Slunce, seno, erotika

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... (05.08.2010)

,,Kam jsme to dobudovali, to už víme. Teď mi poraďta co s tím budeme dělat... ! '' ---- Z těchto filmů Slunce, seno - mám trochu hrůzu. Přišly po geniální Vesničce střediskové a ve srovnání s ní působily Jako písně skupiny Duo Yamaha vedle koncertu Leonarda Cohena. Jenže jak plyne čas a točí se pod příkrovem - české komedie - čím dál větší zvěrstva, člověk je pomalu vděčný za cokoliv. To jsem si teď s odstupem uvědomil právě u reprízovaného třetího dílu z Hoštic. A tak se trochu bojím doby dejme tomu za 10 let, kdy si s chutí pustím večer Kameňák 5 a budu se u něj dobře bavit. Trojka sena navazuje samozřejmě na předchozí eskapády všech těch vesnických lidiček, tentokráte se však jede do Itálie. Severní Itálie se v devadesátých letech stejně jako kdysi ocitla pod mohutnými nájezdy. Nebyli to barbaři ale Karosy plné našinců. Snaha šetřit každou Liru byla značná a tak řada rodin jela kompletně vybavena jídlem tak, že kdyby autobus ztroskotal na pustém ostrově, dalo by se v klidu přežít určitě půl roku bez nutnosti se omezovat. Troška to samozřejmě do filmu dobře vpálil, stejně tak naší snahu přiblížit se najednou tomu západu a srovnat těch 40 let rozdílu. No Dejdar s Kaiserem v roli Italů, to už bylo opravdu hodně špatně, ale pár hlášek ve filmu (Táto, ty jsi se zul? - Ale jen trochu...) bylo dobrých a Růžičkové nakonec vybojovaný svetr asi utkví v paměti každému... :-) . Takže já dávám za 3 řízky, doma v sádle usmažený ! * * * (04.04.2019)

"CO JE? ZAS ŇÁKEJ PRůSER?" Sérii SLUNCE, SENO... považuju za mimořádně kvalitativně vyrovnanou klasiku české lidové/buranské komedie. V trojce, na jejímž začátku se hlavní postavy podívají do Itálie a uzavře se tak kruh (komedie italské provenience tuhle sérii inspirovaly), je cítit značné podbízení se divákům v podobě erotického taháku a obsazení Dejdara a Kaisera, kteří se ale dle mého zcela míjí účinkem, ale pořád na to má. Na Helenu Růžičkovou a spol. je spolehnutí a opět tu padne několik geniálních hlášek. "JE TO HOLT BORDEL." (03.10.2007)

Troškova trilogie Slunce, seno, ... je názorným příkladem toho, jak s každým dalším dílem klesá kvalita filmu. "Erotická" trojka, možná to bude i tím, že vznikla po revoluci, už postrádá osobité kouzlo předchozích dílů a působí místy už hodně otravně a nevhodně. Některé hlášky člověka stále pobaví, nicméně celá "erotická" linie filmu se minula účinkem. Troška prostě chtěl v kině ukázat pindíky a pipinky a zapomněl přitom na děj. V jedničce a dvojce mi nevadilo, že někteří herci a herečky přehrávali, avšak ve trojce mě to místy už hodně iritovalo, především v případě Kaisera a Dejdara. Nejspíš je dobře, že nedošlo k natočení "ufonské" čtyřky. I tak se ale Troška po letech vrátil na vesnici a obdaroval nás - či spíše potrestal - Babovřesky. (05.09.2022)

Závěr kultovní série se úplně nepovedl. Italská linka zůstane hořkou vzpomínkou na nově nabytou svobodu, na kterou většina ještě nebyla připravena, ale Troška to s mírou vidláctví stejně přehání. Nudistický festival už nedává vůbec smysl. Při honbě za lofasy a bobry se navíc úplně zapomnělo na humor. Troškův krok do Evropy však patří k tomu lepšímu, co jeho filmografie nabízí. (18.04.2022)