizace à la francouzské kriminálky sedmdesátých let. ... PS: Miroslav Macháček dobře věděl, jaké stigma znamenalo v té době léčení na psychiatrii. ... PS: "Jdi zaříznout slepici" byla zbytečná berlička i pro toho nejzabedněnějšího diváka. (15.11.2015)

Já bych měl spíše "vražedné pochybnosti" o schopnosti pana scenáristy napsat smysluplnou zápletku a schopnosti Ivo Tomana jej přetavit v aspoň trochu kukatelnou záležitost. Neuvěřitelně špatný pokus o jakýsi psychologický film s detektivním plánem v druhém sledu, který dokonale zapadá mezi tu šedou masu filmové produkce roku 1978. Vydržet dodívat to do konce se dá jen díky mému oblíbenci, velkému herci Mirkovi Macháčkovi, jenž v civilním životě sžírán duševní trýzní, která se mu dokonale odrazila v jeho výrazu, se pro tak napsanou roli jevil jako zcela ideální představitel. (28.12.2006)

Poměrně drsná a nadprůměrná kriminálka. Hlavní postavou je psychicky narušený muž, který utekl od lidí, kteří se o něj starají. Dostane se do horského hotelu, kde poblíž byla nedávno nalezena ubodaná desetiletá holka. Podezření padne právě na něho. Film zobrazuje silně psychologii narušeného člověka, který mluví málo a je naprosto uzavřen do sebe. Ve filmu se chvílemi nemluví, ani hudba nehraje a atmosféra nabývá na intenzitě. Poměrně drsný konec a kvalitní herecké výkony Miroslava Macháčka, Slávky Budínové, Josefa Vinkláře a Ilji Racka dostávají film tam, kde je. Slušný nadprůměr a jistě jedna z nejlepších českých detektivek 70. a 80. let. (21.01.2006)

Má to zvláštní, uhrančivou atmosféru, To slowly tempo mi vyhovovalo. Rád se dívám na filmy s Miroslavem Macháčkem, za to jsou tady taky body plus. Nějak si ale neumím představit, že se potká příjezd vandráka na samotu s náhlým vražděním tamtéž. Tady nás trochu tahali za nohu. A tahali nás za ni o to víc, že se vandrák k těm útokům přiznal. To už je kombinace dvou velmi málo pravděpodobných okolností, což je jasným signálem, že jsme svědky filmu a nikoliv pokusu o dramatizaci reálné události, k níž už někdy došlo nebo by teoreticky někdy mohlo dojít. Všechno ostatní ale fungovalo vážně moc dobře - včetně například policejní rekonstrukce za účasti všeho, co mělo v okruhu deseti kilometrů ruce a nohy. (28.08.2017)

Díky scenériím, hudbě a herectví hlavního trojúhelníku (Macháček – Karel Pešek, Budínová, Racek - Machovi) celkem koukatelné. Zajímavé je, že Macháčkův bratr (Milan Pešek) neoslovuje Vinkláře soudruhu, ale pane kapitáne. Vinklář si v úvodu zahraje na věštce a v Restauraci Na Vyhlídce pronese „Vy se tady jednou zabijete.“ Ale jinak tápe stejně jako scénárista – závěr působí (nechtěně) až směšně. Pobaví i myslivecká intermezza – „Číhaná na pošťačku“. (15.02.2011)