Stopař

,,STRATILI SME SVOJHO STOPÁRA. ALE NA DRUHEJ STRANE SME ZÍSKALI INÉHO." __ Keď pred mnohými rokmi (cca 1997) vysielala tento film Markíza dostal som info aby som si ho pozrel, keďže mal byť údajne z prostredia vikingov. A aj keď v ňom nakoniec žiadne lode s dračími hlavami a divokí barbari s rohmi na prilbách neboli, filmom som nijako výrazne nebol sklamaný. A predsa len ako upozorňuje už úvod filmu, jedná sa o takmer 1000 ročnú legendu, takže pravda možno bola vzdialená niekde za najbližším fjordom. Za pomerne univerzálnym názvom sa však skrýva parádne dobrodružstvo, zo začiatku s mierne ošúchaným príbehom, ktorý sa postupne vydáva svojou vlastnou originálnou cestou s radom mytologických prvkov aby vyvrcholil vo finále, aké sa len tak nevidí. To všetko za prispenia pôsobivej kamery, naturalistického prístupu réžie a dobre vybratého obsadenia (krvilační Čudovia sú naozaj desiví). Už len nominácia na Oscara potvrdzuje, že medzi tými desiatkami rovnomenných filmov patrí tomuto ,,Stopárovi" jedno z popredných miest. (211. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (13.12.2011)

Sámská neboli laponská legenda z mrazivého severu, která zahřeje duši nejednoho diváka. Tlupa Čudů jsou zloduši jak vyšití. Hlavní hrdina Aigin je vcelku sympatický, i když v boji proti Čudům se musí ještě něco naučit. Silný příběh z dávných dob, v krasné ledové krajině, je podbarven sámskou domorodou podmanivou hudbou. (31.03.2016)

Zvláštní film ,který je naturalisticky drsný, takže se v něm zabíjejí a házejí pod led ženy i děti, kde zcela nehollywoodsky ti, kteří chtějí bránit vesnici, umřou úplně zbytečně atd. Ale na druhou stranu je mystický, ano, obsahuje mystické prvky, a dokonce jde nakonec - přes zdánlivou jednoduchost děj - i o podobenství o věcech, které nejsou vidět, a přesto existují (ostatně scéna rozhovoru Rastiho s mladíkem večer ve stanu je pro mne vrcholem celého filmu), a o soudržnosti nejen věcí, ale i lidí (jeden bez druhého nejsme nic, každý náš čin ovlivňuje životy druhých). Plus je v tom hodně národopisných prvků, ale tak nějak ústrojně do děje zapojených, takže nevyzní až tak přeplácaně jako ve Stínech zapomenutých předků, dokonce v jednu chvíli (v sauně) s sebou nesou podvědomý pocit blížícího se zla. (31.08.2023)

Jednoduchý, dobrodružný príbeh o pomste, no bohatý na vizuálne i duševné potešenie. S jednotlivými charaktermi postáv je tu narábané tak rozumne a precízne, že by snímok kľudne mohol dostať nálepku psychologický. Podstatne to vylepšilo celkovú atmosféru, ktorej dopomohla aj výborná réžia s dôrazom na detaily a so zaujímavými mytologickými prvkami. No a samozrejme do toho prenádherná príroda, ale tak nádherná, že ma prechádzal zrak, krása. Na príjemný filmový večer viac nie je treba. 80/100 (07.02.2017)

Sympatický dobrodružný příběh ze střídmě filmařské země, jakou je Norsko, který zaujme ani ne tak jednoduchým příběhem o pomstě, jako svou autentičností a exteriéry v čele s mrazivě nádhernou norskou přírodou, při jejíž sledování se i divákovi, zachumlaném pod dekou v teple rodinného krbu, zadírá zima pod nehty. A poklona také lidem od castingu, kteří pro představitele nepřátelského kmene našli opravdu dokonalé divoké ksichty. (25.01.2006)