Zbožňovaný

Něco trochu na princip Teorie tygra, mi to přišlo (možná díky spojitosti Jiřím Bartoškou), ale tohle za ním hoooodně zaostává. Jediné, co na tom je dost dobrý, je Jiří Langmajer a jeho postava. Toho má rád, od doby kouče Hrouzka přímo žeru, a při vtipných scénách a hláškách ho v tom vidím (i když tady jich nebylo tolik). Ale kvůli němu jsem chvíli i myslel na 3*, ale v kontextu hodnocení jiných filmů to ne, to si to nezaslouží ani s dobrým Langmajerem. (16.03.2023)

Míň toxické než jiné filmy Petra Kolečka. Zdrojem humoru zde není znásilnění, ale „jen“ vyjadřování člověka po mrtvici nebo to, že „ženský neuměj couvat“. Navíc nechybí náznak mravního ponaučení. Nevěrník je potrestán imobilitou, afázií a univerzální hnědou omáčkou. Jinému nedospěle jednajícímu muži, jehož zájmy začínají u hulení a končí u aut, je na druhou stranu odpuštěno bez toho, aby na svém chování cokoli změnil. Ženy pak v závěru smířeně přijímají, že všichni chlapi dělají stejné chyby, a vracejí se buď k lahvi tvrdého alkoholu, nebo k vaření a pečení (slibný motiv pozdní ženské emancipace rozveden není). Nic víc než kefírovou buchtu a nadívané kuře ostatně Kolečkovi hrdinové ke štěstí nepotřebují. Strukturou to připomíná pásmo situačních scének s předvídatelnými pointami, jejichž přítomnost ve vyprávění často opodstatňuje jen možnost dát některému z herců prostor k jeho kreacím (pomalu se bojím jít na český film, aby na mě nevyskočil Kozub, nehodící se do většiny rolí, do nichž je obsazován). Když se nicméně vyprávění těkající mezi půltuctem postav zaměří na Zuzanu Kronerovou, která jako vždy hraje naplno a jako jediná své podváděné manželce dokáže dodat jistou věrohodnost, dokonce to ani nebolí sledovat. Jen bych se rád dožil toho, že autoři českých romantických komedií přijdou s konfliktem spočívajícím v něčem jiném než je mimomanželský poměr, ženská hysterie nebo neschopnost postav říkat si věci na rovinu. 40% (24.09.2021)

Je to takové prazvláštní, když v celém filmu není ani jedna jediná postava, která by mě svým chováním uklidňovala. Všichni se tu chovají tak, jak jsem nechtěl aby se chovali... :-) Jediný opravdu kladný bod je Jiří Langmajer, který vystoupil (nebo byl vystoupen) ze škatulky bezchybných frajerů a zvládl to naprosto perfektně. (08.05.2022)

Ale no tak jasně. Klasický český rodinný film, takže brutální kontraart, Langmajer ve stále stejné póze, mírně hysterická Hřebíčková, přehrávající Chýlková, o Kozubovi nemluvě. Spousta hloupostí. Jenže to k tomu tak nějak patří, takže je to vlastně všechno v pořádku. Co lze namítat proti Bartoškovi a Kronerové? Jedna hvězda navrch, standardně za autorství. To se nedá nic dělat. (14.07.2023)

Nápad nakrútiť film o takmer štyridsať rokov trvajúcom paralelnom mileneckom vzťahu je dobrý a uveriteľný, pretože také veci sa v živote dejú. Čo už je menej uveriteľné, je slohová práca na dvanásť strán, navyše písaná cez prázdniny a náhle zázračné vzchopenie sa Bartošku (ako keby absolvoval Lurdy) a jeho schopnosť utiecť od milenky paralyzovaný na ľavú stranu tela a ešte v takom stave aj šoférovať auto. Napriek tomu, film dáva aký-taký podnet na zamyslenie a poskytuje aj zopár vtipných miest. Scenár však zachraňujú najmä herci v hviezdnom obsadení, kde už tradične je vynikajúca Krónerová. A aspoň desaťsekúndový záber so Zdeňkom Godlom sa asi stáva pravidelnou zárukou komerčného úspechu každého filmu. (16.03.2023)