Poslední metro

Krásný film, který mi hodně sednul. O nějaké zasazení děje do časů WWII zde podle mě nejde (stejně jako o žádné "poslední metro" - to je zde zmíněno jen okrajově na začátku), ten film je v první řadě o lásce k divadlu, hraní, režirování, potažmo jakékoli tvůrčí činnosti, a mohl by se tedy odehrávat kdykoli; atmosféra okupované Paříže zde slouží jen k tomu, aby tato láska ke své profesi o to více vynikla, když je nucena se realizovat za "ztížených" podmínek (časy společenského útlaku a cenzury měly obecně odjakživa blahodárný vliv na kvalitu umělecké produkce, pochopitelně vyjma té kolaborační). V tomto smyslu mi přišlo, že Lucas Steiner vykazuje autobiografické rysy Truffauta (čistě jen moje domněnka). Film se mi líbil díky hereckým výkonům, Catherine Deneuve je úchvatná jako vždy (byť mi zde ve svých 37 letech přišla mnohem starší a jako by už její krása začala odkvétat) a překvapivě i Gérard Depardieu je velmi dobrý (i když jsem ho nikdy moc nemusel); stejně tak ostatní herci jsou skvělí a celkově je to velmi pěkný film s poněkud překvapivým závěrem - a silným humanistickým poselstvím. (22.09.2018)

Nemusím francouzský film od 60. let úplně milovat, ale pokud je zde autor, který vyniká, tak je to jednoznačně François Truffaut, který i filmem "Poslední metro" dokazuje, že měl neskutečný cit pro film a pro scény, stejně jako snahu přijít s něčím novým, zajímavým. Hlavně závěr snímku je naprosto geniální. Propojení života, divadla a filmu by asi nebylo možné vyjádřit lépe. (23.11.2015)

Tak tomuhle říkám prvotřídní podívaná. Dokonalá atmosféra, hudba, herci, scénář a samozřejmě režie mistra. François Truffaut byl opravdu génius a mistr svého řemesla. Ze snímku vysloveně čiší, i když se odehrává v divadelním prostředí, jeho neuvěřitelné zapálení pro film. Obrovské škoda, že se dožil pouhých 52 let. Herecké výkony všech jsou skvělé, ale to co tu předvádí Catherine Deneuve a Gérard Depardieu se slovy popsat nedá, to se musí vidět......... (20.03.2008)

Truffautova režisérská taktovka zde dokonce zastiňuje i francouzské herecké velikány. Jeho divadelní epilog jen podtrhává jeho smysl pro experiment a hravost. Výborní nejsou jen Depardieu, či Deneuve, ale například i Bennent v roli režiséra Steinera, či krásně bezpáteřně ztvárněný cenzor. Deneuve dokonale zahrála ono rádoby nenápadné přehlížení Grangera. A Depardieu...škoda, že jej dnes těžko uvidíme v takové velké roli. Je to milý film, ale rozhodně to není taková bomba jako U konce s dechem. Chybí tomu více režisérovi nekompromisnosti (05.01.2009)

Na Truffautovi se mi líbí, že se nikdy nezalekl jakéhokoli jiného typu filmu než kdy dřív točil a tak si vyzkoušel různé styly a žánry a tenhle film toho není zrovna výjimkou. Jednak tím válečným tématem, ale také tím, jak přístupné a divácké to vlastně je. To rozhodně nemyslím špatně, naopak je dobře, že si zrovna tohle našlo víc diváků, protože to téma fungování divadla během druhé světové je určitě zajímavé a nedá se říct, že by ho Truffaut podal špatně. Jen si myslím, že to není až tak výrazné jak mohlo být a že se tu tak moc nesourodě střídá divadelní zákulisí s událostmi druhé světové války, že to nakonec není pořádně ani o jednom. Do jisté míry to každé jednotlivě řekne o sobě sice dostatek, ale jako celek to podle mě nešlo moc dohromady, nebo aspoň ne takhle. Tentokrát mám z Truffautova filmu sice slabší zážitek, ale určitě ne špatný. Jen to mohlo být lepší... Silné 3* (08.04.2023)