Meandr

Samozřejmě se nabízí srovnání s Kostkou (The Cube), záplatka je velice podobná. Mám ovšem pro podobné typy filmů slabost, takže vždy ocením trochu jiné uchopení tématu, čehož se mi v případě Méandre rozhodně dostalo. Bylo to napínavé, skličující, intenzivně klaustrofobické, skvěle natočené a závěr sice může někomu nesednout, já ovšem nemám výhrad. (03.07.2021)

Film hodně divný, ale zároveň i hodně zajímavý. Variace na sérii The Cube? Paralela s Lemovou planetou Solaris, která zhmotňovala lidské vzpomínky a tužby? Psychoanalýza? Klaustrofobistika? Fantasmagorie o fantasmagorickém experimentu nějakých fantasmagorických mimozemšťanů? Fantasmagorie o posmrtném životě? Bizár od poťouchlých tvůrců, který nemá hlavu ani patu a hledat jehož nějaký smysl je úplně nesmyslné? Asi od všeho trochu. Vždyť říkám, zajímavý film. / A ano, myslím že darkrobyk to rozlouskl naprosto správně, že mě to netrklo... (07.07.2021)

Začínám pomalu ale jistě těmto neokoukaným žánrovkám ze země galského kohouta přicházet na chuť. Již Kyslík z tohoto roku se zařadil na vysoké příčky, no a Méandre mě oslovil stejně tak. Hlavní hrdinka ztvárněná Gaiou Weiss neskutečně sympatická, z pozice diváka jsem jí držel všechny čtyři palce, aby všechny nástrahy překonala v plném zdraví. Bavila mě hra se světly (kombinace červené, žluté, modré). Jednotlivé druhy pastiček (scény pod vodou, kremace či roztočená turbína) skvěle zvolené, tady si člověk hned vzpomene na Saw (Kostku ještě musím dohnat :D). Plus se zde najde pár nepříjemných scén (celý film se nese v tomto duchu, to jo, hudba se vám zažírá hluboko pod kůži, ale ten "zombie", tam se mi nejvíce tajil dech). I brutálnější momentky se dostaví. Menší problém mám s nedořečeností na konci, tam to tvůrci asi nechtěli moc vymýšlet, tak to nechali na nás, ať si to domyslíme. I tak ale nemohu jít pod 8/10. Paráda (20.08.2021)

Suprová žánrovka a čerstvý vítr do francouzských hororových plachet. Nic jsem od toho vlastně nečekala a ono to většinou bývá nejlepší. Inspirace je sice znát ze starších známých kousků, ale hororové pasti tu jsou dosti nápadité, originální a dokázalo mě to chvílemi napnout jako kšandy. Palec nahoru rozhodně za mix žánrů, který já vždycky ráda uvítám. Meander je hodně slušná jízda, která téměř nemá hluchá místa a v podstatě od páté minuty se jede na plné obrátky až do konce. Za mě fakt pochvala. (21.10.2021)

Elastická Gaia Weiss. Tak se nám ta francouzská holka devadesát minut v elastickém úboru souká klaustrofobickými prostory a potkává se s adepty, ve fázi rozkladu, kteří nastražené pasti před ní nezvládli zdolat. A někde tam venku řádí sadistický vrah, což hlásá rádio, kterého si lepá dívčina na odlehlém místě stopne. A dál? Dál tápeme, jestli je naše hrdinka po smrti, nebo není po smrti? Co si z toho vlastně vybrat. Rozhodně nečekejte jeden žánrový útvar. Fetišisticky disponovaný režisér nám do toho plazení narouboval poměrně všehochuť. Co se začalo svižně a neotřele, postupně upadalo do kolovrátkové jednotvárnosti. No, o nudu se přímo nejednalo, ale už to bylo kapánek ubíjející. Pointa, i když nelze tvrdit, že by se na její smysluplnost dalo stoprocentně sázet, se chce vyhnout veškerým předpokládaným rozuzlením. Prostě chce být jiná. A tak se mně jevilo, že si toho režisér Mathieu Turi naložil až moc, což mělo za následek, že film se mně po závěrečném resumé jevil poněkud myšlenkově neuspořádaně, když se navíc vytasil i s určitým existencionálním přesahem. Na ženu v klaustrofobní akci je pěkný pohled, režisér má technický i vizuální talent, napětí rezonovalo, ovšem ta dramaturgická rozháranost nepřinesla divácký komfort a super zážitek. 6/10 (08.07.2022)